Milan Markovič: Neuveriteľné!

Fejetony Literatura

Aj vás pritiahol ten osvedčený titulok? Samozrejme, dali ste sa napáliť. Lenže ja to aspoň priznám, máličko som si vystrelil z čitateľa, ktorý z nedostatku vážnejších záujmov alebo len tak zo zvyku zalapá po priehľadnej návnade. A robí to často, súc nepoučiteľný. Veď čo je už neuveriteľné na spoľahlivo zaužívaných prázdnych slovách? A vôbec – existuje dnes ešte dačo, čomu by človek neuveril?

Ivan Rössler: Aradekor nad pianem

Co je psáno... Publicistika

Někdy v roce 1977 jsem volal výtvarnici Běle Suché, že bych s ní rád udělal rozhovor pro jeden hudební časopis. Ačkoliv v té době byla Běla Suchá jako manželka Jiřího Suchého spjata se Semaforem i jako výtvarnice, slíbil jsem jí, že o hudbě a o Semaforu hovořit nebudeme. Běla Suchá tehdy zcela propadala aradecoru, což je jeden ze dvou českých patentů (druhý je artprotis) a jedná se o netkaný textil.

Jarmila Moosová: Sylva Lauerová – Hračka, Otrok

Publicistika

Být vášnivým čtenářem a přitom nepoznat alespoň jeden z dosud vydaných knižních titulů spisovatelky Sylvy Lauerové postrádá logiku. Přijatelnou omluvou nám může být snad jen fakt, že autorka žije po většinu dní v roce převážně v exotickém prostředí Seychelských ostrovů a do svého rodiště, Brna, zajíždí poněkud sporadicky, tudíž její publicita v naší zemi teprve narůstá. Navíc obě její knihy (Hračka či Otrok), které vám chci dnes přiblížit a nabídnout jako extra tip na zajímavé čtení, vyšly v relativně krátkém čase posledních několika málo let.

Antonín Hančl: Ejhle cirkusy a varieté! (7)

Co je psáno... Publicistika

„Mezi nebem a zemí“ - tak bývalo oznamováno vystoupení provazochodeckých skupin. Rytiny na starých řeckých vázách nám připomínají, že tato artistická disciplína se provozovala již před naším letopočtem. První písemné zprávy o provazochodcích máme však teprve z konce 15. století.

Dobromila Lebrová: B.G.Lindauer - český malíř na Novém Zélandě

Co je psáno... Publicistika

První necelé tři roky svého pobytu na Novém Zélandě strávil Lindauer na jižním ostrově. Podle Kořenského nejdříve fotografoval a později se opět pustil do malby. Pravděpodobně už tehdy se seznámil s některými Maory, pro něž byl „pakeha“ - „bezbarvý“, tedy běloch - zajímavý i tím, že je samotné kreslil do svého bloku a že s nimi jednal jako se sobě rovnými a s náčelníky jako se skutečnými králi ostrova.

Josef Fousek: Zlo versus dobro / Vzpomínky mladých veteránů / Penízky milované

Fouskův svět Publicistika

Zlo i dobro jsou spojité nádoby. Příliš zla škodí dobru a příliš dobra podporuje zlo. „Vyplácí se být dobrým člověkem?“ Přináší to spousty starostí. „Lumpům a podvodníkům se lépe daří! Slušní lidé jsou zneužíváni!“ – Dobro a zlo je v člověku rozděleno na půl – četl jsem v jednom románu F. M. Dostojevského.

Stanislav Moc: In vino veritas (1)

Na pokračování Literatura

Takže když má žena objevila inzerát v lokálních novinách, že firma Penfolds hledá chemika pro svou fabriku v Minchinbury, kde vyráběla šumivá vína, byl jsem víc než ochoten ji vyslechnout. Do Minchinbury jsme to od nás měli vzdušnou čarou půl kilometru. Bože, ta krása, nemuset vstávat před čtvrtou!

