Renata Šindelářová:  O lásce v každém z nás
 
Motto
„Láska je nekonečná jako sám Vesmír a stejně jako Vesmír pohlcuje nespočetný počet hvězd, i láska v každém z nás dokáže pohltit milióny a miliardy duší, hvězd vesmírů našich srdcí.“
(úryvek z knihy Tajemství v trezorech duší – R. Šindelářová)
 
 
Dobré skutky
 
Kdysi nás ve škole učili, že bychom měli dělat dobré skutky. Na ulici jsme pomohli cizí  paní s nákupem. Dnes by se na děti dotyčná nejspíš osopila jako na zloděje. Dobré skutky vymizely. Jako by je už nikdo ani neočekával. Když něco chceš, musíš si to vybojovat. Toto heslo však naštěstí neplatí všude. Kdo chce, ten si svůj způsob pomoci (a užitečnosti) najde.
Jednu z forem může představovat ADOPCE NA DÁLKU. Jedná se o pomoc dětem, které se nacházejí v podmínkách úplné chudoby, jedí často jen jednou denně a nemají žádné zdravotní ošetření. Cílem adopce na dálku je především zajistit těmto dětem vzdělání, které pro tyto děti znamená příležitost, šanci na lepší budoucnost. Až vyrostou, jistě dokáží víc než jen „přežívat“, jistě se budou snažit, aby zase své děti neuvrhli do stejné chudoby, v níž vyrůstali sami. 

Rodina Archany
ADOPCE NA DÁLKU funguje tak, že adoptované děti nadále žijí se svojí rodinou, v Africe či třeba Indii, zatímco adoptivní rodič mu z Evropy hradí školné, učební pomůcky a školní uniformu. Organizace či sdružení, které adopci na dálku zajišťují, zároveň zabezpečují doručení pošty mezi adoptivní rodinou a dítětem, takže pro nevěřící tady existuje jistá kontrola, že peníze skutečně putují na dané účely.
 
Příběhy adoptovaných dětí
 
Archana, Indie, 11 let. Má ještě mladšího sourozence a protože rodiče, kteří pracují jako námezdní dělníci a musí práci denně vyhledávat, nemají vůbec lehké živobytí. Malá Archana je velice jemná a upřímná dívenka, která ráda vaří a zpívá. Ve své třídě je v učení nejlepší, protože mezi jednu z jejích vlastností patří zvídavost. Archana miluje jako každé malé dítě sladkosti a jednou by se chtěla stát policistkou.
 
Mohamed, Guinea, 14 let. Otec zemědělec, matka v domácnosti. Mohamed však nemá dobré rodinné zázemí, proto občas přespává mimo domov. Než-li se Mohameda ujali humanisti, jedl nepravidelně a nenavštěvoval školu, jeho situace se jevila až kriticky. Nejspíš proto ve svých dopisech Mohamed vyjadřuje své „adoptivní rodině“ pocit vděčnosti a maluje obrázky, na nichž se nachází humanistické centrum nebo některá z jejích kontaktních osob.
 
Robin, Indie, 11 let. Je to vysoký a hubený chlapec, který se snaží pomáhat ostatním. Chodí do páté třídy a pilně se učí. Nejraději má rád matematiku a čtení a chtěl by se stát lékařem. Má bratra Libina, ale protože Robinův otec je často nemocný a matka nachází jen příležitostnou práci za malou mzdu, rodina nemá peníze na vzdělání dětí.
 
Kdo přispíváMgr. Emma Zelenková
 
„Adoptivní babičkou“ Archany je Mgr. Emma Zelenková, 70-ti letá důchodkyně z Prahy, která nemá vlastní děti, ale vždy pomáhala dětem své sestry, především své neteři. Protože toužila pomoci někomu, kdo si bude její pomoci skutečně vážit, komu svým zájmem udělá radost a snad mu dokonce změní život k lepšímu, rozhodla se adoptovat dítě na dálku. Roční školné hradí ze svého důchodu a je odhodlána žít skromně a pomáhat Archaně, dokud bude moci. S Archanou komunikuje anglicky, přičemž Archana píše dopisy ve své mateřštině a zprostředkovatelská kancelář je přeloží do angličtiny.
 
