POZITIVNÍ NOVINY

RNDr. Ivan Tomek
Vystudoval MFF UK a aspiranturu na VŠE, pracoval na ČSÚ. Od roku 1990 působí v oboru výzkumu trhu, v roce 1992 spoluzaložil firmu Factum, dnes TNS Factum, kde pracoval na pozici ředitele pro výzkum trhu a specialisty pro CEE v oblasti Consumer. V roce 2003 odešel a založil vlastní firmu MR.Think, první v České republice, která se úzce specializovanou na poradenství ve výzkumu trhu.

Pražská filmová akademie (PFA) je projekt dvou pedagogů FAMU, který v první polovině letošního roku nabídl široké veřejnosti sérii 15 večerů mapujících jednotlivé profese kolem filmu, od produkce přes režii, až po role celebrit a herců. Prostory pro tuto akci propůjčilo Palace Cinemas, a tak mohly být přednášky s diskusemi obohaceny o promítání celovečerních filmů, vztahující se k danému tématu.
Koho napadla myšlenka založit Pražskou filmovou akademii? To byl nápad Aleše Danielise z Bonton filmu, který je současně mým kolegou na FAMU. Radili jsme se o tom také s Davidem Horáčkem z Palace Cinemas. V podstatě je to nápad, který vznikl tak, jak se marketingově má, to znamená analýzou situace na trhu. Říkali jsme si, že roste počet Art kin, která se sice nezabývají hollywoodskou filmovou komercí, ale nenabízejí pravidelně k filmu úvody, diskuse apod.. Tak jsme dostali pocit, že by na trhu mohlo být místo pro marketingově řečeno produkt, který nabízí nějaké dodatečné informace od kvalifikovaných lektorů, a k tomu nabídne film s možností besedy. Tak to byl původní nápad, který vznikl ve vinárně.

