Miroslav Sígl: Události, média a novináři v letech 1966 - 1971 (15)
Rubrika: Publicistika – Historie
| Květen 1969 1. 5. Tradiční prvomájové manifestace v Praze, ani na jiných místech se nekonaly. Pouze v Bratislavě, kde hovořil k manifestujícím Gustáv Husák. V čs. armádě na základě rozkazu ministra národní obrany bylo zahájeno průběžné hodnocení vojáků z povolání podle nových politických kritérií. Do konce října 1969 bylo zbaveno funkcí přes 3000 vojáků z povolání a převedeno do tzv. kádrové dispozice, odkud pak odešli do zálohy. Kolem jednoho tisíce vojáků a civilistů v armádě bylo propuštěno z politických důvodů.  Rudé právo v článku „Bodláčí v květech“ napsalo o odporu redakčního kolektivu týdeníku Květy proti novému šéfredaktorovi Janu Zelenkovi: „Soudruzi redaktoři a spisovatelé z redakčního kolektivu tohoto populárního ilustrovaného stranického týdeníku se postavili proti rozhodnutí předsednictva ústředního výboru strany, které 22. dubna jmenovalo zkušeného a osvědčeného publicistu, známého komunistického novináře, zakladatele Večerní Prahy Jana Zelenku šéfredaktorem Květů. Znovu ožily pomluvy a skandalizování těch soudruhů, kteří na podzim roku 1967 uposlechli příkazu strany a šli pracovat do redakce tzv. ministerských Lidových novin. Předsednictvo ústředního výboru již v březnu 1968 zrušilo usnesení o převedení Literárních novin do působnosti ministerstva kultury a informací a označilo je za akt diskreditující stranu. Současně však ve svém usnesení z 25. 3. 1968 výslovně požadovalo, že se má ocenit úsilí těch soudruhů, kteří ze stranické disciplíny a ve snaze pomoci stranickým orgánům vzali na sebe úkol jít do redakce ministerských Literárních novin a poskytnout jim ochranu před osočováním, výhrůžkami nebo dokonce právním stíháním. Nic takového se však nestalo...“ Závěr článku se týká jediného základního kritéria novinářů, kterým je „jejich věrnost základním principům marxismu-leninismu... Tato zásada musí platit všude a nesmí být udušena ani bodláčím, které se dostalo do Květů.“ Ústřední ředitel Čs. rozhlasu Odon Závodský provedl některé kádrové změny a několika pracovníkům zakázal přístup na jejich původní pracoviště, což se mj. týkalo J. Petránka, V. Šťovíčkové, J. Janíčka a R. Zemana. 2. 5. Agentura ČTK oznámila, že mezi 28. a 30. dubnem Veřejná bezpečnost zatkla 1225 „kriminálních antisocialistických živlů“. 3. 5. V Londýně jednal tzv. Russelův tribunál o Československu: 1. skutečná situace na jaře 1968 a nyní, 2. význam a důsledky těchto událostí pro mezinárodní socialistické hnutí, 3. důvody a podstata invaze a jejich teoretické implikace, 4. ohlas mezinárodního a komunistického hnutí. (Bertrand Russel, významný britský filozof, nositel Nobelovy ceny, žil v letech 1872 – 1970, a jím svolávané tribunály na mezinárodní úrovni se zabývaly aktuálními otázkami politiky a morálky.) 4. 5. Novým předsedou vlády SSR byl jmenován Petr Colotka. ● Byro ÚV KSČ vyslovilo souhlas s odvoláním z funkce šéfredaktora ostravského deníku Nová svoboda Ladislava Bublíka. Spolu s ním byli odvoláni jeho zástupce Miloslav Samolevič a vedoucí sekretář redakce L. Vymazal. ● Ministerstvo vnitra ČSSR vydalo oficiální zprávu k demonstracím po hokejovém vítězství ČSSR nad SSSR: v různých městech republiky bylo celkem předvedeno 175 osob, pro přestupek postiženo 83 osob, proti 75 osobám bylo zahájeno trestní stíhání, na osm z nich byla uvalena vazba. ● Zvláštní senát krajského soudu v Brně zrušil rozsudky krajského soudu v Jihlavě a Nejvyššího soudu v Praze z roku 1955 nad pětičlennou skupinou sociálních demokratů z Velkého Meziříčí. ● Z Československa bylo vyhoštěno 11 cizích státních příslušníků - tři pracovníci BBC, tři američtí novináři, tři pracovníci holandské televize a dva západoněmečtí studenti. 