Sázecí fond

Rubrika: Publicistika – Postřehy

Pokud jsem názvem článku navnadila hazardní hráče, omlouvám se. Na mysli mám sázení stromečků. Nějak se nám ve Zruči množí touhy občanů zvěčnit se pro potomstvo zasazením nějakého stromu někde po městě. Což z pochopitelných důvodů naráží na určité komplikace, neb to vyžaduje koordinovaný postup a konzultaci odborníka. Toho naštěstí v našem městě máme v osobě paní Renaty Šimkové, ale o tom psát nechci, protože je to téma celkem obšírné.
Na druhé straně tu máme naše městské lesy, kam se naopak z nějakého pro mě tajemného důvodu nikdo do sázení stromečků moc nehrne. A stromky rychle raší. Když mě tedy Lidka Škorničková, manželka našeho správce lesů, poprosila, abych jí se sázením pomohla, mileráda jsem to učinila. Asi jsem netrhla žádný rekord, protože jsem ke každému stromečku poklekala či usedala, veškerá těžší práce byla na Lidce a tempo bylo spíše pozvolné, o to více však v tom voňavém lesním vzduchu za zpěvu ptáčků pracovala fantazie.
Co jsme vymyslely? No, když někdo nemá živnostenský list na lesní práce (jako že já nemám), tak vlastně ani není jak mu zaplatit. Když ho má, tak se mu to při všech daních a pojištěních při takto malých částkách vlastně vůbec nevyplatí a musel by v zásadě –  jak předpokládám – asi spíše doplácet. Proč to tedy neudělat takto: Půjdu do lesa, užiji si sázení. Pak dojdu na radnici a řeknu panu starostovi: Milý pane starosto, zasadila jsem pro naše město v našem lese X stromečků, za které mi náleží Y korun českých. Dejte prosím tyto peníze na konto „Propadlý kanál v Malostranské ulici“ (každý si dosadí svůj problém). Vzhledem k tomu, že naše město je tak chudobné, že na opravy ve starém městě chronicky nejsou peníze, tuším, že by mohlo takovýto postoj občanů jen uvítat. Co vy na to?
 

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 07. 10. 2006.