Zdeněk Wachfaitl: Kunice – krajinná záležitost

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Kunice v okrese Praha-východ

Od přelomu osmdesátých a devadesátých let a následně přelomu tisíciletí pozoruji, jak se tato vesnice pozvolna a ponenáhlu proměňuje. Co vše se tady děje, co je vždy po nějaké době nové nebo lepší. Jsou zde pozorovatelné hluboké strukturální změny nejen v počtu obyvatel a jeho sociálním složení, ale zejména v kvalitnější funkčnosti infrastruktur obce i blízkého okolí. Rovněž jsou zde další změny, jenž citlivému oku neuniknou, někdy překvapivé, jindy nutné, ale hlavně takové, které pro malou českou vesnici položenou v posázavské kopcovité krajině znamenají příklon k ruchu moderní doby.
V dřívějších dobách a zejména v době, kdy posázavskou krajinu kolem Kunic ještě neobepínala dálnice, byla a zůstávala poněkud zapadlou výspou. Právě to bylo po staletí výhodou její specifické přírodní polohy stranou od ruchu života. A ta dálka pro pěší ještě v docela nedávné historii. Na jednu stranu hodinová vzdálenost od benešovské dráhy a na stranu druhou více dvouhodinová poloha od původně hlavní silnice k Benešovu.

                  
                                                    * Lesní partie v Kunicích, Vidovický les *

A tak si tato malá obec právě díky své relativně nedostupné poloze a drsnému až pohorskému klimatu zachovala až do poslední doby svůj téměř „ladovský“ ráz. Kunice jsou tak nakonec i díky své odlehlé poloze a relativně velké nadmořské výšce vlastní i okolních zalesněných kopců a chlumů přirozená přírodní oáza fauny i flóry. Je tomu tak i dnes navzdory tomu, že za humny obce díky probíhající dálnici na Brno a některým dalším vlivům a okolnostem, dochází ke změně okolní krajiny, podmínek k životu a dopadům ekologickým. Nadmořská výška obce se pohybuje v rozmezí od cca 400 m.n.m /Vidovický potok/ do cca 420-430 m.n.m. v rámci obce a výrazným kótám 455 m.n.m. /Hůra nad rybníkem/ a zejména výrazné Bartošky s výhledem do okolní krajiny /487 m.n.m./
Díky přirozenému přírodnímu amfiteátru Vidovického potoka se zde nachází jedinečná ukázka původní posázavské krajiny s partiemi lučními i lesními a malým vodním tokem. Vidovický potok, který je tím zde myšlen, je od hráze rybníka osou a středobodem nejen tohoto místa, ale i veškeré živé fauny, která se zde stále vyskytuje v poměrně hojném množství, a to až po soutok s potokem Kunickým a dalšího pokračování tohoto toku směrem k říčce Mnichovce.

                  
                                                           * Vidovický potok v lukách *

Vyskytuje se zde a žije mimo celé řady drobných pěvců hojně bažantů, zajíců a v blízkých lesích žije srnčí stádo. Otázkou ale zůstává, jak dlouho se taková svým způsobem nevídaná věc v blízkém pražském okolí uchová a udrží při životě. Civilizační tlak nejen na krajinu ale i na zástupce říše živočišné i rostlinné je enormní. V tomto přírodním lokálním mikroregionu mimo jiné proto, že dálniční těleso zde původní posázavskou lesnatou krajinu rozděluje a část zvěře i ptactva se od dálnice stahuje celkem přirozeně a logicky do odlehlejších míst, což tato místa ještě donedávna byla. V poslední době toto platí spíše jen symbolicky, zejména kvůli rozšiřování urbanizace vesnice. To s sebou nese veškeré atributy téměř městského života, i když se přirozeně výstavbě nových domů bránit nelze. Jen je-li další daň proti místní přírodě ve formě motokrosových jezdců, krmících neúměrným hlukem nejen lidi ale i dělajících poprask a chaos v kunických lesích, tím pravým ořechovým.
Nevyřčenou otázkou zůstává případný „rozvoj“ těchto míst v souvislosti s další rozšiřující se zástavbou. Takový scénář, kdy celé kunické přírodní okolí zmizí pod náporem stavebních firem, mi zrovna moc nevoní. Přece jen za poměrně dlouhou dobu, co já osobně do této vesnice jezdím, se může stát, že k přírodním partiím Kunic a okolí mám vztah a bylo by mi více než nepříjemné, kdyby se tady místo přírody objevila civilizační periferie se všemi negativními důsledky na ekosystém tohoto místa. Přece jen je lepší les, louky a potok než vydlážděné parkoviště jako na panelákovém sídlišti. Co tedy s tím?

