Těsně před Vánoci v roce 2003 jsme se přestěhovali ze severních Čech do nově postaveného domečku v Újezdě nad Lesy v Praze 9.
S námi přišel i náš domácí mazlíček, zlatý anglický kokršpaněl Klip. V té době mu byly tři roky. Takový pejsek samozřejmě potřebuje přece jen delší dobu než člověk, aby si zvyknul na nové bydliště.
A tak náš milý Klip, věren psím zásadám, že se má vracet do svého posledního domova, se o to také pilně snažil.
Po pár dnech zjistil, že se docela lehce protáhne pod plotem před domem. To pro něj bylo velké pokušení. Ovšem nemohl vědět, že jeho bývalé bydliště je vzdáleno 80 km a že by tam sám nikdy nedoběhnul.

Stalo se právě o Vánocích. Ve sváteční dny jsme nějak polevili v jeho sledování a pejsek jak to zjistil, šup a už podlezl plot a namířil si to nazdařbůh někam, kde přece musí být bývalý domeček!?
Když jsme zjistili jeho zmizení, bylo už pozdě. Co teď ? Noc na krku, na volání v okolí se Klip samozřejmě neozval. Už jsme se začali smiřovat se zkaženými Vánocemi. Vtom mě napadla spásná myšlenka. Nedávno jsem objevil na internetu server www.mujpes.cz, na kterém se potkávali pejskaři, radili s výchovou svých miláčků, s krmením a pod. Řekl jsem si, že než půjdu hledat Klipa do některého psího útulku, zkusím to ještě tady. Připojil jsem se do diskuse pejskařů  a vylíčil naše trápení. K příspěvku jsem dal i své číslo na mobil, kdyby snad někdo Klipa viděl, aby nám mohl zavolat.

Protože už bylo dost pozdě, šel jsem spát. Mobil jsem si nechal pro všechny případy na nočním stolku. Asi ve dvě hodiny v noci mi pípnul a vzbudil mě. Přišla SMS zpráva. Nějaký dobrý pán, pejskař, potkal našeho Klipa u nedalekého nákupního střediska. Protože viděl, že tam pobíhá bez pána, jako pejskař hned pochopil, že se zřejmě pejsek ztratil a neví, kudy domů. Sám má doma německého ovčáka, tak měl asi s pejskem také své zkušenosti.
Shodou okolností byl ten pán i uživatel internetu a jak to obvykle chodí, dostal se k němu až v pozdních nočních hodinách. Samozřejmě jako pejskař se podíval, co je na serveru "mujpes" nového. Když si přečetl můj příspěvek s prosbou o pomoc při hledání Klipa, neváhal a hned mi dal vědět, že našeho pejska našel a má ho u sebe. Naštěstí bydlel od nás asi jenom kilometr, takže jsem hned vyskočil z postele a běžel pro Klipa. Bohužel jsem se ani nestačil v té radosti zeptat pána na jméno, abych mu mohl veřejně poděkovat. Aspoň jsem mu poděkoval přes internet, na serveru "mujpes". Snad si to přečetl.
 

Vánoční svátky nakonec přece jen byly plné míru a pohody. Dneska už  si Klip na nový domov zvyknul a už nikam neutíká.

text © Jiří Vlasák,  9.12.2006

DOPORUČUJEME:  další články z rubriky  ZBÝVÁ DODAT ...  nebo v sekci PUBLICISTIKA