Ondřej Suchý:   Díky, vážení ....

Vážení,
dostávám psaníčka a e-maily, v nichž se čas od času objeví též zmínka o Pozitivních novinách. Jako důkaz jsem vytáhl tři přání z těch, co mi přišly a přicházejí v těchto dnech. Jsem za všechny ty zmínky i za ta slova chvály vděčný, nejen však pro to, že mi pochopitelně dělají dobře, ale také proto, že jsou to právě Pozitivní noviny, které mi nechávají volnou ruku, takže do nich mohu psát například o hercích a zpěvácích, s nimiž nikde jinde nelze uspět, protože už prý „je nikdo nezná“.
Ovšem právě čtenáři Pozitivních novin mě utvrzují o pravém opaku! Když jsem napsal o slovenském zpěvákovi Jozefu Kuchárovi, který je už dlouhá léta upoután na vozíku, a dokonce ani jeho slovenští příznivci, přátelé a kolegové si na něj, jak je rok dlouhý, nevzpomenou, zveřejnil jsem ve svém článku v Pozitivních novinách s jeho svolením jeho adresu. S dojetím mi pak telefonicky sděloval, že mu přišlo ze všech koutů Čech a Moravy, ale také ze zahraničí, přes 120 pohlednic a dopisů! No uznejte – to je sakra pozitivní zpráva, ne?
Jsem rád, že jsem mohl napsat o herci R.A.Strejkovi, o jehož uložení na Vyšehradském hřbitově usiluje – dnes i s mojí podporou - už patnáctý rok brněnský výtvarník a architekt Ladislav Branč.
Kdo ví, možná, že Pozitivní noviny pomohou s touto trapnou záležitostí pohnout. Jiné noviny? Nemají zájem.
Na nezájem jsem narazil také, když jsem chtěl kdekoliv uveřejnit svou vzpomínku na geniálního arménského mima a klauna Leonida Jengibarova, který býval v šedesátých letech miláčkem našeho publika. Nakonec jsem o něm mohl napsat a připomenout ho na fotografiích v Pozitivních novinách.
Původně jsem chtěl každému z pisatelů mírně zkrácených níže uvedených dopisů odpovědět i zde, ale nakonec jsem to učinil poštou. Takže zde už jen stručně :

Děkuji vám přátelé – paní Veselá, pane Drocáre, Vladimíre Kalaši i všem dalším, kteří mi poslali svá novoroční přání! Přeji Vám hlavně hodně, hodně zdraví!
Váš  Ondřej Suchý 
► Nazdar Ondřeji.   
Díky za ročenku a hlavně za dobrou zprávu. Tu první ročenku jsem nedostal, ale vyměnil jsem si novoroční emailové pozdravy s ing. Novákem, a ten mně sdělil, že už pracujete na nové web stránce. Psal jsem mu totiž, že "Nostalgická myš", vyjma několika nových fotek, je už rok stará. Také jsem četl pár Tvých článků v Pozitivních novinách (velmi zábavné), tak mně bylo jasné, že si funebráci museli sbalit vercajk a nechat tě na pokoji. (…)
Tak ať se Ti vrátí Tvůj mladický elán a síly co nejdříve. My, coby posluchači, to do toho konce ledna nějak vydržíme. Zdraví
Vladimír Kalaš s manželkou Miloslavou, (Burlington, Canada)
► Milý pane Ondřeji,
vzpomínám na všechny mé milé doma a přeji také Vám a Vaší rodině krásné Vánoce, pohodu a v Novém roce pevné zdraví a stálý životní elán, sběratelskou aktivitu a radost ze všeho, co děláte. Četla jsem v Pozitivních novinách o Vaší nemoci a jsem šťastna, že vše dobře dopadlo, a že se opět můžeme těšit na Vaše nové články, i v Xantypě. Díky technice – Internetu – se mohu kdykoliv ocitnout DOMA, a také si počíst o našich umělcích. Udělal jste mi radost i pohlednicí pro Klub sběratelů kuriozit, kterou mi zaslali. Pohlednice stále sbírám, i autogramy, už jich bude 20.000. Jen Šemánovice nemám! Existuje? Určitě by byla zajímavá pro sběratele, a nejen pro ně.
Ještě jednou děkuji i za rozhlasové „Padesátníky“, je to moc hezké. Tolik v krátkosti, mějte se moc dobře a hlavně buďte zdravý!
Květa Veselá, (Nepean, Ontario, Canada)
► Vážený pane Suchý,
díky za Vaše Veselé historky (nejen z natáčení)  a nejen je. Všechny věci, které jsou od Vás k dispozici v Pozitivních novinách, jsou fajn. Je dobře, že Vaše vzpomínky, i vzpomínky Vámi vzpomínaných, zůstanou zachovány pro „někdy a někoho“ příště… To mě moc těší i proto, že jsem byl hned na začátku Pozitivních novin kratinkou dobu s Pavlem Loužeckým jediným (a druhým, vždy druhým) přispěvovatelem, a nad  budoucí podobou PN jsem s ním prodiskutoval nejednu hodinku v rozličných restauračních zařízeních, které Pavel tak hodně nemá rád. O budoucno  je tedy postaráno, ale mně osobně je velmi milé číst Vaše věci teď. 
A nyní, když Pavel rozdělil (trochu snad i na mé naléhání) PN na dvě části, začínám publicistikou v PN den. Nemajíc stále ostudně připojení na internet doma (jsem
za to P.Loužeckým peskován), činím tak po příchodu do práce a naladím se tím na pozitivno a příjemno. Při čtení Vašich příspěvků mě napadá, že píšete „pro možné potěšení druhých“. U mě to tak alespoň funguje. Taky se o to někdy snažím.
Jsem rád, že zmiňujete Haďáka, znal jsem Pavla Hanuše i pana Liďáka. Jsem rád za fotku Miloše Formana s dcerou pana Oldřicha Nového, na které vykukuje Mirek Ondříček. Když jsem se mu o tom zmínil a ptal se, zda tu fotku zná, neodpověděl, ale  říkal, abych mu ji rovnou schoval. Ale je to milé. A milé je to díky Vašim článkům.
Nebudu více zdržovat, říkal mi Pavel, že se taky musíte „něčím živit“…a nejen psát pro PN a číst nějaké dlouhé e-maily. Ale já píši málokdy, tak se už nemusíte propříště obávat. Dovolím si popřát Vám do Nového roku. A nemusím nic vymýšlet. Použiji Vaše: Hodně štěstí, hodně lásky a hodně zdraví! (Jinak nemám ve zvyku opisovat). Přeji hezký den!
Jan Drocár

Napadlo mě, že všem přece jen přidám něco „navrch“. Paní Veselá z Kanady se zmiňuje o pohlednicích. Pro ty z vás, kteří neví o jaké mé pohlednici, kterou vydal Klub sběratelů kuriozit, píše, přikládám jednu na ukázku. A paní Veselé pak posílám touto cestou pohlednici  Šemánovic, kterou pořídil při leteckém snímkování Tomáš Hora a vydal ing. Aleš Hora z Karlových Varů. (Že Vám, paní Veselá, přibude záhy do sbírky v originále, jest nabíledni!)
Ondřej Suchý

   text a foto z archívu O.S. © Ondřej Suchý, 8.1.2006
  
   DOPORUČUJEME:  další články v rubrice  ZBÝVÁ DODAT ...  
nebo v sekci PUBLICISTIKA