 Mám mámu, mám tátu. Mám rodiče. Já jsem já a jejich potomek. Ale co s tím, že má jeden rodinu? K čemu je mít rodiče? - Rodiče jsou zajímavý element. Jejich nálada je proměnlivá jako počasí, a předpověď je asi stejně spolehlivá jako u počasí skutečného.
Samozřejmě je jasné, že když uděláte něco strašně nemorálního, tak se naštvou. Pokud to ovšem není ten typ rodičů, kterým je jedno, co jejich dítě dělá a kteří ani neví, jak se jejich dítě jmenuje. Většina průměrných rodičů ví, jak se jejich dítě jmenuje, ale neví, jak na ně. Každé dítě si říká, že nikdy nebude, jako svůj rodič. Každé dítě je přesně takové, jako jeho rodič. Ale co nebo kdo jsou přesně rodiče?
V podstatě existují tři základní typy rodičů: liberálové, despoti a „něco mezi“. - Liberální rodiče nejsou tak dobří, jak by se mohlo na první pohled zdát. Z dětí bez výchovy totiž obvykle vyrostou devianti a kriminálníci.
- Despotičtí rodiče zase mají na svědomí úředníky a když je jich hodně, úředníků, tak jde o život.
- Nejlepší jsou rodiče „něco mezi“. Jsou fajn a dokonce se s nimi dá normálně mluvit. Pořád nám ale zůstává otázka: Co jsou rodiče?
Rodiče jsou normální lidé, jsou tak normální jako my, děti. Ale po většinu času se snaží o přetvářku. Nasadí obličej, který říká: „Všude jsem byl, všechno znám a všechno vím.“ My děti tenhle pohled dobře známe. Rodiče ho obvykle nasadí v případě špatné známky, aby dali najevo, že jim by se to stát nemohlo. Babička nám sice nedávno vyprávěla, jak její syn (náš nejchytřejší otec) dostal ve škole za pět, ale na to on už dávno zapomněl. Rodičovská přetvářka je někdy tak dokonalá, že nám dětem připadá, že se narodili už dospělí. Ale dost kritiky, rodiče mají i světlou stránku.
 - Sami uznejte fakt, že děti rodiče potřebují. I když si všichni říkáme, že nebudeme stejní jako oni, protože oni jsou hrozní. Ale kdo jiný by nám pofoukal “bebí“? Kdo jiný by uspořádal pohřeb našeho domácího mazlíčka? Kdo by nás měl rád? Pak jsou tu i praktické otázky: Kde budu bydlet? Co budu jíst? Co budu nosit na sobě? Ale tohle nikoho nenapadne, když má v hlavě jedinou otázku: Kdo mě má rád?
- Je na čase přiznat si pravdu. Rodiče jsou jediní lidé, kteří nás budou vždy opravdu milovat.
- Jsem dcera své matky, jsem stejná jako ona a moje dcera bude jako já.
Příroda je paní tvorstva!
|