„Adoptivní rodina“ Mohameda si nepřála být jmenována. Ale jejich příběh zveřejnit smím. Jedná se o docela průměrnou tříčlennou rodinu. Maminka svého času uvažovala i o skutečné adopci, vůbec by se ráda víc věnovala dětem, ale pracovní vytížení jí to nedovoluje. Doufá, že snad někdy v budoucnu... Zatím pořádá nebo aktivně pomáhá při organizaci akcí pro děti v místě bydliště. A čekání na tu správnou chvíli tráví alespoň „adopcí na dálku“. Pomáhá jí v tom tatínek i dcera, která si s Mohamedem dopisuje. Protože Mohamed komunikuje francouzsky, rodina si sehnala pomocí inzerátu ochotnou studentku, která jim dopisy zdarma překládá.
 
Robina adoptovala celá škola, a to Základní škola a Mateřská škola Bolatice. Peníze na adopci získali žáci a učitelé sbírkou na „Vánočních trzích“, kde byl každý dárce odměněn výrobkem dětí ZŠ. Nejedná se o jediný kolektiv, který takto spolupracuje za účelem adopce na dálku. Na jiné, střední škole, se rozhodla sponzorovat dívku z Keni studentka Petra Fialová. A protože by na potřebnou částku za rok nenašetřila,  podpořila ji v její aktivitě celá škola. Jak je vidět, kdo chce pomoci, vždy si způsob najde.
 
Dobročinnost, smysl života
 
Humanistické centrum Dialog, SOKOLOVSKÁ 86, 186 00 Praha 8
(metro B Křižíkova), 4.p., místnost 510.
 
Adopce na dálku je součástí Kampaně lidské podpory a humanisté se zaměřili na tři africké země: Keňu, Guineu a Benin. Dítě je možné adoptovat minimálně na dobu 12 měsíců a roční školné hrazené těmto dětem se pohybuje od 5520,- Kč do 7200,- Kč. Částka určena na organizační zajištění a rozvoj projektů Humanistického hnutí nepřesahuje 25 % výše daru. „Adoptivní rodina“ je pravidelně informována o školních výsledcích dítěte, může si s dítětem vyměnit fotografie, psát dopisy, v případě zájmu je možné i dítě navštívit. Všechny informace o adoptovaných dětech i dětech dosud čekajících na adopci se nachází na adrese  http://www.humanisti.cz/adopce.
 
Dialog je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1998 z iniciativy členů mezinárodního Humanistického hnutí. Cílem činnosti je podpora a šíření humanistických myšlenek, ochrana lidských práv a rozvoj občanské společnosti různými formami kulturních a společenských činností. Občanské sdružení je postaveno převážně na dobrovolnické práci. Sdružuje lidi různých vyznání, různých ras a kultur, různých věkových kategorií, kteří si přejí vytvoření lidštějšího světa, kteří si uvědomují, že problémy celého dnešního světa se nás dotýkají a že záleží i na každém z nás, jak bude vypadat budoucnost.
 
Humanistické centrum Dialog organizuje kromě adopci na dálku mnoho projektů v oblastí školství, zdravotnictví a zemědělství v Africe, sbírky, festivaly, výstavy fotografií či ples „Afrika“ na podporu projektů v Africe, programy Kampaně lidské podpory pro české školy, působící proti diskriminaci a xenofobii mezi mládeží v ČR, kurzy pro dobrovolníky a  kurzy a semináře na techniky osobního růstu.
 
