Helena Jarešová: Pozitivní kývání + Čarování na pokračování

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Ve výloze Zlatnictví mne kdysi upoutala stříbrná kulička s řetízkem. Neodolala jsem a  přívěsek si okamžitě koupila.
Řetízek s kuličkou, zavěšený na prstě, mě hypnotizoval natolik, že jsem začala zkoušet, co dokáže, a od té doby se stal doslova mým druhým já.
Jednou upoutal také pozornost mého kolegy. Nic neříkal, a druhý den mi přinesl časopis s popisem „oné věci", díky němuž jsem se dozvěděla i oficiální název: VIRGULE neboli KYVADÉLKO.
Hned večer jsem si celý časopis pečlivě prostudovala, a nemohla jsem usnout nadšením, jak skvěle a jednoduše to funguje.
A jak na to reagovali doma? - To se snad ani neptejte...! Nikdo tomu nevěřil, prý tím točím sama a podobné řeči.
Tak jsem se začala se svým kyvadélkem schovávat, ale moje badatelská činnost pokračovala vesele dál.
 
Jako první jsem začala zkoumat potraviny. Že určité druhy jídel a nápojů, díky svým zdravotním potížím se žlučníkem, nesmím, jsem věděla. Překvapilo mě, že to docela přesně věděla i moje virgule, která na ně reagovala záporně. Tak jsem časem vyzkoušela téměř všechno, co se dalo, kosmetickými přípravky počínaje a léky konče.
 
Dneska už vím, že tímto způsobem mohu rychle a pohodlně nakupovat cokoliv, aniž bych musela vybrané zboží osahávat, což samozřejmě prodavači nemají rádi.
Vyberu si například jablka nebo pomeranče, umístím nad ně na pár vteřin kyvadélko a položím sama sobě v duchu dotaz: „Je toto zboží pro mne vhodné?“ Odpověď může znít pouze ANO nebo NE. Nic jiného mi virgule neřekne. Záleží pouze na správně zadané otázce. 
 
Vím, že každá žena má schopnost využívat této skryté energie prostřednictvím svého kyvadélka.
Chce to jen zkoušet fungování kyvadélka stále znovu a znovu, dokud nezjistíte, jak virgule skutečně reaguje na položený dotaz a neověříte si, že odpovědi jsou skutečně správné.
U každého může virgule reagovat jiným pohybem. Na odpověď ANO se nejčastěji točí do kroužku, na odpověď NE se pohybuje převážně vodorovně. Když toto zjistíte, pak je vyhráno.
 
Že vám to nefunguje? Zeptejte se tedy na jméno vašeho dítěte, položte dotaz: jmenuje se dcera EVA? Nebo  jmenuje se syn ADAM? Vydržte a zkoušejte to znova.
 
A nakonec pár slov o virguli. Já sama jich mám několik: ze dřeva, z křišťálu i z kovu, ale vám pro začátek postačí třeba i snubní prstýnek zavěšený na niti, bez uzlíků.
Velmi dobře také funguje ověs z křišťálového lustru, který se dá koupit za pár korun v prodejně  svítidel (viz foto ►)
 
Máme-li konečně svoji první virguli, jak postupujeme dál?
 
Pohodlně se posadíme ke stolu (nejlépe o samotě, aby nás nikdo nerušil). Na stůl  položíme čistý papír a na něj dáme zkoumaný předmět. Virguli držíme na niti mezi palcem, ukazováčkem a prostředníčkem, a loket opřeme o stůl tak, aby virgule stála cca 5 centimetrů nad předmětem. Pak už jen čekáme, až se virgule začne sama pohybovat a vydá nám tím své svědectví. Ruka s virgulí však musí zůstat po celou dobu naprosto nehybná.
 
Za  těch patnáct let svého „kyvadélkového výzkumu“ toho mám vyzkoušeno opravdu hodně. A tak - budete-li mít nějaké dotazy - ráda vám je zodpovím.

