Pavel Novotný: Volání do Londýna

Rubrika: Publicistika – Co je psáno...

VOLÁNÍ DO LONDÝNA….
(Dopis architektovi Janu Kaplickému, FUTURE SYSTEMS.)

V Praze 5. 5. 2007
Vážený pane architekte Kaplický, milý Jene,

nejprve v osobní rovině. Oslovuji Vás s jistou důvěrnou naléhavostí, poněvadž jsme se jako děti potkali. Navíc dnes, v etapě, když jste téměř zcela zhnusený dobovými tanci a bezpočtem více či méně snesitelných rituálů okolo Vašeho projektu Národní knihovny. Oslovuji Vás nejenom v souvislosti s touto věcí. Moje úvaha, od čeho začít, jde v čase zpět a zastavila se až v roce 1950. Věru prachmizerná doba. Mně bylo osm, Vám čtrnáct let, a viděli jsme se shodou okolností na Hanspaulce.

Váš tatínek živě hovořil s Dr. Léblem, myslím, že prokuristou z Živnobanky, kterého nové komunistické vedení vyhodilo. Měl pro Vašeho otce nějakou zakázku a bylo potřeba prostě přežít a mít něco „do hrnce“.  Hovořili s kolegou Vašeho tatínka, sochařem Josefem Archalousem z Letohradské ulice na Letné. Inženýr Kuzjatin přitakával spolu s mým dědou a dámy pily bílou kávu. 

Seděli jsme na zahradě Léblovy vily, syn Iinženýra Kuzjatina, místní krasavec a svůdce dam Tolja, zvědavě pokukoval po Vaší krásné mamince a všichni chválili tažený štrúdl paní Lotty. My dva jsme se na rozdíl od dnešních dnů nudili, svět dospělých nám byl vzdálený, a je to jako v minulém životě. Poslední vzpomínkou je jen štůsek ,,parte“ rodinných přátel té doby v černých deskách.

Leč optimisticky, jakkoliv k tomu postoji není mnoho důvodů… Byl byste bloud a mizerný autor, kdyby jste neužil všech dostupných, podotýkám legitimních prostředků pro to, aby Váš projekt byl realizován v předpokládaných dispozicích návrhu. Je tak nadčasový, že je pro řadu autorů nepřijatelný a nestravitelný v dané lokalitě pražské pláně na Letné. Pochyby chovám v tomto ohledu i já. Osobně se domnívám, že jiná pražská pláň by byla logičtější a v návaznosti na již vybudovanou dopravní infrastrukturu mnohem vhodnější. Mám na mysli Pankrác. Tam je všechno. A pro čtenáře a studující, kteří ve Vašem prostředí budou pracovat mnohdy celodenně, je dopravní dostupnost a čas jedním z nejdůležitějších faktorů. A tak Vás prosím, netrvejte na té Letné. To by mohlo dopadnout pro zdárný výsledek velmi špatně.
Ono se vše může táhnout mnohem déle a s mnoha dramatickými peripetiemi, zákulisními intrikami naší partokracie. Už jste si přeci mohl všimnout, že deklarované demokratické principy tady jsou velmi často jen na papíře. A zpochybnit lze z tohoto úhlu pohledu téměř cokoliv a kdykoliv. Vím jak těžce vše nesete. A když to neunesete a podlehnete, může skončit vše. Pak už nikde a nic nepostavíte. Važte si prosím svého zdraví, moc ho nemáte. A jak se tady v Čechách říká: „Mnoho psů, zajícova smrt“. Nedopusťte toho prosím, abyste se stal opět jednou z uštvaných obětí našeho prostředí. Nebyl byste ani první, natož poslední.

Jako správný starý kocour jste se prý zamiloval a já jen kvituji, že s dcerou syna našich sousedů z rodiny Boučků. Škoda, že u toho starý pan profesor, tady ze sousedství, být nemůže. Měl by radost. Zařiďte prosím vše tak, aby pokud se stane cokoliv a tedy pokud byste tu „DonQuichotiádu“ neustál a podlehl, abyste přenesl tu svoji poslední pochodeň na ty žijící. Možná Pánbůh dopustí, motyka spustí a dočkáte se i potomka. Tak ať zasvětí svoji existenci realizaci tohoto Vašeho projektu. Nedopusťte, aby ho postavili jiní a jinde než tady.

Díky za milý telefon, ale jak to tak vidím, tak to společné kafe si budeme muset vypít někde jinde než za „velkým oknem oka“.

Hodně sil, trpělivosti a síly Vám přeje
Pavel Novotný
atelier_novotny@centrum.cz  

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 15. 01. 2009.