aTeo:  Diagnóza - PSYCHORACHEJTLE                                   + OHLASY na konci článku
Šťastný to muž, jenž ji dosud nepotkal.
Šťastný to muž, jenž ji potkal a přežil…
Chcete-li spolehlivě urazit průměrnou ženu, označte ji za hysterku. Devět z deseti exploduje, poslední se usedavě rozpláče. Nebo obráceně. To je fuk. Pokud neučiní nic z výše uvedeného, neznamená to ještě, že se nejedná o psychorachejtli. Může jít o taktický manévr. Ať tak či tak, žádná vám to NIKDY neodpustí! Ženy jsou obecně emotivnější než muži. Pokud však emoce takovou příslušnici něžného pohlaví zcela ovládnou, můžete se dožít nečekaného překvapení. Dosud veselá, klidná, chápavá, tolerantní bytost se změní v neovladatelnou saň, před níž vás nespasí ani útěk.
Jak rozpoznat psychorachejtli? Těžko. Mají totiž herecké nadání a dokáží se krátkodobě stylizovat do jakékoliv role. Volí však vždy takovou, která vás spolehlivě zaujme, ne-li přímo oslní. Nejméně riskantní jsou tzv. Maminy a jejich protipóly Lovkyně. I u nich však může dojít ke „gravitačnímu kolapsu“ a náhlou metamorfózu v psychorachejtli. Maminy jsou pak spíše zoufalé, uplakané, okázale zahnané do kouta a veskrze defenzivní. Lovkyně vám řeknou svoje a pokud se krutě nepomstí, odhodí vás s odporem jako nepotřebný předmět. Velmi rizikové jsou Romantičky a Intelektuálky, zejména když si zaslouží předponu „pseudo“. Pseudoromantička na vás od počátku vztahu šišlá. Jste pro ni Brouček, Pejsek, Zlatíčko, Cukroušek a tak podobně. Hodně mluví o duši a jejím pohlazení. Časem by vás mohla až vyhladit. Žvatlá o rozkvetlých loukách zalitých sluníčkem. Nezbytná rekvizita je zurčící potůček, motýlci a podobná havěť. Dívá se na vás zasněně a zpravidla si místo vás představuje nějakého romantického hrdinu. Běda vám, když se prokáže, že jím nejste a ani o to neusilujete. Pseudointelektuálka preferuje rozervanou duši, reálná louka ji příliš neláká. Zato si vychutnává odtažitá témata, především problém „seberealizace“. Používá málo frekventovaná slova, jako např. „posléze, patrně, nikoli“. Pokud má dostatečně velké publikum, ráda pohovoří o transcendentálních jevech, o dětech či o kuchyni nikdy.
Abych téma zjednodušil, nabídnu vám pár čistých typů. V praxi se s nimi však setkáte jen zřídkakdy. Většinou jde o nejrůznější, snad až bizarní kombinace:
Fňukna a Kvikna jsou demoverze těžších typů psychorachejtlí. Vnímají okolní svět jako jeden obrovský rezervoár překážek, podrazů a brutálních útoků na jejich integritu. Ta je však ve skutečnosti pouhou dezintegritou. V pokročilejším stádiu pojmou podezření, že tyto nepřátelské aktivity někdo koordinuje (vaše přiznání nebude polehčující okolnost) a jsou zralé pro izolaci na samotce, občas zpestřené svěrací kazajkou.
Prskavka je mezistupněm mezi Kviknou a Buznou. Ovšem jen tehdy, prská-li neustále a bez racionálního důvodu. Její prskání nevyplývá zpravidla z vašich chyb, ale z jejího vnitřního vybavení a nespokojenosti. Většinou se sebou samou. Za to jste však VŽDY odpovědný vy! A neremcejte. Je lhostejné, jestli to přiznáte či ne. Poprskáni budete v každém případě. I kdybyste z kúru andělským hlasem árie zpíval… J
Buzna se od Kvikny liší dosti podstatně. Hysterické projevy jsou u ní obráceny především navenek. Jde o Prskavku, jejímž cílem je totálně vás zdecimovat. Je-li povoláním učitelka nebo úřednice, saturuje svou potřebu terorizovat okolí v zaměstnání a doma se může občas chovat i normálně. Jakýkoliv projev neposlušnosti ji však rozzuří a začne buzit, čili buzerovat. Za cokoli, kdykoli a kdekoli. Bez ohledu na okolí. V pokročilém stádiu vás nazývá hajzlem, hovadem a kreténem, intelektuálky primitivem, buranem, či primitivním buranem.
 