DISKUZE  K  ČLÁNKU

1 Martina Jaterka, Kanada, 21.1.2006
Mila pani Helenko,
velmi me potesil Vas clanek v Pozitivnich novinach o virguli. Ja sama ji pouzivam take a jsem s ni velmi zpokojena. Moje maminka pouzivala prstynek se snurkou co si jen pamatuji. Ja sama ted mam za sebou kurz Spiritual Response Therapy(SRT), ktery se zabyva s praci s kyvadlem ve spojeni s nasim Vyssim Ja.  
Vas bych se chtela zeptat kde je mozne objednat ten casopis o Kyvadlu, protoze bych ho chtela venovat me mamince. Kyvadlo jsem ji jiz koupila a tak to by ji pomohlo v dalsim badani co muze s kyvadlem delat. Preji Vam krasny den.  S pozdravem
Martina Jaterka
308-130 Killarney Ave.
Winnipeg, MB R3T 3B2
204 - 996 3161
Milá Martino,
jsem jenom samouk. Moje záliba v této činnosti byla tak veliká, že jsem dostávala různé knihy i časopisy, a také jsem si je sama kupovala. Od syna jsem dostala pro pobavení knížku s mnoha tabulkami, jak se dá s kyvadlem dále pracovat. Kniha byla vydána v roce 1995, je to překlad od D. Juriaanse s názvem - Praktická knížka o siderickém kyvadélku. Knížku vydal KNIŽNÍ KLUB.
Ten časopis, o kterém jsem psala, již nemám, je to moc dlouhá doba, i když si mnoho časopisů nechávám, tento bohužel nemám. S virgulí jsem velmi spojená.
Když začnu na něčem pracovat, tak zapomenu na všechny starosti a trápení, úplně se odreaguji. Mně to moc pomáhá a uklidňuje. Přeji Vám i mamince, abyste nalezly potřebný klid v duši .
Omlouvám se, že to trvalo dlouho, počítač začal stávkovat a určitě pozná začátečníka. Hlavně bojácného. S podravem.
Helena Jarešová, 24.1.2006
ČAROVÁNÍ NA POKRAČOVÁNÍ
Helena Jarešová


Na pár dnů za mnou přijela kamarádka. Přečetla jsem si v Pozitivních novinách o tom tvém čarování. (kyvadélku). Mám Tě pozdravovat od děvčat z Drogerie, a že máš někdy přijít. Vzpomínaly jsme na to, jak přinesly různé krémy, parfémy, a také prášky na praní. Když jsem se zeptala, jestli si můžeme vyzkoušet nějaký krém, prodavačka se na nás dívala nedůvěřivě. Krabička byla zapečetěná, tak čekala, co se bude dít. Když jsme si obě vybraly, tak se zeptala, zda by si mohla také něco přinést. To už přišla i ta druhá, a myslím, že ten den je nákup stál nějakou tu korunu, jako nás.

Ptala se, o jakém časopise to tam vyprávím. Chtěla jsem jí ukázat přetisk článku z toho časopisu, a jdu do desek, ve kterých to mívám založené. Nic, vzala jsem virguli a šla hledat. Nikde nic, virgule stále jenom záporný pohyb. Vždyť jsem to při psaní článku viděla. Ptám se... "Je ten hledaný dokument doma?" ...... odpověď zní: "Ne!"
Napadlo mě jít do tašky, ve které mám časopisy a noviny k vyhození do sběru. Další dotaz:. "Byl ten dokument v této tašce?"..... Odpověď: "Ano."
A je to jasné. Omylem jsem s novinami vyhodila i ten dokument, a do kontejneru, ze kterého to nelze vyndat.
To mi připomenulo událost, která se přihodila, když jsem odepisovala na ten článek do Kanady. Na e-mail, který jsem obdržela, odepisuji, a přikládám fotografie z knížky, odesílám, a v domnění, že je to vyřízené, čekám, že dostanu vzkaz o doručení.
Po několika dnech přišel anglicky psaný e-mail, že adresát neexistuje. Nevím, co si o tom myslet, a tak zkouším Martině poslat e-mail znova. Opět se stejnou úspěšností. Po několika dnech stejný e-mail. Říkám, to si ze mě někdo dělá legraci. Moc by mě zajímalo, jestli má někdo podobnou zkušenost. Kamarádka říká: Ber to s humorem. Když někdo napíše celou adresu, tak mi to jako legrace nepřipadá. Asi se přihlásím do kurzu HUMOROLOGIE.