Vojnové variácie

Zamyšlení Literatura

Keď príde leto, zbalíme si doma kufre a hajdé - tradične do Chorvátska. Prvýkrát som sa tam dostal s humanitnou pomocou v čase vojny v roku 1992. Pomáhal som ako novinár túto pomoc zorganizovať vďaka aktivite neskoršej predsedníčky ...

Pavel Pávek: Co jedl Vilém Tell

Postřehy Publicistika

Kuchtíka opět po čase přepadly chmury a výčitky. V optimistickém prostředí čekárny zubaře, aby potlačil přirozenou hrůzu z lékařského oboru, kterému se, podle jeho niterného přesvědčení, může věnovat pouze sadista, začal listovat v pohozeném časopise v křídové obálce. Hrůzu nepotlačil, ba naopak stoupla.

Lucia Bizarretová: Poezie

Poezie Literatura

Lucia Bizarretová (*1989) – študuje žurnalistiku na FF UKF v Nitre, kde aj momentálne žije. Svoju tvorbu publikovala v českom magazíne pre súčasnú poéziu Psí víno, v internetovom denníku Britské listy a niekoľko jej básní vyšlo v preklade v poľskom mesačníku Odra. Počas leta 2011 založila elektroKatarína Sojkovánický literárny časopis iLeGaLiT, ktorý sa snaží dávať priestor mladým a menej známym autorom.

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (52) Vladimír Dvořák

J+O Suchý Publicistika

Posledním z komiků (asi lépe řečeno bavičů), kterého v tomto seriálu představuji, byl Vladimír Dvořák, přes tři desítky let jeden z nejlepších tvůrců televizní zábavy. Za svého života vydal tři knížky: Začínáme od Adama (1960), Všechny náhody mého života (1991) a S Vladimírem Dvořákem o chutích a jídlech (1999), na které autorsky pracoval Pavel Lukeš. A právě z té poslední jmenované knihy je i následující recept.

Ivo Fencl: Doktor Slabý a jeho detektiv Břetislav Hostivít

Rozhovory Publicistika

PhDr. Zdeněk Karel Slabý (nar. 9. 6. 1930) byl ve válce ve Foglarově oddíle Hoši od Bobří řeky (ve "Dvojce"). Již jako dospělý intelektuál za sebou pak zanechal mnoho práce jako redaktorem nakladatelství Albatros (od roku 1958) a časopisu Zlatý máj (1958-1971, 1989-1990). Se svou paní Dagmar Lhotovou napsal zatím PĚT knížek o kocouru Vavřincovi a jeho (třech) přátelích, první dvě z nichž i zdramatizoval.

Miroslav Vejlupek (Čerchovský): Nad osudem a tvorbou básníka Josefa Abrahama

Publicistika

Pro básníky Podčeskolesí, byť tím není popřen jejich vliv na průnik nových myšlenkových směrů na západ Čech, je charakteristické, že při směřování na český parnas zůstali v polovině cesty. Snad tomu tak nemuselo být v případě osvračínského rodáka Josefa Abrahama (19. února 1890 – 21. července 1933), kdyby jeho umělecký růst a vyzrávání nezastavila předčasná smrt. Uzavřenou dráhou kantora pro těžkou srdeční chorobu (1927) naopak začíná urputné úsilí básníka dobrat se jádra života, vyrovnat se s údělem paralelním s osudem Rudolfa Mayera, pochovaného nedaleko Osvračína, v chodské Loučimi.

Pavel Kovář: OTEC KULAK, SYN ZELENÝ BARON (5)

Historie Publicistika

Pracovali jsme tady s volyňskými Čechy. Jeden z nich se jmenoval Zahálka; brzy mi došlo, že jiné jméno ani mít nemůže. Nebyl to však špatný chlap. S československou jednotkou generála Svobody prošel celou východní frontu a ve válce trochu ohluchl. Bylo mu kolem padesátky a dost pil, což byl jeho jediný zápor.

