PŘÁTELÉ:  Milá paní Alenko ...!

Paní  Alena Heinová, scénáristka, dramaturgyně, publicistka
a mimo jiné i autorka Pozitivních novin, slaví dne 30.8.2006 své kulaté narozeniny.

Tento příspěvek bude velmi výjimečný. Výjimečný nejen tím, že ho napsalo a prostřednictvím Pozitivních novin poslalo několik přátel ke kulatým narozeninám výjimečné ženě, ale zejména tím, že je darován skutečně od srdce.
Naše oslavenkyně prý totiž nemá ráda oslavy, a tak jsme museli sáhnout po dárku, který prostě nemůže odmítnout. Nemůže ho dokonce ani ztratit ani zahodit. Je to dárek, který s ní bude navždy, a díky internetu se tímto okamžikem stává veřejně přístupným i pro další potenciální gratulanty, na něž se v tomto článku nedostalo místo. O to více jistě Vaše e-maily paní Alenku potěší.
Pozitivní noviny se samozřejmě připojují k velkému zástupu gratulantů a přejí paní Heinové hlavně co nejvíce zdraví, klidu, pohody a hodně pomoci od druhých při realizování všech jejích skvělých projektů, hlavně pak charitativních, kterých je v dnešním světě stále tak málo a stále více potřeba.
Za redakci PN a všechny autory  
 Pavel Loužecký a Václav Židek
Hlavní je žít a dál se rvát
Neztrácet víru a dál mít rád
Svět, který často zraní nás
A v zápětí je plný krás...
 

  Paní Alence,
  s úctou přeji zdraví a hezký život
  Josef Fousek
Vážená a milá paní Heinová!
Že prý nejlepší léta přicházejí, když ta dobrá už jsou pryč. Myslím, že dívat se v dnešní době na život optikou těchto brýlí není vůbec marné. Takže Vám přeji do Vašich nejlepších let, abyste nepromarnila ani chvilku, kdy se kolem Vás bude dít něco radostného, veselého, pohodového! Sám se kolem sebe furt rozhlížím, a byť těch příležitostí je už poněkud méně, přece jen nějaké ještě jsou, a tak se snažím žádnou nepropást a zúčastnit se. Totéž přeji i Vám!


Váš
Ondřej Suchý
Milá paní Alenko,
nechce se mi věřit, co let jste již nabrala! Teda ve vztahu k Vašim životním zkušenostem, rozhledu a moudrosti překvapený tolik ani nejsem, ale kalendářně? Jenže pravda, sám Vás znám skoro 30 let, je mi již přes padesát, takže být životní jubilantkou máte též právo! Jenže Vy jaksi plujete proti proudu času - čím letitější, tím osobitější! Což o to, výbornou novinářkou a duší moudrých věcí jste byla vždy. Jenže nabýváním let u Vás přibývá i naléhavosti. Naposled jsem Vás slyšel v Betlémské kapli brát se za slušné zacházení s kuřaty, slepicemi a vůbec zvířaty… No skoro jsem se dal k vegetariánům. Takže vlastně půjde-li to takhle s Vámi dále, pořádně nám ještě zkomplikujete naše pohodlné životy! Ale je dobře, že to děláte - byť často proti proudu to nebývá jednoduché!
Zlomte vaz!


  V obdivu a v úctě
  Stanislav Vaněk
 
Milá Alenko,
připojuji se do kytičky přání. Když jsem přemýšlela, jak se píší gratulace ke kulatým narozeninám, uvědomila jsem si, že se neznáme nijak důvěrně. Přesto jak z těch letmých setkání, tak z Vašich dopisů vždycky vyzařovala tak úžasná dobrota a vřelost, že jsem od začátku měla pocit, že se potkávám s přítelem.
Přeji Vám ze srdce hodně zdraví, ať Vás neopouští Vaše duševní síla a optimismus, a ať se brzy co nejdříve ve zdraví shledáme!
 