Další vzpomínka patřila mojí druhé kamarádce. Její dcera přinesla fotografie, a jestli bych jí nad nimi mohla zakývat. Skupinka asi deseti lidí, a já říkám: Tato paní je těhotná a bude mít holčičku, druhá vedle ní..... ani se mi nechtělo odpovědět. Dcera se zeptala, jestli je tam něco špatně. Odpověděla jsem, že ano, ale nechtěla jsem o tom mluvit. Ona mě ujistila, že to ví, ale chtěla to slyšet. Potom další, a já říkám, zase těhotná - a bude to kluk. Děvčata, která ještě? Dcera odpovídá: "No, na mě nekoukejte!" Pokračuji dál a zjišťuji, že muž na druhém konci snímku tu dceru mojí kamarádky miluje. Ona se zarazí a já také, co se bude dít...? Ještě, aby ne, vždyť je to můj manžel....! A to už se smál celý pokoj.
Kolem vánoc přišel manžel té jedné těhotné ženy na návštěvu a kamarádka mu říká: "Tak už máte toho kluka?"  A on povídá: "Jak to víte, já vám jdu právě oznámit, že se narodil!"

A jedna vzpomínka - řekněme pro pobavení. Když jsem seděla s virgulí při nějakém tom kývání, přišel syn a povídá: "Když s tím nekýváš ty, tak to přivaž na klacík, a je to."
Říkám, že to nebude fungovat...... Smích..... "No tak vidíš, že s tím kýváš ty."
Vyzkoušela jsem na vnučce i to, že jsem jí držela za loket ruky, ve které držela kyvadélko, a byla překvapená, jak jí to jde. Ono to funguje i tímto způsobem! Ještě dnes na to ráda vzpomíná.

Sestřenice ráda pletla a nikam nechtěla chodit. Říkám jí, aby šla alespoň naproti manželovi, když jde z práce. On to nemá rád, když tam chodím, a tak raději pletu. Když se její manžel vrátil z práce a ona mu šla do kuchyně připravit jídlo, tak mu říkám: "Měl bys nechat ty ženský na pokoji a věnovat se víc manželce." On na mě vykulil oči a říká, že si vymýšlím, že to není pravda. Mám ti ukázat, že nemluvíš pravdu? Zeptej se, na co chceš, abych ti odpověděla. Když říkáš, že nemám pravdu. Dotaz .....odpovídám, další dotaz.......odpovídám. Už nepokračuj, a jestli k nám chceš ještě někdy přijít, tak jedině bez kyvadélka.

V září jsem byla na návštěvě u vzdálených příbuzných. Celé odpoledne proběhlo v pohodě a já se po dlouhé době cítila moc příjemně. Od té doby, co zemřel manžel, jsem nikam nechodila, a tak jsme se domluvili, že o prázdninách přijedou k nám na chalupu i s vnoučkama. V polovině prosince volá kamarádka, že asi zemřel Pepa.
Říkám, to není možné, vždyť jsem tam byla... Vezmu kyvadélko a ztuhnu, on opravdu nežije. Na stole jsem měla rozepsaná vánoční přání, ale dál jsem již nebyla schopna pokračovat

Helena Jarešová, 6.2.2006

 

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 18. 01. 2006.