Egon Wiener: Povídám si s lidmi | Napoleon a pruský král | Pohlednice

Fejetony Literatura

Pořád slyším a čtu to samé: Jak se vám vaše město líbí, zda ano nebo ne. Co byste změnili? A pak se divím, co mi ti lidé povídají. Nikdo není dokonalý, ale lidé jsou opravdu divní. Rádi se předvádí a jako druh snad i trochu chřadnou. On každý na tenhle svět, jako dítě ateistů, přišel náhodou. A odkud? To bych rovněž mohl vyprávět. Už předem vím, co mi odpoví.

Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (52)

Zbývá dodat... Publicistika

Dostávám k další kategorii střípků, které snad lze nazvat střípky technickými. Myslím, že na rozdíl od Miroslava Horníčka, který říkával, že jeho technické znalosti končí u skoby, jsem na tom podstatně lépe. Tedy zejména teoreticky, po stránce praktické je to už horší. Vím sice, že šroub se zašroubovává doprava, ale stačí abych měl nasadit zahradní hadici, která se šroubuje zezdola na vodovodní kohoutek, a hned si nejsem jistý!

Jan Řehounek: Polabský knižní veletrh potřetí

Doporučení Publicistika

Ve dnech 7. až 10. září proběhl na výstavišti v Lysé nad Labem třetí ročník Polabského knižního veletrhu. Lze konstatovat, že úspěšně, neboť ho navštívilo víc jak devět a půl tisíce návštěvníků, představil hezký průřez ...

Jitka Dolejšová: Minipříběhy všedních dní (1)

Zábava Literatura

Proplétá se dýchavičný autobus městskými ulicemi. Veze lidi sedící, veze lidi stojící. Ukázkové obsazení - staří, nemocní a těhotné ženy sedí, mládež a zdravě vyhlížející cestující stojí. Zastávka. Mladší tělnatá dáma se vrhá k poslednímu volnému dvousedadlu. Ukořistila jej a uvelebila se. Tělo zabírá půldruhé sedačky. Vedle těla kabelka. U kabelky igelitka. V igelitce rohlíky a koláče.

Ivan Kraus: Postel a moře

Povídky Literatura

Chvíle, kdy člověk sedí v malé kavárně na břehu Středozemního moře, má před sebou kávu a otevřené noviny a ponoří se do čtení je tak příjemná, že se do lidského věku patrně ani nepočítá. Ovšem jen do okamžiku, kdy do kavárny vtrhne parta hlasitých turistů, jako se to stalo mně. Skupinu tvořily samé ženy a jeden muž.

Antonín Suk: Rezaví loupežníci

Povídky Literatura

Cestáře a pražského Jirku spojilo v jeden komplot jejich tažení proti rezavým loupežníkům kolem Vickovic. Cestář to bral po stránce docela prozaické – škoda každé slepice! Jirka zase jako zábavu. Cíl však byl naprosto stejný. Nad hájenkou se táhla přeměna. Protože stejnověký porost sahal od Vickovic až k Třebětínu, bylo potřeba začít s obnovou.

Zdeňka Petáková: Místo, které lze nazvat rájem

Doporučení Publicistika

Starý opuštěný lom není v naší krajině ničím až tak výjimečným. Avšak vím o jednom, s perlou vodní hladiny, jež vzkvétá uměřenou péčí a láká poutníky z daleka i blízka. Místo jménem Lomeček, nedaleko od Domažlic v západních Čechách, upoutá už od samotného vchodu. Rozměrné dřevěné originální prolézačky pro děti jsou předzvěstí další podívané. Návštěvníci se tu obdivují dvacítce uměleckých děl, které jsou výsledkem pravidelně pořádaných mezinárodních sochařských sympozií.

« Předchozí strana

Celkem se zde nachází 5962 článků

Další strana »