Jak je rozpoznat ve stádiu, kdy se ještě krotí a chovají normálně? Těžko. Ale jsou tu jisté indicie. Taková kandidátka například neustále mluví. Tím více, čím méně má co říci. Je to prostě Žvanďa. Neposlouchá, co říkáte, ale vždy požaduje, abyste pozorně naslouchal vy jí. Je sebestředná a v podstatě hloupá, protože nemá čas čerpat z cizích zdrojů. Zajímají ji jen vlastní postoje, názory a stanoviska. Pokud nějaké vůbec má. Ale to není váš problém. Vy jste jenom součástí publika v jejím sitkomu. Musíte vědět, kdy se smát a kdy tleskat.
 
Pozor si dejte také na ty, co jsou vždy načančané a nalíčené. Když vás takový polotovar ženy uloví, klidně doma chodí v pleťové masce a v natáčkách. Nesmíte se jich dotýkat, abyste nesetřeli jejich pel. Tyto Zdobny mnohdy chřestí jak komediantský vůz. Navěsí na sebe cokoliv, co upoutá pozornost, neustále si přepudrovávají nos a nehty mají tak dlouhé, že jim brání v manipulaci s mobilním telefonem. Chtějí vždy dobře vypadat a tomuto cíli podřídí vše. Dokonce i váš jídelníček. Neustále zápasí s nadváhou a zkoušejí stále nové metody, jak zhubnout. V době, kdy jsou „na dietě“, bývají nervózní a podrážděné. Po selhání dietní kúry se krátkodobě přejídají, z čehož  jsou nervózní a podrážděné. Jejich potřeba nakupování stále nových, značkových hadříků, kabelek a střevíčků může ekonomicky slabší muže doslova zruinovat.
Jejich opakem jsou Cuchty. Nedbalé, líné  ženy, které mají rády pohodlí a dobře snášejí muže, starající se o domácnost. Neoholí si nohy ani knír, ve všem mají nepořádek a neustále hledají výmluvy, aby nemusely udělat to, co by udělat měly. K smrti nerady žehlí a k vysavači pociťují nepřekonatelný odpor. Běda ale, když jim něco vytknete. Odsunete tím vysavač a žehličku až na druhé a třetí místo…
 
Tak mám dojem, že jsem toho sem „nakladl“ až dost. Nemyslíte? Ten text nepochybně vzbudí podezření, že mám bohaté zkušenosti ze soužití s psychorachejtlí a že jsem snad dokonce militantní antifeminista. Nebudu nic z toho vyvracet. Některé typy žen opravdu nemám rád. Ale totéž platí i o mužích Například sám na sebe se už nemůžu ani podívat. Což hrozí jenom ráno při holení a my máme v bytě nejspíš výhradně křivá zrcadla. Jinde jsem to nezkoušel. Mohl bych dostat šok a chovat se hystericky. No… nejsem přece žádný uzlíček nervů. Jdu to zkusit.
Uáááááááááááááááááááááááááááááááááááá !!!!
text a grafika © aTeo, www.ateo.cz   12.10.2006
převzato z www.kudlanka.cz
 

OHLASY NA ČLÁNEK

1 = RNDr. Věra Vlasáková, CSc., 15.10.2006
Přečetla jsem si s údivem a znechucením váš nevkusný článek "Diagnóza: psychorachejtle". Nechápu, jestli to má být pouze primitivní legrace nebo snad analýza žen. Mně to nepřipadá vůbec vtipné. Jenom hloupé a otevřeně agresivní. Máte pravděpodobně středoškolské vzdělání a myslíte si, že jste užasně vzdělaný, chytrý a vtipný, že? Sice jste se alibisticky pokusil v závěru otupit hroty svých jízlivostí, ale to vás nijak neomlouvá. Ženy jsou služkami "pánů tvorstva", za stejnou práci pobírají nižší platy a jsou diskriminovány ve všech oblastech života. Měl byste napsat něco podobného i na muže. Je mezi nimi spousta psychopatů, kteří bijí své partnerky, podvádějí je a vykořisťují. Ale to je zřejmě v naprostém pořádku! Zamyslete se nad sebou, pane "autore"!!  
RNDr. Věra Vlasáková

Odpověď autora:

Vážená paní doktorko. 
Docela chápu Váš údiv i znechucení a rozhodně nehodlám vyvracet Váš legitimní názor o míře nevkusu zmíněného článku. Nepopírám, že je kontroverzní i provokativní a předpokládal jsem, že mnohým čtenářkám "nesedne". Přesně tak, jak se to přihodilo Vám, což je z Vaší spontánní reakce zřejmé. O vhodnosti příspěvků nerozhoduji já, ale Redakční rada. Pokud jde o ironickou poznámku k mému vzdělání, trvalo dvacet a jeden rok. Přesto vím, že inteligence a vzdělání není totéž. Znám řadu moudrých lidí se základním vzděláním i spoustu hloupých vysokoškoláků - dokonce snad hloupějších než já. Asi Vás znovu zklamu, ale psát diagnózu "Pánů tvorstva" asi nebudu. No uznejte... kdo by mi pak ještě podal skývu chleba? Přeji Vám, ať jste obklopena jenom hodnotnými, vzdělanými, chytrými a neagresivními muži. Doufám a věřím, že jsou oproti "nám ostatním" stále v převaze.
Teo Adamy alias aTeo
P.S.: Přemýšlel jsem, zda uvést před své jméno titul, ale přišlo mi to jaksi nevkusné a hloupé... ;)
2= Jarmila Moosová, 16.10..2006

Vážená čtenářko,
noviny, časopisy, knihy, galerie, kina, divadla či televize – no řekněte sama: To je panečku příležitostí setkat se s něčí tvorbou! Co tvůrce, to jiný charakter tvořeného díla. Co konzument – jakbysmet! Jsem opravdu velmi ráda, že se naše internetové noviny mohou chlubit autory, mezi něž vysokou kvalitou svojí tvorby bezesporu patří také pan Teo Adamy. Jeho smysl pro nadsázku a inteligentní břitký humor je zárukou příjemně strávené chvilky nad každým čtením. Nejinak tomu bylo i v případě velmi zdařilé recese na téma pověstné ženské hysterie. Máte pravdu – v naší společnosti je ještě i dnes pro ženu mnohdy těžký oříšek vymanit se z osidel předsudků a přesvědčit svoje okolí o vlastních kvalitách, srovnatelných s muži. Jde jenom o to použít jako argument ukázku vlastních schopností v kombinaci s mírou pochopení a tolerance k dědictví předsudků mužských, k čemuž jsme svým vybavením předurčeny. Klíč je v nás – zda se dokážeme povznést nad vlastní pocit nedokonalosti a využít nabízeného vtipného pohledu k úsměvné sebereflexi, či se budeme nadále řadit na stranu obětí, abychom tak sílu někdejších předsudků zcela zbytečně umocňovaly. Přeji sobě, Vám, všem ostatním ženám i mužům, aby stále více třecích ploch neslo punc kvalitní zábavy, jak k tomu pan Teo Adamy tradičně přispívá.
Za Redakční radu Pozitivních novin
Jarmila Moosová, zástupce předsedy
3 = Jiří Vlastník, 16.10..2006
Zdravím a přeji prima den. Jak tak koukám, kolega aTeo má malér. Je to hloupé psát o práci kolegů, každému se občas nezadaří, ovšem zde asi PN opravdu šláply vedle. Čím nás má článek o "psychorachejtlích" obohatit nepochopil nikdo z mých známých, ať mužů či žen. A skutečně ani jednoho ani trochu nepobavil, pokud to tedy měl v úmyslu. Nejpříznivější reakce byla, že si nějaký chudák léčí své mindráky. Těžce jsem se prokousával těmi vysoce filozofickými sentencemi o ženách, čekaje na konci jakési bujaré sebeironizující veselí. Marně. Jistě, ženy v čele s Olgou Sommerovou se do nás navážejí, a navážely nepochybně již od pravěku. Když sedáváme s přáteli v restaurantu U Chudoby, špičkujeme se o sto šest. Ovšem, proboha, cožpak tomu člověku nikdo nevysvětlil, že jsme chlapi a musíme reagovat s humorem, že naše "hodnocení" musí mít glanc a aspoň trochu gentlemanství! Ženských neduhů se dotýkal ve svých textech Jiří Suchý, Ivan Mládek, "nit suchou" nenechal na své tetě Kateřině Zdeněk Jirotka, ale vždy to mělo onen glanc a nadhled. Jistě, ženy bývají hysterky a kdoví co ještě. Domnívá se autor, že na tom něco změní? A nebyla by tu bez takových na světě nuda, kdyby tu kolem nás žily jen ty dokonalé ovečky. Bezchybní andělé? Myslel jsem, holt se něco nepovedlo a někam to zapadne, ale teď reagovala jistá paní doktorka a plně ji chápu. A autor, místo aby koupil kytku (což je přeci normální chlapská reakce, byť jsme, ostatně jako vždy, nevinní jak lilie) a vše obrátil v humor, reaguje jak uražený jeliman. Já osobně nesnáším feministické bláboly, ale občas, když si tak představuji, co si ženy o nás, chrabrých Češíš (hergot, to je slovo) myslí, když v zamaštěných flanelových košilích nad svým desátým pivem a vypracovanými břišními svaly pronášíme svá moudra, trochu je chápu. Nicméně, chlap by asi i tu, byť prokazatelně nejhloupější, ženu urážet neměl. Jaký to má ostatně význam? Ale nepíšu to jako příspěvek do obecné diskuze, domnívám se totiž, že v tónu toho článku se snad ani diskutovat vážně nedá, ale mrzí mě, že to asi do jisté míry poškozuje renomé PN. Ale rozhodně nejsem odborník a velký filozof, tak se třeba mýlím.
Jiří Vlastník
4 = Anastázia Mahovská, 16.10.2006
 
Šťastný to muž - ale také žena - jenž ji dosud nepotkala.
 
