Autoři  |  Prezentace Pozitivních novin  |  
Hlavní strana

Daniela Tkadlečková: „Mno, to je faq nice!“…aneb už z toho cvokatím.

Tkadlečková Daniela | 22. 02. 2010

„Mno, to je faq nice!“…aneb už z toho cvokatím. Dovádí mě totiž k šílenství přemýšlet půlhodiny nad pár písmenky a hádat, jaký význam slova v sobě asi skrývají.
Copak toho chci tolik, když žádám, aby mi kamarádka psala jednoduše po česku?! Co slovo, to zkratka – co slovo, to mé nepochopení a bouchání do klávesnice. A když už mi každý strká pod nos angličtinu, ať to není alespoň její hybridní forma.
Poslední dobou více než obvykle začínám litovat, že nějaký superman ‚Icq‘ vůbec vymyslel. K čemu mi to je? Snad na pokec, jak mi radili přátelé, zatímco mně se díky ‚revolučnímu internetovému spojenci‘ podařilo vždy jen se totálně znemožnit.
Copak se už nikdo nedokáže seznámit a bavit jinak, než přes zatracený program na počítači?
Jako snílek a romantička to asi nebudu mít nejlehčí, stěžovala jsem si svému vnitřnímu blouznění, když jsem už poněkolikáté vypínala bednu, rudá jak rajče. Takže verdikt zní…: Zapomenout heslo k přihlášení, zapomenout, že vůbec nějaké ‚Icq‘ existuje a jít psát klasické dopisy. Pěkné, obálky versus počítač. Nebo také smutné, kam až jsme došli. (Kdyby aspoň tohle bylo to nejmenší.)
„Kouzelné“ zkomoleniny mě bohužel provází už i ve škole, když si s kámošem prohodím pár slov přes papír v podobě školních psaníček.

„Tagže f poho, jj? Y 4you…“
Myslím, že zatím nejjednodušší věta, co jsem vyfasovala za poslední půlrok. Odpovím na ní vzdušným polibkem a v zápětí se chytám za hlavu. Ach, kam jsem se to dostala, ptám se sama sebe již po tolikáté.
A když mi Martina už po sté píše na obrazovku spolek písmen této podoby: „LoL… omg… LoL… atd.“, opravdu není co dodat. Snad jen: „Mmnt…, w8…co to sakra je?!“ (Pro bezmocné jako jsem já, vysvětlení viz dole
J).

Co je na tom tak přitažlivého, krásného, sexy?! Spíš asi moderního. Ovšem pokud se modernost vyznačuje přesně takto, pak jsem „zatvrdilec“ z doby kamenné.

V něčem mají ti rodiče přeci jen pravdu. Skutečně, kvůli rozhovorům typu…

„Jak se máš?“

„Dobře, a ty?“

„Skvěle. Thx.“

„Nz ;).“

„Musím pryč.“

„Np!“

„Už jsem z5.“
…nemá cenu se dál snažit. Zvlášť v případě, že si obdobné fráze vyměňuji s někým, koho vídám denně ve škole a kdo sedí v lavici hned vedle mě.
Nehledě na mé sestry, které ‚Icq‘ holdují od návratu ze školy do noci, lidé tomuto fenoménu doufám stále odolávají (vynechejme z toho kromě mých sester ještě celou mladší generaci). Nicméně, dokud tato vlna dorozumívání nepostihne mou babičku, budu zatím celkem v klidu.

        

Vysvětlení pár asi nejpoužívanějších zkratek:

 

 Z5 – zpět; pls, plz – please (prosím); 4you – for you (pro tebe); lol – laughing out lound (smíchy se mohu strhat); omg – oh my god (o můj bože); haluz – náhoda, štěstí; thx – thanks (díky); nz – není zač; njn – no jo no; np - no problem (žádný problém); mz – máš zač; tjn – to jo no; mmnt – moment; jj – jo jo; ee – ne-e; mno – prostě no; nice – dobrý, pěkný; w8 – wait (čekej, počkej); hhh – smích; wtf – what the fuck? (co to, k***?..údiv)

+ k se ve slovech často mění na g, v na f  

Ilustrace exkluzivně pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl  http://frk60.aspweb.cz

OHLASY NA ČLÁNEK

Plně se hlásím k mínění autorky, ale jen proto, že pro stáří nejsem schopen všechy ty zkratky pochopit a vyluštit. Musím však poznamenat, že každá doba má svoje. Pro zasmátí vzpomínku. Když jsem, dávno tomu dokonce fáral pod zem, byl tam štajgr, Ostraváci prominou, pravověrný "chachar". Když jednou zhaslo světlo, pronesl větu (jsem donucen psát foneticky)." Bendže asi kurcšlus!" Geníální, věta o třech slovech ve třech jazycích. Ale vážně. Když jsem si někde před nedávnem přečetl, že za sto let se prý na světě bude mluvit jen šesti jazyky, poněkud jsem nad tím zakroutil hlavou.
Pak jsem si ale vzpomněl na vliv (na př. počítačové) angličtiny na mladou generaci a nevhodnost některých jazyků pro, jak tomu neodborně říkám, "zkratkovou" komunikaci. Autorka mi svým povídáním ze života potvrzuje, že vše je možné. Samozřejmě milovníci mateřštiny se teď nemusí děsit. Takové věci se nedějí přes noc, je to dlouhodobý vývoj. Je třeba si však klást otázku, zda jazyk desetimilionového národa má šanci přežít, když kulturně toho sám moc nového nevytváří a přebírá vše multikulti.
Bukar, 04.01.2008
Bukar(a)email.cz

Chcete-li přidat veřejný ohlas k tomuto článku, napište nám na e-mail: ohlasy@pozitivni-noviny.cz.

Hlavní strana | Publicistika | Literatura | Exkluzivně | Zákulisí | Vyhledávání | O Pozitivních novinách | Ikona PN | RSS 2.0
Napište nám: redakce@pozitivni-noviny.cz | Vydavatel: Pavel Loužecký | Copyright © Loužecký.cz, 2004–2012 | Webmaster
POZITIVNÍ NOVINY fungují jako neziskové internetové médium. Všichni autoři a dopisovatelé do nich přispívají bezplatně,
ze své vlastní svobodné vůle. Nejdůležitějším způsobem šíření těchto novin je OSOBNÍ DOPORUČENÍ spokojených čtenářů.
Prosíme Vás proto o jejich podporu tím, že o nich budete mluvit se svými kamarády a známými. Pokud budete někomu zasílat
OSOBNÍ e-mail, vždy se podepište vlastním jménem, aby nevzniklo podezření na nevyžádaný e-mail (spam).

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.