|
Za
devaterými horami a sedmerými lesy byla malá, pěkná země. Lidé tu
mohli žít šťastně a spokojeně, nebýt draka.
Ten žil ve sluji, chrlil oheň a síru a jako potravu vyžadoval
mladé dívky.
Když se vlády ujal nový moudrý král, oznámil, že tomu, kdo zem od
draka osvobodí, dá půl království.
„Polovina je moc,“ protestoval ministr výdajů a dodal, že třetina
zcela postačí.
„Třetina je příliš,“ prohlásil ministr úspor a navrhl dvacet
procent.
„Dvacet procent je hodně,“ řekl ministr zisku a navrhl deset
procent království s tím, že by šlo o tu část země, která je
nejvíc zanedbaná, a ten, kdo by území získal, by ho zároveň musel
dát do pořádku.
Ministr odhadu nesouhlasil.
Zjistil prý, že situace není zdaleka tak zlá, jak se jeví,
protože při spotřebě dvaceti dívek týdně má země ještě zásobu
dračí potravy na víc jak jeden rok.
Ministr blahobytu byl pro a navrhl, aby se drakovi nabídly
později bezdětné ženy, čímž by se lhůta ještě prodloužila.
Ministr spokojenosti prohlásil, že krom bezdětných žen lze také
použít zachovalých vdov.
Tou dobou dorazil do země Honza, který se vracel domů ze světa,
kde byl na zkušené.
„Co je tu nového?“ zeptal se hostinského.
„Máme nového krále, ale starého draka jsme se ještě nezbavili,“
řekl hostinský.
Honza řekl, že zbavit zemi draka je snadné. Že se na to vyspí a
zvíře druhého dne zabije.
Hostinský pokrčil rameny a dal se do čtení novin. Psalo se
v nich o nové poradě ministrů.
Bývalý ministr výdajů byl odvolán, protože byl obviněn, že si
chtěl část odměny za odstranění draka ponechat pro sebe. Jeho
nástupce navrhl, aby s drakem směl bojovat jen ten, kdo složí
předem do státní pokladny zálohu jednoho milionu.
Ministr úspor trval na dvou milionech a žádal, aby bojovník proti
draku předložil potvrzení, že už zdolal nejméně tři draky.
Ministr zisku označil oba ministry za amatéry a požadoval, aby
byl uspořádán konkurs kandidátů a sestavena komise, která by
vybrala vhodného kandidáta na zápas s drakem.
S tím nesouhlasil ministr rozkvětu, protože podezíral ministra
zisku, že chce prosadit svého synovce.
Zatímco se ministři dohadovali, navštívil Honza truhláře.
„
Potřeboval bych dobrý cep,“ řekl.
„Na co?“ zeptal se truhlář.
„Na draka,“ odpověděl Honza.
Truhlář se začal drbat na hlavě a ošíval se. Pak řekl, že nemá
čas, protože musí pracovat na novém žebřiňáku, na kterém pojedou
dívky k drakovi.
„Vy nemáte dceru?“ podivil se Honza.
„Ne,“ řekl truhlář, „mám kluka.“
Honza šel za kovářem a požádal ho o meč.
Také kovář se vykrucoval a tvrdil, že nemá čas, protože musí
připravovat podkovy pro koně, kteří
potáhnou vůz k dračí sluji.
Kovář sice dceru měl, ale žila v zahraničí.
Honza se vydal za sedlákem a požádal ho, aby mu půjčil koně.
Ani sedlák Honzovi nepomohl. Koně bylo zapotřebí k tažení vozu.
Sedlák byl bezdětný.
Zatím ministři jednali o drakovi, až dospěli k tomuto rozhodnutí:
Poblíž dračí sluje budou postaveny hotely pro cizí turisty, kteří
za tu podívanou budou platit. Dívky se budou dovážet ze
zahraničí, zejména z chudých zemí, kde je jich přebytek. Získané
peníze půjdou do státní pokladny.
„Nejméně dvacet procent,“ řekl prvý ministr.
„Třicet,“ pravil druhý.
„Čtyřicet,“ pravil třetí.
„Padesát,“ odhadl čtvrtý.
„Sedmdesát pět,“ rozhodl nakonec ministr budoucnosti.
S jeho návrhem všichni ministři souhlasili, neboť to byl zkušený
muž, který byl ministrem už dlouhá léta, dokonce ještě v dobách,
kdy se o lepší budoucnosti pouze hovořilo.
Hned potom byl vydán zákon na ochranu draka.
Honza si uvědomil, že je zřejmě ještě hloupý, a šel znovu do
světa.
Drak je zdravý a silný a daří se mu dobře, jako dřív.
Jen král je zamlklý.
A
prý hodně kouří.
text a ilustrace © Ivan Kraus,
11.10.2006
DOPORUČUJEME: další
články z rubriky ZBÝVÁ DODAT ... nebo v sekci LITERATURA
|