Každému člověku v životě náleží nějaký ten titul, o který se zasloužil svým konáním, ale o tom se nechci rozepisovat, neboť mám za to, že doba zasloužilých soudružek je naštěstí již minulostí a to je taky vše, co chci říct k ohlasu = RNDr. Věry Vlasákové, CSc.
 
Chci Vám hlavně sdělit  své pocity a svůj názor na zmiňovaný článek.
Ony „psychorachejtle“ dobře znám a pocítila jsem mnohokráte na vlastní kůži, jak umí znepříjemňovat život širokému okolí bez rozdílu, ať jde o ženy, muže, nebo dokonce děti.
A že jich je!
Dobrovolně přiznávám, že občas nějaký ten střípek objevím taky pod svojí slupkou ženy - povoláním stavařky, matky, manželky - milenky, dcery, sestry, přítelkyně, kamarádky a dalších mých rolí v mém životě. Teda doufám, že jenom občas – a kdo tvrdí opak – ten není upřímný ani sám k sobě, natož pak k ostatním ženám či mužům.
Při čtení jsem pocítila úlevu z přetlaku všech nenormálností, které se mi derou do života, aniž bych o ně stála, a za takové považuji rovněž nechutné chování jak mužů tak žen, ale nevidím nejmenší důvod tak označovat nastavené zrcadlo. Pohybovat se v obludáriu s noblesou bývá často zábavné, ale svedou to pouze lidé se smyslem pro humor a s notnou dávkou zdravého sebevědomí.
Ten článek mě zaujal. Rozeslala jsem jej svým přátelům a reakce byly vesměs pozitivně pobavené, nezaznamenala jsem jedinou znechucenou reakci.
 
Děkuji autorovi za vtipný a velmi trefný rozbor nectností nás žen. Z jeho webových stránek znám fotokoláže velmi půvabných dívek a žen a jsem přesvědčená o tom, že ženy má rád – nemusí jenom ty přespříliš hysterické. A neznám nikoho ve svém okolí, kdo by je vyhledával, nebo snad dokonce miloval.
 
Děkuji radě Pozitivních novin, že publikují kromě uhlazených a chytrých článků taky ty přímo ze života
a mají snahu vybírat nezaujatě a bez předsudků. Jsem přesvědčená, že jinak by v PN byla nuda, vždyť pestrost je taky nedozírné pozitivum života.
 
S pozdravem a přáním nalézaní nesčetných pozitiv v životě
Anastázia Mahovská
 
PS: Důkaz mých tvrzení najdete v odkazu: Vodopád bab
5 = Max, 20.10.2006

Internet a texty na něm jsou velice zajímavý fenomén, který nám ukazuje, jaký kdo z nás vlastně je. V tomto textu nám autor velice zajímavě sděluje své postřehy a to takovou formou, která je jemu vlastní - ironizující a provokující. Právě ta ironie a provokace nám poté ukáže, jaký je vlastně čtenář.

Sám aTeo mi napsal: "když je text dlouhý, přelítnu tak třetinu a už zasvěceně komentuju" ... je to případ i tohoto textu? Jsme národem Josefa Švejka a ironie nám je dána takříkajíc geneticky. Ovšem i samotný Švejk se nesetkal vždy s pochopením ... vždycky záleží na inteligenci čtenáře, jestli daný text pochopí a také JAK pochopí.

V tomto textu je podle mě dosti výstižně popsán každý možný způsob, jakým se projevuje žena - málokterá žena se ovšem projevuje vždy jen jedním způsobem - jsou to většinou jednotlivé role, které v životě hraje na jevišti Svět. Možná nám někdy někdo takhle přesně popíše, jak se projevuje muž, ale aTeo tímto textem nasadil laťku hodně vysoko. Každopádně se na podobný text o nás mužích těším, protože si rád nastavím sebeironizující zrcadlo. V tom je právě to pozitivum, které osobně hledám.

Závěrem bych jen dodal malou parafrázi první věty tohoto textu:
Chcete-li spolehlivě urazit čtenáře, napište text, který nepochopí ...
 
Zdraví Max  http://maxovo.net

DOPORUČUJEME:   další články z rubriky  ZBÝVÁ DODAT ...  nebo v sekci  LITERATURA