Jitka Dolejšová: Skandinávie - O velikém putování k polárnímu kruhu …a ještě dál (12)
Rubrika: Publicistika – Letem-světem
| Sobota, 21. července Pokračujeme jižním směrem po trase Olden-Sognal, podél Sognefjordu. Opět cestou nádherné výhledy, hory se sněhovou pokrývkou, i kopce se zeleným kudrnatým porostem.  Projíždíme údolím, které je zcela chráněné před větrem. Hladina všech čtyř jezer je tady opravdu jedinečným zrcadlem. Odráží okolní krajinu tak realisticky, že vytváří dokonale obrácený svět. Vyhlídka na norský Grand Canyon nám připomene, jak je člověk malinký. Tenká stužka silnice, točící se po úbočí, je ukázkou díla odvážných stavitelů. Pro auta s obytnými přívěsy je tento úsek asi nesjízdný. V Loviku se naloďujeme se na trajekt a plujeme do Itre Oppedalu. Večerní obloha si pro nás připravila nádherné kino zcela zdarma – barevné mraky, hra světel a stínů, slunce chystající se k odpočinku – koukáme vzhůru a kocháme se. Noc už je tmavá. Neděle, 22. července Silnice do Bergenu, druhého největšího norského města, vede mnoha krátkými i dlouhými tunely. Bergen, kulturní centrum a významný přístav, si zachoval svůj maloměstský půvab. Malebně rozprostřen u vody, směrem do vnitrozemí zase obklopen zalesněnými kopci. Do roku 1299 byl nejbohatším městem země a sídlem norských králů. Teprve později převzalo roli hlavního města Oslo. O Bergenu se říká, že tu věčně prší. Traduje se tu taková historka: Turistka se ptá místního chlapce: „Hochu, je tady v Bergenu taky někdy hezké počasí?“ Chlapec odpoví: „To já nevím, já tu sice bydlím od narození, ale je mi teprve třináct let.“ Nám je však dopřáno toulat se Bergenem, prozářeným sluncem. Prohlížíme si místní památky a přístav. Na tržišti lze koupit kromě všemožných mořských potvor i čerstvou zeleninu nebo skutečně nádherné jahody, maliny či velké, tmavě rudé třešně. Cestou podél vody zastavujeme u pouličních hudebníků. Příjemná hudba nás provází i na cestě k Bryggenu, nejstarší čtvrti města. Se zájmem prohlížíme úzká dlouhá stavení se špičatými štíty, původně rozdělená na prostory skladovací a kancelářské. Mezi barevnými dřevěnými stavbami vedou chodníky sbité z prken. Dříve zde byly domy (dvory) německých obchodníků - žilo tu a pracovalo až 2000 lidí. Dnes tyto budovy poskytují přístřeší galeriím, obchodům s výrobky uměleckých řemesel a hospůdkám. V roce 1979 bylo 58 dřevěných domů na bryggenském nábřeží zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Potkáváme několik zájezdových skupin. Opět se fotí Máňa před červeným domem, před žlutým domem, na lavičce, nebo Máňa vedle vycpané hlavy soba. Nedá mi to, a fotím, jak muži fotí svoje Máni :o))) Odpoledne se vydáváme na další cestu, směrem k hlavnímu městu Norska, Oslo. Silnice je vedena dalšími tunely, jeden z nich je 5kilometrový, druhý měří dokonce 11,4 km.  |
Foto © Jitka Dolejšová
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 09. 01. 2008.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Milan Lasica |
 |
Stanislav Motl |
 |
Ivo Šmoldas |
 |
Karel Šíp |
 |
Ondřej Suchý |
 |
Rudolf Křesťan |
 |
Zdeněk Pošíval |
 |
Jiří Menzel |