Jednou z posledních akcí bylo 16. června 2006 na Hradčanském náměstí v Praze vytvoření symbolu míru loučemi. Cílem této akce bylo podpořit mír ve světě, vyjádřit nesouhlas s okupací v Iráku a hrozící válkou proti Íránu a všemi válečnými konflikty probíhajícími na celém světě: „Válku nepovažujeme za skutečné řešení problémů. Všechny konflikty vznikají na základě neznalosti, netolerance a strachu z odlišnosti, což vede jen k násilí a utrpení lidí. Neuznáváme válku jako záminku pro šíření demokracie, protože ve skutečnosti jde jen o vykořisťování slabších států a využívání jejich zdrojů. Cestou je otevřený dialog mezi kulturami a státy, porozumění a tolerance.“
 
Další právě probíhající akce je fotografická výstava "WON TANARA - Lidé a Afrika", která probíhá od 12. do 23. června v mázhauzu plzeňské radnice. Tématem výstavy je život lidí v africké Guineji a Keni.
 
Arcidiecézní charita Praha, Londýnská 44, Praha 2

Česká katolická charita zprostředkovává adopci na dálku pro děti v Indii, Ugandě,  Litvě, Bělorusku, Thajsku a Kazachstánu. Podle toho, odkud dítě pochází a také zda se jedná o školáka, studenta či bohoslovce, se školné pohybuje od 4900,- Kč do 8500,-Kč. Princip je stejný jako u humanistů. „Adoptivní rodič“ přispívá na školné a charita doručuje fotografie, dopisy, videosnímky adoptovaných dětí. Dítě k adopci je možné si vybrat na webových stránkách na adrese:
http://www.charita-adopce.cz/adopce/index.php3
 
Česká katolická charita tvoří součást římskokatolické církve. Je největší nestátní humanitární organizací v České republice a zároveň samostatnou právnickou osobou, která sdružuje všechny diecézní a arcidiecézní v České republice. V čele každé z nich stojí ředitel, o duchovní život charitních pracovníků pečuje prezident-kněz. Prostřednictvím jednotlivých charit provozuje Česká katolická charita střediska pomoci, v nichž je realizováno poslání charity - milosrdné lásky ke všem potřebným bez ohledu na vyznání, rasu a barvu pleti. Ke střediskům pomoci patří charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba, domovy pokojného stáří, pomoc lidem bez domova, domovy pro matky v tísni, pomoc zdravotně postiženým, pomoc těžce nemocným, charitní poradny a humanitární pomoc do zahraničí.
Mezi dokončené projekty Arcidiecézní charity v rámci Adopce na dálku patří v Indii zřízení počítačového centra v Bidaru, výstavba školy pro zdravotní sestry St. Ignatius, výstavba základní školy Divya Jyothi, výstavba a vybavení Technické školy Prathibhodaya, v Ugandě pak zřízení školy pro sirotky a založení tří veřejných knihoven.
 
V současné době se Arcidiecézní charita (opět hovoříme pouze v rámci projektu Adopce na dálku) zabývá např. obnovením Institutu St. Joseph, který smetla v roce 2004 tsunami a jehož součástí byl sirotčinec Adajkalapuram (Útočiště). Charita dále s partnerskou organizací Muktha Trust spolupracuje na kvalifikačních kursech pro dívky a projektu na odstranění dětské práce. (V Indii pracuje i přes oficiální zákaz dětské práce víc než 17 miliónů dětí, což představuje 6 % celkové pracovní síly.
Zaměstnavatelům se dětská práce samozřejmě vyplácí, protože děti pracují za mnohem nižší mzdu a bez stížností na dobré pracovní podmínky.) V Ugandě se pak charita věnuje dalšímu významnému projektu, a to provozu Česko-ugandské nemocnice, která byla postavena v posledním roce také pomocí charity. Slavnostní otevření se odehrálo poměrně nedávno, 7. května 2006, a byl mu přítomen otec kardinál Miloslav Vlk, který odhalil pamětní desku a požehnal jednotlivým oddělením nemocnice.
 

text © Renata Šindelářová, 12.6.2006   http://www.sweb.cz/sindelarovar

DOPORUČUJEME:  další články v rubrice  VÍTE, ŽE ...?  nebo v sekci PUBLICISTIKA