M. Chomátová: Kontaktní čočky jsou český vynález

Rubrika: Publicistika – Co je psáno...

VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI ČESKÉHO NÁRODA – OTTO WICHTERLE

KONTAKTNÍ ČOČKY JSOU ČESKÝ VYNÁLEZ
 
Máte zdravé oči nebo jste odkázáni na nošení brýlí? Jste-li sportovci a přitom máte oční vadu, možná jste už objevili přednosti kontaktní čočky – bezpečnost, pohodlnost a lepší kvalitu vidění. Máte-li rádi módní výstřelky, můžete si dokonce koupit kontaktní čočky, které změní barvu vašich očí. To všechno tady máme díky houževnatosti a vědeckému nadšení českého chemika 20. století – Otty Wichterle.
 
Ve světě proslul jako vynálezce měkkých gelových kontaktních čoček, o trochu méně známý je objevem umělého vlákna – silonu.
Narodil se 27. října 1913 v Prostějově. Tatínek si přál, aby studoval práva, ale čerstvý maturant si podal přihlášku ke studiu strojařiny v Praze. Otto Wichterle od mládí rád sportoval a jednoho dne si po tenise zašel se spoluhráčem na kus řeči u piva. Náhodný rozhovor změnil jeho rozhodnutí a dal světu vynikajícího chemika.
Studoval na Českém vysokém učení technickém chemii u prof. Emila Votočky a byl velmi schopným studentem. Zároveň s ukončením studia v roce 1936 získal titul doktora chemie. V necelých 23 letech obhájil svou dizertační práci, na které pracoval téměř dva roky. Na vysoké škole zůstal jako asistent a za tři roky se stal docentem. Pak vypukla druhá světová válka a nacisté české vysoké školy zavřeli.
Wichterle dostal nabídku pracovat ve výzkumném centru Baťových závodů ve Zlíně. Váhal, byl krátce ženatý a jeho ženě se město Zlín nelíbilo. Ale podmínky, které mu firma Baťa pro výzkum poskytla, byly natolik lákavé, že se nedaly odmítnout. V době, kdy měl chemický ústav na vysoké škole k dispozici pro roční výzkum 13 000 korun, dostal Wichterle u Bati 3 miliony! Obdobné to bylo i s platem – na vysoké škole měl 1100 korun a u Bati dostal 10x tolik! Wichterle nabídku přijal nejen kvůli finančnímu zabezpečení, ale také proto, že zde mohl společně s kolegy pro 51 posluchačů organizovat studium chemie. Byla to vlastně tajná vysoká škola.
Uprostřed války, v roce 1941, se Wichterlemu neobvyklým postupem podařilo vyrobit umělé vlákno, které se po válce vyrábělo pod názvem silon a dalo se použít nejen pro punčochářské zboží, ale také v lékařství při chirurgickém šití. Po osvobození se firma Baťa v Čechách rozpadla a Wichterle se vrátil na vysokou školu. V roce 1952 podal patent na hydrofilní gel, který měl při očních operacích nahradit protézy oka z ušlechtilých kovů a pokoušel se gel vyrobit. Pro rozdílnost názorů naprogram školy však dostal výpověď a rok nemohl najít uplatnění. V té době si zřídil ve svém bytě provizorní laboratoř, aby mohl pokračovat ve výzkumech. Později začal pracovat v Akademii věd, kde v roce 1959 založil Ústav makromolekulární chemie a stal se jeho ředitelem. Uplynulo téměř deset let od podání patentu, než se v roce 1961 na základě jeho vynálezu podařily vyrobit vůbec první měkké gelové kontaktní čočky. První čtyři odlil vlastnoručně ve svém bytě v provizorní laboratoři.
Takový byl Otto Wichterle, český chemik, zakladatel Ústavu makromolekulární chemie při AV, vynálezce kontaktních čoček a umělého vlákna silonu. Jím vymyšlené gely používají například v plastické chirurgii při úpravách poprsí.
 
S laskavým svolením vydavatele pana Mirko Janečka bylo převzato z KANADSKÝCH LISTŮ v Ontario.  

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 08. 08. 2008.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.