aTeo:  Úvod do typologie internetových potížistů
 
Život je jako bonboniéra, 
nikdy nevíš, co ochutnáš…
Forrest Gump
Život je jako městský park,
nikdy nevíš, do čeho šlápneš…
aTeo
Ambiciózní název, že? Vystačil by na diplomovou práci, anebo dlouhatánský seriál, nejdlouhatánštější z těch, které zdobí tento web. Ale nebojte se. Nemám v úmyslu psát vědecké pojednání. Jedná se pouze o lehce ironický a záměrně poněkud povrchní pohled na internetové diskutéry a komentátory. Proč záměrně povrchní? Ale jděte. Copak by to jinak někdo vůbec četl?
Není-li informace srozumitelná většině příjemců, jedná se o informaci bezvýznamnou a okrajovou. Téměř jsem neodolal pokušení namísto „okrajovou“ napsat „marginální“. Ale tím bych se spolehlivě připravil o značnou část potenciálních čtenářů. A čtenáři jsou to, oč tu běží. Jestli ne, tak mě opravte, ale jaký význam má web bez návštěvníků? Marginální, pochopitelně...
Internetové komunity, soustřeďující se na konkrétních adresách Kyberprostoru, se od sebe sice podstatně liší, avšak lze vysledovat jisté společné rysy. Pokud umožníte návštěvníkům, aby vyjadřovali své názory v komentářích a diskusích, můžete spolehlivě očekávat výskyt takových projevů, které jsou pro některé členy komunity, v extrémních případech pro většinu, nepřijatelné, nežádoucí, či přímo škodlivé. Je třeba nositele takových projevů usměrnit, nebo rovnou vyloučit a zamezit tak dalšímu šíření destruktivních aktivit.

Každý web má svého admina, vybaveného speciálními právy, aby si „mohl udělat pořádek“. Funguje v podstatě jako středověký feudál, jenž určuje pravidla na svém území, obklopuje se šlechtou z osvědčených uživatelů komunikačního systému a s jejich pomocí pak usměrňuje „poddané“ k žádoucímu chování.
Jinak to zřejmě nejde, protože Kyberprostor je plný podezřelých virtuálních individuí. O jejich motivacích si nelze dělat velké iluze a jejich aktivity se mnohdy jeví jako zlotřilé, či přímo zlotřilými jsou. Jejich kategorizaci lze pojmout z mnoha různých hledisek. To, co vám tady nabídnu, je má zkušenost z internetových diskusí  na konkrétních webblozích, kde vystupují zpravidla anonymní komentátoři pod svými internetovými přezdívkami či pseudonymy -  „nicky“. Samozřejmě že každá kategorizace je pouhou fikcí a čisté, nehybridní, typy se na netu vyskytují jen ojediněle.

Komentáře a diskuze vyvolávají Nositelé názorů, tzv. Generátoři. Ti zpravidla nastolí problém, napíší k němu nějaký názor (ať už vlastní nebo přejatý) a pak jej hájí do roztrhání těla i ducha. Ještě jsem nezaznamenal situaci, že by Nositel svůj názor upustil a ponechal jej na pospas protivníkům, aby jej rozcupovali, pošlapali a nahradili názorem jiným. Nastolením problému a jeho možným řešením si zákonitě zaděláváte na další problém. Musíte čelit oponentům, kteří ne vždy používají čisté prostředky, tj. argumenty.

Mezi diskutéry jsem identifikoval tyto základní typy: Vymítače, Plivníky, JíZlouny, Vsakovače, Chlísty, Roztleskávače a Bastardy.
 
