Před nedávnem jsem opět po nějaké době potkala svého letitého známého. Čas od času si spolu povídáme. Tentokrát jsem se však nad rozhovorem více zamyslela.
Je "šťastně" ženatý, ale svůj "šťastný" vztah prožívá také s jednou milenkou, i s tou druhou, někdy dokonce i třetí.
Bůh ví kdy, ve které době, toto číslo končí. Manželka je stále původní, ty ostatní se čas od času mění. Dle jeho slov, jsou všechny nanejvýš spokojené, ale obsah celého - svého - uspokojení zná samozřejmě jen on! Podle něj je schopen všem, i v citové oblasti, dát to, po čem prahnou. Jedna o druhé (či třetí, čtvrté…) neví.
No a tak jsem se konečně dostala až sem. Jak to vlastně s námi ženami je? Po čem v lásce toužíme? Jsou to slovíčka plná něhy, lásky, vášně? Jsou to činy, kdy ten, který je objektem našeho srdce, udělá pro nás něco nezapomenutelného? Je to jistota, kterou chceme mít, že jeho srdce pro nás bije, ne-li víc, tak alespoň stejně? ŽENY JSOU Z VENUŠE, MUŽI JSOU Z MARSU! Sem se většinou dostanu vždy, když jsem s otázkou u bodu: "Proč?”
"Proč mi nezavolá, když jsem mu přece dala najevo, že ho potřebuji?" (a několikrát!)
"Proč, když má sám starosti, se mi nesvěří?" (důvěřuje mi vůbec?)
"Proč už mi tak dlouho neřekl, že mě miluje?" (a miluje mě vůbec?)
A tak dále, a tak dále.....
Milé ženy, které mi rozumíte, vězte, že se ve velké míře trápíme zbytečně! Oni nás ti chlapi vážně milují! Jen zřejmě budou fakticky z toho Marsu! Jediné, co totiž můžeme na chlapech úspěšně měnit, jsou pleny!
Chcete znát, zřejmě typickou, mužskou odpověď? Konečně se mi jí dostalo:
"Chceš-li se něco dozvědět, tak mlč a naslouchej (s dovětkem: Mlčeti - zlato)!” Ó jak prosté, výstižné, mužské! Pokusila jsem se (sice obtížně) vžít do chlapského myšlení a došla jsem k tomu, že můj drahý mě neskutečně miluje. To jsem ale věděla i dříve! Jako odpověď, i když hodná diplomata (na něhož jsem hrdá), mě to však neuspokojilo!
Takže nyní ještě pár slov pro pány. Vězte, že:
Jestliže si s námi málo povídáte, máme podezření, že jsme zbytečné.
Jestliže se nám málo svěřujete, máme podezření, že nám nedůvěřujete.
Jestliže se nám dlouho neozýváte, máme podezření, že jsme něco pokazily a nezasloužíme si být milovány. TAK TO PROSTĚ A JEDNODUŠE DĚLEJTE!
A pokud k tomu přidáte i slovíčka jako bonbónek lásky, něhy, vášně a touhy, získáte v nás vše, po čem toužíte. Žena totiž odpustí i krutost, nepromíjí však lhostejnost. Ale hlavně nikdy nepřipusťte snahu o "upřímnost" k několika najednou, tak jak se o to pokouší můj známý. Protože pak to skutečně nemůže fungovat.
A jelikož žena způsobila vyhnání z ráje, jen ona vás do něj dokáže zavést zpátky!
A víte, proč to tak vše je? Prostě: ŽENY JSOU Z VENUŠE!