Jaké byly další kroky od nápadu k realizaci? Jelikož se Palace Cinemas připravovaný projekt líbil, dodali jsme jim hrubý návrh, co by to pro ně mohlo znamenat, protože oni by také rádi ukázali, že ač jsou multiplex, nehrají jen komerci. Pak jsme udělali minirozpočet a vytiskli první letáčky, které byly přes léto v Palace. Měli jsme vytipovaných takových pětadvacet témat, co by mohlo lidi zajímat, a chtěli jsme si to touto cestou ověřit. Dostali jsme jich vyplněných zpátky asi 600, a podle toho jsme zjistili, že zájem není ani tak o filmovou historii, ale spíš o proces vzniku filmu a o některá žánrová témata, jako je např. sci-fi, parodie a "divné filmy". Vybrali jsme patnáct témat, která dělají takový oblouk od producenta, scénáristy, produkce, režie až po filmovou kritiku, k tomu jsme dali pár témat žánrových jako je sci-fi a podobně a začali jsme uvažovat, jaké seženeme hosty. Obešli jsme pár lidí, začali jsme Čestmírem Kopeckým, Petrem Vachlerem, Honzou Hřebejkem a Petrem Jarchovským, kteří řekli, že do toho půjdou. Pak se přidali Jan Foll, David Ondříček, J.P. Muchow, F.A.Brabec, Eva Zaoralová, Jiří Bartoška a další. V této chvíli jsme mohli začít s propagací celé akce. Udělali jsme první nábor, který šel přes střední a vysoké školy, nějaká zmínka o tom byla v Houseru, něco o tom napsal tuším Mladý svět a Metro. Udělali jsme internetové stránky a začali zjišťovat, jestli se přihlásí dost lidí, kteří vlastně budou ochotni sáhnout do vlastní kapsy na zcela neznámý projekt pro ne úplně malou částku.
Říkáte ne úplně malou částku, kolik to bylo? Bylo to celkem 2900,- Kč. Já si myslím, že za 15 večerů je to pořád levné, alespoň v tuto chvíli, protože v prosinci to tak jasné nebylo. Byl to neznámý projekt, pod který se sice podepsalo pár známých jmen, ale to, že je někde napsáno známé jméno, ale pak tam nakonec přijde někdo jiný, je celkem častá věc. Nám se to naštěstí nestalo. Sice jsme někde nahradili jednoho hosta jiným, ale jaksi v rovnocenné kategorii kvality.
Měli jste nějaké sponzory nebo se vše zaplatilo z peněz účastníků? Sponzory jsme neměli. Poté, co jsme spočítali, kolik lidí se přihlásilo, jsme zjistili, že je to na hraně únosnosti, ale protože žádného z nás ten projekt neživí, tak nás výdělek netrápil. Naopak já jsem dnes pyšný na to, že se to všechno udělalo bez sponzoringu, jenom skutečně na bázi těch peněz, které zaplatili účastníci.
Kolik lidí se na PFA přihlásilo? Něco málo nad stovku. Tuším že to bylo 105 lidí. My jsme pak umožnili lidem vzít si sebou za příplatek hosta, také bylo možné na průkazku poslat někoho jiného, když třeba někdo onemocněl, protože ono patnáct večerů je hodně. Sto lidí na tu propagaci, která nebyla silná, je docela dobré.
Kromě přednášky a následné besedy jste také k daným tématům promítali celovečerní filmy. Jak probíhal jejich nákup? To byl veliký problém, ve kterém vidím pro příště rezervu. U titulů, které k danému tématu existují, jsme limitováni autorskými právy. Pustit ukázku z DVD pro výukové účely nám autorský zákon umožňuje, ale pustit celovečerní film nelze. To znamená, že nám některé tituly byly naprosto nepřístupné, protože cena za promítací práva, pokud film není v ČR v distribuci se pohybuje okolo 1000 dolarů za projekci, a to je příliš. Když odečteme základní náklady na provoz, tak nám zbývá asi 15 000,- Kč na jeden večer. A z toho musíme zaplatit lektora a kvalitní lidi musíte slušně zaplatit, , pak se musely dokoupit nějaké DVD a další organizační práce. Většina distributorů nám byla ochotna dát lepší ceny, pokud ty filmy byly tady v distribuci. Filmy mimo distribuci se totiž neprojednávají tady, ale v zahraničí, kde je 1000 dolarů za projekci je běžná cena. Pustit film, který není právně ošetřen, znamená koledovat si o právní problémy, a my bychom v této akci chtěli pokračovat, takže musíme být korektní. Je pravda, že jsme teď zvažovali zkusit najít sponzora, abychom mohli zaplatit i drahý film. Uvidíme, jak to dopadne.
Před Pražskou filmovou akademií tedy nic podobného neexistovalo? Já se domnívám, že žádný podobný projekt nebyl. Aero, kterého si moc vážím, nedělá úvody a diskuse vždycky a nemá podobný cyklus mapující všechny hlavní profese kolem filmu. Samozřejmě si pamatuji z let sedmdesátých na filmový klub v Klimentské, kde úvody před filmy byly běžné. Někdy byly zajímavé, jindy ne. Na druhé straně jsou samozřejmě školící cykly, které jsou daleko podrobnější a fundovanější. V Art kině nedaleko Bartolomějské ulice jsou často přednášky typu Jugoslávský film noire sedmdesátých let. To je už ale hodně specializované. My nechceme PFA dělat pro studenty jako postgraduál, chceme tyto večery udělat pro normální lidi, kteří o filmu chtějí vědět víc, ale ne na úrovni hloubkového studia. Taky jsem rád, že tam je pár zanícených filmových amatérů, ale nepřevažují. Jsou tam určitě lidi, kteří se budou hlásit na FAMU, ale určitě ne všichni. Já se domnívám například i to, že je tam pár lidí, kteří chtěli vidět živého Hřebejka, a není na tom nic špatného, protože to k filmu také patří. Náš marketingový záměr tedy byl nabídnout něco, co je atraktivní víc tématy než filmy, které jsou jen ilustrací nebo doplňkem. Lidé často ani nevěděli, co se bude promítat příští týden.
Rýsuje se nějaká představa o pokračování večerů? Rýsuje se poměrně přesná představa i na základě připomínek, které účastníci psali na internet. Chtěli bychom udělat dva oddělené kurzy na sebe navazující. Jeden by měl být stále na téma "jak se dělá film", protože myslím, že ty přednášky jsou zajímavé. Máme v úmyslu akci zredukovat na jedenáct večerů a stihnout je mezi zářím a prosincem. Zčásti tam budou stejní lektoři, z části tam budou lektoři noví, protože někdo nebude docela určitě moci. A pak bychom chtěli udělat na jaře takovou jarní vlnu, která by vycházela z námětů lidí, kteří teď prošli PFA, čili tam bychom chtěli udělat profily některých režisérů a využít možnosti ukázek, filmové epochy, protože máme za to, že jsou určité doby, kde by stálo za to udělat pár ukázek například o šedesátých letech ve francouzské kinematografii. Pak bychom chtěli využít PFA pro účely premiér, předpremiér a filmových ukázek, protože to jsou věci, které jsou zajímavé pro účastníky. Je to takové to "Vidím film v předpremiéře!". To tam působí. Už v prvním ročníku jsme měli předpremiéry Bolera a Českého snu, obě s besedami s tvůrci.
Takže pokračování pro nynější účastníky bude až v létě? Ano, ten podzimní pro ně nebude, protože to bude v podstatě opakování. Měli jsme představu, aby lidé neztratili zájem, že bychom během podzimu udělali nějaké jednorázové akce, o kterých bychom dali včas vědět prostřednictvím našich webových stránek. Chtěli bychom během podzimu udělat čtyři nebo šest akcí, které by se časem všechny přesunuly na jaro, ale teď ještě ne, protože by nynější účastníci byli půl roku bez ničeho, a to je škoda, protože parta, která zde vznikla, je prostě dobrá.
Neuvažovali jste založit klasickou filmovou školu? Ne. V tuhle chvíli ne. Sice ty nápady padaly jak ze strany účastníků, tak i lektorů, ale teď na to nemáme organizační kapacitu. Udělat školu je velmi náročná věc. Nemá se říkat nikdy, ale nemáme to v tuhle chvíli v plánech. Uměl bych si představit letní školu, to ano, ale kamennou školu ne. Je tady FAMU, teď je v Písku nová soukromá vysoká škola, která by neměla být špatná. Je tam část pedagogů z FAMU, ale stojí to docela dost peněz.
Na závěr PFA lidé dostanou certifikát. Jakou bude mít hodnotu? Dá se uplatnit třeba u přijímacích zkoušek na FAMU? Určitě se dá uplatnit u přijímaček, ale nikoho k ničemu nezavazuje. Je to jenom doklad toho, že o něco máte zájem a že jste něco absolvoval. Není to vzdělávání uznané Ministerstvem školství. U přijímaček na FAMU je to jeden přihozený kamínek na váhy. Nic víc, nic míň.

DOPORUČUJEME: další články z rubriky ROZHOVORY