Vymítač je poměrně neoblíbený typ a jeho nejnebezpečnější formou je zaslepený Fanatik a Inkvizitor. Vymítači většinou nepotřebují mít vlastní názor. Stačí, že jej mají jiní. Oni ho pak prostě jenom napadnou. Málokdy zcela korektně. Zhusta používají odkazy na jiné články, podporující jejich antipostoj.  Zvolíme-li jednoduchý příklad článku, popisujícího, obhajujícího a propagujícího vegetariánství, Vymítač nejspíš napíše: Je dávno vědecky prokázáno, že vegetariánství je zdraví škodlivé. A připojí odkaz na text, podporující jeho antitezi. Inkvizitor vás navíc odsoudí k těžkému trestu.
Naproti tomu
Plivník se nezdržuje žádnou argumentací, prostě jen plivne jedovatou slinu na Nositele i Vymítače a „jde od toho“. Napíše třeba: Takovouhle hovadinu už jsem dlouho nečetl, jděte se s tím vycpat! JíZlounova základní výbava je ironie až sarkasmus. Jistě vám nabídne šťavnatý biftek, po jehož konzumaci doplníte deficit zinku v mozku, což vám významně napomůže narovnat vaše pokřivené vidění světa. Případně doporučí vynechat i rostlinnou stravu, neboť je prokázáno, že nejenom živočichové, nýbrž i rostliny pociťují bolest a reagují emotivně na vnější podněty.
Vsakovač není sice nikterak nebezpečný, avšak může být velmi nepříjemný. Požádá vás, abyste mu na jeho mailovou adresu poslali své zkušenosti s čímkoliv, vegetariánskou kuchařku nebo pravidla thajského boxu. Klade doplňující otázky a jeví se jako vážný zájemce o vše, co je v konkrétním případě popisováno, nabízeno, obhajováno…
Chlíst vás sice v první větě za něco pochválí a připustí, že v něčem máte pravdu. Druhá věta začne slůvkem „ale“. V ní vám vysvětlí vaši naprostou pomýlenost, naivitu, nízkou míru zkušeností, případně něco jiného. Vše je formulováno tak, že nelze reagovat podrážděně. Pokud se toho dopustíte, Chlíst dosáhl svého a může se regulérně urazit.
A co napsat k 
Roztleskávačům? Ti jenom chválí, děkují za úchvatný zážitek, drží palce a volí servilní formulace. Často lze ze statistiky vyčíst, že konkrétní článek vůbec nečetli, neboť doba, strávená na webu, stačí zhruba na napsání podlézavého komentáře. Často se pak vracejí, aby si přečetli reakci na svou reakci. Po přečtení všech komentářů autor zpravidla zjistí, že správně reagoval pouze Roztleskávač, protože jediný neomylně pochopil, oč v článku vlastně šlo, ocenil autorovu práci a nesnažil se pokazit mu hru. Roztleskávač je v podstatě jenom Plivník na minus prvou.
Jeho odrůda je
Okřikovač. Ten se zabývá pouze projevy komentátorů a uděluje nekompromisně žluté karty. Na červenou nedosáhne, páč tu má v kapse neomylný admin... Kdyby jo, to byste teprve koukali. To by byl „fičák“!
Na závěr jsem si nechal nejnebezpečnější kategorii, internetového Bastarda. Ten podle potřeby a momentální nálady káže, veršuje, vymítá, plive i freneticky tleská. Je horší než spam a nikdy se ho zcela nezbavíte. Zábavnou odrůdou je Prasák. Vybíjí své neukojené sexuální tenze způsobem komunikace, který spolehlivě přitahuje a zároveň odpuzuje podobně postižené jedince. Je-li obzvláště zákeřný, nepoužívá vulgární výrazy a nechá čtenáře, aby iniciativně rozhýbal vlastní fantazii… J
 
Tak co, přátelé, nedokázali jste se zařadit? Přirozeně. Šlo přece o Potížisty, a těmi vy v žádném případě nejste. Na vás by se hodila nejspíš kategorie Solidňák. Argumentujete věcně, nikoho neurážíte, nemáte žádné mindráky, které byste si potřebovali léčit v internetovém prostoru. Netrpíte nešvary žádného z výše uvedených typů, navíc disponujete kvalitami, které nebyly vůbec zmíněny. Nemohli jste tudíž najít sami sebe, ale uznejte alespoň, že jste rozpoznali jiné.
Já sám jsem nejspíš JíZloun, kapku střižený… ale ne, to ponechám na vašem hodnocení. Hlavně mi nepište, že jsem typický Vymítač, to byste mě vážně naštvali. Musel bych se opravdu, ale opravdu velmi důrazně ohradit a pak vás poslat někam. A neptejte se kam, sakra!
 
                                                                             Příště:   Úvod do typologie internetových Úžasňáků
text a grafika © aTeo, www.ateo.cz   24.7.2006
 
DOPORUČUJEME:   další články z rubriky  VÍTE, ŽE ...?    nebo v sekci PUBLICISTIKA