Ivo Jahelka: Já chcu Ivoša

Rubrika: Literatura – Fejetony

Často bývám dotazován, zda mi popularita a mediální známost napomáhá při získávání klientů. Zpravidla odpovídám, že je to naopak tak trochu přitěžující okolnost - i když - najde se i výjimka potvrzující pravidlo.
 
Tak se jednou stalo, že před soudce okresního soudu v Jindřichově Hradci byl předveden recidivista jménem Tonda, jelikož státní zástupce navrhnul jeho vzetí do vazby. Nelíbilo se mu totiž, že jmenovaný, ač byl před čtyřmi dny propuštěn z devatenáctého výkonu trestu, stihnul za tuto poměrně krátkou dobu udělat čtyři chalupy a ještě ukrást auto, se kterým se vydal na malý výlet do Karlových Varů. „Protože jste si nezvolil obhájce, ačkoliv ho mít musíte, bude vám nějaký ustanoven z řad místních advokátů,“ pravil soudce Tondovi. Do té doby zcela apatický Tonda zareagoval na toto poučení v soudní síni zcela nečekaným zvoláním: „Já chcu Ivoša!“ „Máte na mysli patrně doktora Jahelku?“ otázal se soudce, protože my u nás na venkově se všichni navzájem známe. „Však říkám, Ivoša!“ opáčil Tonda, a protože jsem byl shodou okolností právě na řadě, mohl soudce jeho přání vyhovět, a tak jsem se stal obhájcem Tondy ex offo. I navštívil jsem ho ve vazební věznici, a pravá příčina, proč si přál za obhájce právě mě, se záhy vysvětlila. „Jak sem šlohnul ten auťák,“ povídá mi ten člověk, který prožil převážnou část svého života v kriminále, nečetl noviny, na televizi se nedíval a o šoubyznysu neměl ani tušení, „byly tam taky nějaký ty kazety, tož sem si jednu pustil a vona to byla zrovna ta s těma tvejma písničkama a kecama a já se řezal smíchy až do Varů, kde mě zabásli!“

Jako obhájce jsem Tondovi příliš pomoci nemohl, protože se ke všemu přiznal, blížila se zima a on ji chtěl strávit pěkně v teple ve věznici, a tak jsem mu alespoň věnoval svoji novou kazetu. Až ho v létě propustí, a on zase hned druhý dne ukradne nějaké to auto, alespoň si bude mít co pustit…..

Ilustrace exkluzivně pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl  http://frk60.aspweb.cz

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 28. 08. 2007.