                  
                                   * Kunický obecní rybník – nejpřírodnější lokalita celé obce *

Nebo jaké může být případné řešení takovýchto problematických situací, kdy se potkává urbanismus s přírodou přímo v jejím území? Pokud jde o alespoň zdání zachování přírodních poměrů, je možno uvažovat v podobném stylu a způsobu urbanizace užitém v lokalitách jako jsou Kersko, Klánovice nebo Jevany.
Zástavba tam nesetřela to nejcennější – schopnost krajiny dýchat a vstřebávat a vydávat vodu v přirozeném přírodním koloběhu. A o to jde především, zachovat vodní koloběh minimalizovanými zásahy do krajiny a tím se, mimo jiné významným způsobem, neochudit o přirozenost funkční krajiny.
Chci tímto tedy naznačit a sdělit, že jedinečnost přírodních partií v kunickém katastru by mohla být alespoň částečně zachována, pokud místní lidé budou ovšem k tomuto krajinářsky zajímavému území přistupovat obezřetně a s úctou. A také s vědomím a přáním, aby se z rybníka a potoka nestaly betonové stoky a z lesa a luk jen „betonové a asfaltové upravené plochy“.
Příroda v kunickém okolí snad ještě nemá na kahánku, o to ale je nutno s větším rozmyslem přistupovat ke všemu, co se s tím vším zamýšlí a plánuje. Pokud by se tedy plánovalo bez ohledu právě na kunické možnosti zachování původních atributů odlehlé venkovské krajiny, způsobilo by to postupnou degradaci jedinečných přírodních partií v nepoužitelnou městskou krajinu, jak to známe z Prahy a jiných velkých měst z doby bezohledného stavění velkých sídlištních celků. Samotná vesnice by se tak postupně sama rovněž degradovala na satelitní městys s domy bez přírody na pusté planině právě takový, jakých jsou již dnes kolem nás desítky. Myslím tedy, že obec Kunice má odedávna a historií danou svou přírodní tvář a že by tato krajinná výhoda měla i nadále zůstat zachována s největší opatrností a podporou.
Vykácet les a zanořit potok pod zem je totiž tak snadné – ale samotný les i potok v krajině jsou mnohem cennější i v případě nepůvodních rostlinných druhů. Proto dále doufám, že vše, co se zde významně v posledních letech zlepšilo a udělalo pro rozvoj obce, bude díky zastupitelstvu obce pokračovat ve všem kladném vůči přírodním záležitostem zde zmíněným. Ať už se tedy v katastru obce Kunice děje, staví a zlepšuje cokoliv, jako docela rozumné řešení by se mohla jevit forma chráněné krajinné oblasti podobně jako ve Velkých Popovicích a případné spojení s touto dříve již vyhlášenou přírodní chráněnou lokalitou. 

                                 
                                      * Vidovický potok, prostý, tajemný a romantický zároveň *

Jak se tedy veškerá situace v dalších letech vyvine, se uvidí, v každém případě bude dobře, pokud podobné záběry z kunického regionu nebudou natolik vzácné, aby se s nimi další mladší generace již nesetkaly jinak než na podobných obrázcích. 

Foto © Zdeněk Wachfaitl

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 03. 06. 2008.