 
  Vaše
  Blanka Kubešová

 

Říká se:
„Kolik jazyků umíš, tolikrát si člověkem“. Jak je to hezké, ale zároveň nic moc říkající. Jakým „člověkem“? Z masa a kostí – fyzickou bytostí? Nebo, pokud zvládáš hodně cizích jazyků, máš větší hodnotu? Na trhu práce jistě! Ale nejspíš se shodneme, že tím „člověkem“ je míněna osoba s  kladnými lidskými vlastnostmi. Ovšem, ty se dají naučit, tak jako cizí jazyk?
Ano, hra se slovy. Ale proč ne, i to je jazyk!
Škoda, že se neříká: „Jak dobře umíš svůj rodný jazyk, tak dobrý jsi člověk.“ To by na oslavenkyni, podle mě, padlo jako ulité. Tak jsem ji totiž i blíže poznal, pracovně i lidsky. Při krátké práci nad jejím scénářem. Nestačil jsem se divit jak snadno, lehce a zároveň šťavnatě lze průvodním slovem provést jedním estrádním TV pořadem. V dnešní době je to zázrak.
A navíc jsem se setkal s ženou, která našla a dokáže s neopakovatelným šarmem používat své vnitřní lidské kouzlo.
Dovolím si tedy napsat, že jsem měl to štěstí setkat se s dobrým člověkem, a rozhodně tím nemíním známkování ve škole. A navíc, když tak dobře UMÍ svůj rodný jazyk, tak i s umělkyní.
A ještě jeden dovětek. Říká se, že jazyk, řeč, žije svým vlastním životem. Nesouhlasím, žije našimi životy a žije, jen když jej používáme. Když jím myslíme, mluvíme, píšeme.
A bude(me) tak dobře žít, jak jej budeme chtít používat.
Proto Aleno, děkuji za obohacení nejen mého života a přeji Ti, aby ten Tvůj život oplýval také hojností, ale  takovou, aby  Ti z toho dobrého nezůstal nic dlužen!
 

  Zdraví

  Filip Sychra


 
P.S. S troufalostí neliteráta jsem těch pár řádek slepil, Ty bys to napsala jistě líp. Ovšem pak by sis přála sama sobě, a to by nebylo ono. Musíš se přece taky pobavit! S úsměvem jde všechno líp! Tak ať to stále jde!

Milá paní Alenko,
ještě než Vám z celého srdce pogratuluji, ráda bych Vám ještě jednou velmi poděkovala. Svoji novou Pozitivní rodinu jsem poznala díky Vám, a tím jste mi dala dárek nad dárky.
Nezapomenu, jak jste mi denně připomínala, ať už konečně něco dám dohromady a pošlu Pavlovi Loužeckému. Díky Vám jsem se stala součástí té nádherné bandy, která toho pro mě tolik znamená. Děkuji také za vše, co děláte, a jak na nás všechny působíte. Mám Vás moc ráda a nejsem sama. Přeji Vám co nejvíce štěstí, zdraví, lásky, spokojenosti a úspěchů.


  Vaše

  Petra Haasová
 

Milá Aleno,
nemůžu nevzpomenout Tvé nevšední fyzické krásy. Vždy jsi mi připadala jako vzácná ruská šlechtična. Rovněž Tvůj entuziasmus pro krásu a kreativitu je vzácný. A já ti přeju do další poloviny neutuchající optimismus a energii, s kterou vše provázíš.


  Ze srdce rád Tvůj
  Vlastík Harapes
Milá Alenko,
máme tě (já i celá naše rodina) moc rádi, protože... protože jsi prostě naše Alenka. Jsi taková, jaká jsi. Moudrá krásná dáma, která bojuje za práva utlačovaných, pomáhá, kde může, dovede se krásně smát a báječně snít, ale i zlověstně mračit, když je třeba.
Někdy se zbytečně, i když právem, rozčiluje, ale přitom věří v dobrotu světa a lidí kolem.
Právě takovou Tě máme rádi a ať jsi kdekoli, jsme s Tebou.
K narozeninám přejeme všechno nejlepší a hodně Božího požehnání.



  Jana Rychterová
  s rodinou

 

Alenko , Ty moje milá
vždy veskrze ušlechtilá
vidím, že v mém kalendáři
dneska vykřičníky září
hlásají zvěst šokující
informaci burcující
 
že když rok se sešel s rokem
někdy krokem někdy skokem
než se stačíš otočit –
jubileum budeš mít !!!
 
