Vlastimil Marek:  SEX V NÁZVU

Všiml jsem si toho již před sedmi lety, když jsem pomáhal svými příspěvky jednomu nadšenci a internetovému pionýrovi (myslím to v tom původním průkopnickém slova smyslu) s jeho „Světem namodro“ (pro ty, kdo si nevzpomínají nebo byli ještě v plenkách, to byl po Neviditelném psu druhý široce navštěvovaný denník). Fungovalo to i na další, tenkrát poněkud méně materialistické internetové adrese (spirála). Kdykoliv totiž bylo v názvu článku cokoliv spojeného se sexem, návštěvnost, nechci rovnou psát „čtenost“, rázem o řád stoupla.   Dalo se tedy čekat, že i POZITIVNÍ NOVINY tento úkaz někdy nějak zaznamenají, a vida, už je to tady. Pomohlo k tomu sice kouzlo nechtěného (fejetonek Holky z Playboye je jen pokračováním jiného podobně zaměřeného zamyšlení Princ z Hollywoodu, o tom jak jsme všichni, a někteří mnohem víc nevědomě naprogramovaní, a jednáme často jako zvířátka, cele ovládnuti hormonální produkcí a několika jednoduchými spouštěči žláz s vnitřní sekrecí), ale o to nejde. Zcela jistě se v tomto konkrétním fejetonu zvědavci o konkrétních přednostech holek z konkrétního proslulého časopisu nedověděli nic, protože byl veskrze teoretický a neobsahoval žádné boubelaté fotky, přesto ale je počet „návštěv“ u Holek z Playboye dvakrát vyšší než u všech ostatních článků (včetně onoho Prince z Hollywoodu). Již tenkrát před lety byl totiž počet návštěvníků té které stránky rovnou zjistitelný. Stačilo, aby byl v názvu jakýkoliv sex, a počet návštěvníků trhal rekordy (seriál o sexu byl nejčtenější). Teď jsem sice musel požádat o možnost zjistit počet čtenářů, a i když původně jsem se právě tohle zjistit nechystal, kouzlo nechtěného zafungovalo, a tak teď píšu „o sexu“. Jistě, zatímco většina ostatních tvrzení Freuda jsou dnes prokázané a vyvrácené omyly a mýty, v jednom měl pravdu: sex (původně tedy pud rozmnožovací) je tím nejsilnějším pudem, se kterým se, zvláště jsme-li v pubertě nebo ještě „mladí“, dnes a  denně setkáváme. A jak vidno, mává s většinou jakkoli ušlechtile se tvářících a jakkoliv vzdělaných či šikovných mužů (ale i žen) čtoucích internetové stránky.   Přítel Holanďan mne nedávno překvapil upřímným doznáním, že ho konečně, po šedesátce, přestal sex otravovat. Nikdy se neoženil, vždy střídal partnerky, a jakkoliv byly jeho úmysly s každou vždy dlouhodobé, stačila jedna jiná rozevlátá sukně (a zkuste na jaře odolat a nepodívat se pod amsterodamské sukně rozevláté jízdou na kole) a vztah se zlomil a nové sexuální dobrodružství vrhlo jinak velmi inteligentního a racionálního Wima do další kypré náruče. Dnes je sám a konečně má „klid“ (i když jeho zklidnění osobně přičítám spíše těžkému úrazu a dlouhému léčení než věku). Tedy ten fyzický. Pokud  však používá internet, jsem si jist, že přestože „sek´ se sexem“, také přednostně rozbaluje jakékoliv příspěvky, označené v názvu nějakým tím termínem spojeným se sexem.   Znám takové i kolem sebe a vždy jsem nechápavě kroutil hlavou nad tím, jak je možné, že tak inteligentní a jinak pohodoví muži tak ulítávaj´. Ale znám i jinak celkem úspěšné a hmotně zabezpečené ženy, které celé roky marně pročítají seznamky (seznamovací internetové stránky patří k také těm nejnavštěvovanějším) a nedá se s nimi mluvit o ničem jiném, než o tom, jak jim sehnat chlapa (nejlépe urostlého blonďatého prince, jehož koníčkem budou domácí práce) do postele. Snažím se je, když žádají o radu, dostat k úvaze, že život není jen sex. Ptávám se takové věčné stěžovatelky (obvykle s jedním dospívajícím nebo již dospělým dítětem), kolik hodin denně by tedy dokázala dlouhodobě prosouložit (nechci používat slova „promilovat“), a když přizná, že maximálně tak dvě, ptám se – „a co bys dělala s těmi dalšími čtrnácti hodinami každého svého dne, když odpočítám osm hodin na spánek? Ty přece nelze strávit v posteli při sexu. Takže sex není zase až takovou prioritou tvého života. Tak se soustřeď na všechno to ostatní, užívej si každodenních radostí, a na sex případně mysli jen ty dvě hodiny denně. Anebo si kup robertka, ať máš pokoj…“   Logicky to chápe, ale pak ji potkám za pár dnů a ona si zase stěžuje: „Kde mám sehnat chlapa!?!“ A myslí na sex. Svět namodro začal tehdy svým autorům dokonce platit drobný honorář (vypočítávaný částečně i podle počtu čtenářů toho kterého článku), jenže toho musel brzy nechat, protože toho někteří čeští psaví podnikavci začali zneužívat a hojným použitím slov se sexuálním kontextem v nadpisech svých článků, nebo rovnou popisem sexuálních skandálů, hodlali na sexu v názvech zbohatnout. A taky z počátku, než to vydavatel zarazil, vydělávali.   Je to jako brát nějakou „lehkou“ drogu. Jistě, hormony sexuálně neukojeného muže (či ženy) se při pohledu na slovo sex v názvu internetového článku lehce vzbouří, ale za cenu jistého otupění a pozdější potřeby stále silnějších podnětů. Navíc čtením článků o sexu se člověk rozhodně přebytku sexuální touhy nezbaví a ani nějaké ty bujné křivky na monitoru počítače skutečný dotek a milování nenahradí. Příroda nám dala erotické podráždění ne jako konečný cíl, ale jen jako předehru skutečného pohlavního aktu. Pokud navíc obvykle zjistím, že mne autor poněkud podvedl a o skutečném sexu vůbec nepíše, ačkoliv v názvu jeho příspěvku se skví nějaké to slovo souvisící se sexem, pak je to také (když ptáčka lapají…) podvod, a takovým článkům (a hlavně nadpisům) se prostě od té chvíle budu vyhýbat právě tak, jako všelijakým bulvárům a nevyžádaným spamům.   Metaforicky řečeno, když jsem závislý na čokoládě, ale nemám na to, abych si ji dopřával třikrát denně, přece nebudu chodit mlsně kolem cukráren a regálů s čokoládou. Je přece rozumnější (a lacinější a zdravější a logické) se takovému virtuálnímu pokušení prostě vyhnout. Tak jako by se notorik měl vyhnout hospodě, a člověk s bolavou šestkou vpravo dole cukrárně,  tak by se sexuálně vždy hladový surfer po síti měl vyhnout článku, v jehož názvu (na :-) Pozitivních novinách!) je sex.   (Přesto vsadím boty, že čtenost tohoto příspěvku, přestože není o sexu, bude nakonec o řád vyšší).     text © Vlastimil Marek, 28.11.2004   DOPORUČUJEME:   další články z rubriky  KOMENTÁŘE