Stanislav Moc: Mráz přichází i v srpnu - Milý Kominíče, milá komičko

Rubrika: Literatura – Zbývá dodat...

6. srpen

Dneska jsem psal dopisy. Já jsem na to psaní za ta léta v emigraci zvyklý, ale stejně... Nejraději mám ty dopisy, co se píšou samy. Prostě najednou to plyne, ta krásná hra slov i výrazů... však posuďte sami...

Milý Kominíče, milá komičko,
já jen abyste viděli, že ten češtin neovládám už nejlíp a ženský tvar od kominíka mi dělá značné potíže. Čímž netvrdím, že ten mužský tvar je správně. Přesto mi ženské tvary dávají více zabrat, což je asi přirozením, pardon, přirozené!
Při rození dopisů to máme těžké všichni, neb nikdo dopisy nepíše rád, rádi je jenom všichni čteme. Dalo by se říci, že je víc přečtenejch dopisů než napsanejch, což je ale blbost, musí jich být stejně! Přece platí, že těleso ponořené do dopisů vytlačí stejný počet dopisů, jaký byl napsán, aby byl přečten...
To je, myslím, Pythagoras, ale to se dostávám do vysoké fyziky, z čehož se mi vždycky dělal Einstein, promiňte, Eklhafk /mně se ti Židi pořád pletou .../ né ten, co spal v sudě nebo co dělal do trojúhelníků, ale taky něco důležitýho vymyslel. Voni furt něco vymejšlej, kdo si to má pořád pamatovat?

Já mám teda radost, že je čtete rádi, proto je i píšu, jinak by to nemělo cenu. Ovšem, co dneska cenu má? No, cenu má kamarádství. Proto ti, Vladimírku, nemohu říci, aby ses na to psaní vybod, že mi to řekneš ústně, páč ty máš těžkýho Hosipa, jak jsi mně minule napsal a já vím, že bys mně teda hovno řekl. Ovšem, na druhou stranu, kdyby sis uvědomil, jakou službu ti dělám, že tě nutím k odpovědím, tak mi budeš líbat holou i ruku. Vždyť to je trénink na to psaní knih! Po tisíci odpovědí zaslaných mně na elektronickém počítači se ti to bude sypat z rukávu samo! Sice se z toho pořád hovno dozvím, když máš toho Hosipa, ale bude to pěkně napsaný, a o to jde. O zdvořilost, ta je vždycky pěkná, i když mnozí tvrdí, že se s ní dneska nikam nedostaneš. Blbost, dostaneš, ale je tam tma, no...
Vsadím se, že když jsi balil Evičku, tak tě ani v duchu nenapadlo, jak ti ten trénink přijde vhod, viď? A už je to tady! Tak hezky bal dál a nezapomeň na bedny psát, co v nich je, nebo ji taky už nenajdeš... tu bednu, né Evičku!
Já tu čiším moudrostí, ale my ještě také nemáme vybaleno, páč se nám do toho nechce a rozbalujeme, jak co potřebujeme. S překvapením pak zjistíš, že toho k životu zase tolik nepotřebuješ a nakonec se divíš, že ze všeho nejméně tu garáž plnou nerozbalenejch beden...
Až budete tohle číst, předpokládám že zítra, tak už bude muset Kominík vstávat jenom dvakrát! A ve čtvrtek si můžete přečíst další attachment, který tímto přikládám a přeji veselé stěhování do Fosteru... Do Fosteru? Vám Plzeň nechutná?
Váš Stanoušek

Pokračování příště...

Ilustrace exkluzivně pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl  http://frk60.aspweb.cz

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 17. 07. 2007.