To Tvé není třeba skrývat
protože se můžeš dívat
jemu s klidnou tváří vstříc
zamyslet se můžeš sic
že to rychle utíkalo
že těch let snad bylo málo
a že plížily se tiše ….
Copak se as takhle píše
když dáma slaví tento věk?
A nesklidím žádný vděk
když povím, že proti věku
- jak se říká - není léku,
že pak slyšíš ono nutné
„co uměla´s – jako když utne“ …
 
Různé malé nehody
mají však své výhody …
udělej vždy z nouze ctnost
představ si svou budoucnost
jak kvetoucí lučiny
a problém není jediný …
pomalost nazvi rozvahou
a v souladu se svou povahou
případnou zlost snad se štítem
nazývat budeš espritem …
Mluvit se o tom nehodí
ale občas se přihodí
že lépe vidíš na dálku –
občasnou oční zahálku
brýlemi umíš vyřešit
novým cvikrem se potěšit
a věř, není to žinantní
jen veskrz šaramantní …
Že sem tam trochu šedivíš
tomu se přeci nedivíš
a že Tě občas bolí záda?
Tak nevěř jim! Jsi holka mladá
Teď člověk v době zmoudření
ví, že už léta nezmění
a naučí se se svým tělem
nejednat jako s nepřítelem.
Zažene všechny nepokoje,
raduje se pak z toho, co je.
Světem si kráčej vesele
stejně, jak Tvoji přátelé,
co přišli Ti dnes zdraví přát,
když je Ti zrovna šedesát !!!
 
Možná, že teď mi etiketa
vyčte, že spočetla jsem léta …
Věk ale není důležitý
tam, kde pracuje rozum hbitý
a tam, kde v srdci láska sídlí
nápady s labutími křídly
podpírá moudrost s lidskostí -
tam nepochodí těžkosti.
A k tomu patří bez legrace
ty hory udělané práce
a věčná touha někam spět
a za to vděčnost chci Ti pět   



Je toho dost, zdá se mi -
tak Tě zdravím – Tvoje
Milena Horáčková
Je to bezmála čtvrtstoletí, kdy na dveře naší Laboratoře nízkých teplot ve Fyzikálním ústavu ČSAV v Řeži zaťukala mně zcela neznámá redaktorka Týdeníku televize. Už z prvních dotazů, které mi položila, bylo zřejmé, že se na rozhovor výborně připravila a také její čeština byla znamenitá.
Od té doby uplynulo ve Vltavě pod řežskou lávkou opravdu hodně vody (včetně pětisetleté povodně), jenže mezitím jak paní Alenu tak i mne život odvál na jiná pracoviště, až nás loni opět seznámily - Pozitivní noviny!
Přeji paní Aleně, aby oslavila své kulaté narozeniny s těmi, které má nejradši, aby napsala další skvostné a chytré články a rozhovory a našla si dost času i na trochu odpočinku. Někdy mám totiž dojem, že se asi vyskytuje na více místech současně, což je sice v souladu s kvantovou fyzikou, ale nevím, zda také se zdravým selským rozumem.


 Jiří Grygar
Dříve než osobně, znala jsem Vás z vyprávění, drahá paní Alenko.
Vzpomínám, když jsem si vybrala Pozitivky za svůj druhý domov a byly mi otevřeny dveře a dovoleno vstoupit, dokonce se posadit a našlo se i kousek místa pro moje osobní věci a já směla zůstat, byla jste to právě Vy, kdo mi vařil šálek osvěžující kávy, když jsem ji nejvíc potřebovala. Vzpomínám, jak jsem po Vás /jak krásná žena!/, Vašich článcích /jaká profesionalita!/ i Vašich dobročinnostech /jak ušlechtilé srdce!/ tiše pošilhávala s tajným přáním: Moci se Vám tak jednou aspoň trochu podobat! Vzpomínám, na mimořádném koncertu Toniho Strickera a Zdeňka Hajného, jsem Vás zahlédla ve společnosti Radovana Lukavského a respekt z obou mi nedovolil Vás přijít pozdravit.
Plánovaná setkání se nám dosud nezdařila. Bůh ví, proč. Všechno má svůj čas. Nejspíš ještě nějaký ten drobný kamínek v mozaice vztahů na plátně života schází.
Jste výjimečná žena. Jsme lidé různých chutí a není na světě člověk ten, co by se zalíbil lidem všem. Ale když Vás obdivuje a miluje i ten náš rebel aTeo, znamená to, že Vaše srdce je otevřené a čisté. Přeji si, ať nás ještě dlouho, hodně dlouho inspiruje.
 

  Ve stálé úctě
  Vaše

  Jarmila Moosová

Své gratulace můžete oslavenkyni zasílat přímo na e-mail:  alena.heinova@seznam.cz  

 

text a foto © přátelé, 29.8.2006
grafika © Angelika Guest
 

DOPORUČUJEME:   další články v rubrice  VÍTE, ŽE ...?  nebo v sekci LITERATURA