5. 5. Nově jmenovaný náčelník hlavní správy StB Václav Šoral přednesl v branně bezpečnostním výboru Národního shromáždění zprávu o situaci ve Státní bezpečnosti, v níž byly odsouzeny všechny projevy nesouhlasu s okupací a současně bude prošetřena činnost některých funkcionářů StB z doby intervence. ● V Plzni, Chebu a Klatovech se za velké účasti občanů konaly manifestace na počest výročí osvobození těchto měst americkou armádou v květnu 1945. 6. 5. Předsednictvo ÚV KSČ se zabývalo činností sdělovacích prostředků a přijalo nová opatření k jejich kontrole, aby aktivně pomáhaly vedení strany a státu v úsilí o překonání krize v politické, hospodářské a kulturní oblasti, zejména novináři – komunisté mají zabezpečit v tomto směru zásadní obrat. ● Bylo zastaveno vydávání Studentských listů. ● Byla schválena delegace v čele s G. Husákem k jednání s představiteli Čs. strany lidové a Čs. strany socialistické. ● Novým vedoucím ekonomického oddělení ÚV KSČ byl jmenován Rudolf Rohlíček namísto Františka Morkuse. ● Výkonným redaktorem ostravského deníku Nová svoboda byl jmenován Jar. Smetana, dosavadní politický pracovník krajského sekretariátu KSČ. ● Do Moskvy odcestovala delegace Svazu čs. – sovětského přátelství vedená J. Lenártem (na slavnostním shromáždění pronesl projev k 24. výročí osvobození Československa) a byla přijata až 13. 5. L. I. Brežněvem. 7. 5. V Rudém právu byl otištěn článek Miroslava Šolce „Pravicově oportunistické tendence a vedoucí úloha strany“. ● U sovětských jednotek na čs. území vykonali svou první návštěvu L. Svoboda, G. Husák, O. Černík, L. Štrougal, Š. Sádovský a M. Dzúr. Oficiální jednání s velitelem A. M. Majorovem hodnotilo poprvé vojenskou intervenci 21. srpna 1968 jako internacionální pomoc.● V Bratislavě došlo k setkání příslušníků Svazu vojenské mládeže se skupinou komsomolců – sovětských vojáků, dočasně umístěných na čs. území. ● Na protest proti vyvěšení sovětské vlajky na budově Střední všeobecně vzdělávací školy Budějovická v Praze 4 opustili studenti školu, když předtím bylo vedení školy seznámeno s tímto nesouhlasem a odmítlo vlajku odstranit.V Praze zasedalo předsednictvo výboru Svazu českých novinářů a konstatovalo, že dubnové usnesení SČN bylo přijato příznivě stranickými místy i novinářskými organizacemi. Projednalo také postavení Vydavatelství Novinář a vyslechlo zprávu jeho ředitele A. Jonáše, dále zprávu E. Škalouda, který byl předsedou sekce pro novinářství Žurfond při Českém literárním fondu. ● V květnu došlo také k založení Klubu tiskových tajemníků a redaktorů, kteří pracují v tiskových orgánech ministerstvech a ústředních institucích. V Moskvě byl zatčen bývalý generál Pjotr Grigorenko pro své kritické postoje vůči sovětské zahraniční politice k Československu. 8. – 9. 5. Ve dnech výročí konce 2. světové války bylo v Praze zatčeno na 60 lidí, kteří strhávali a ničili sovětské vlajky. Na celém území republiky bylo registrováno celkem 235 podobných případů. Byly použity obušky a vodní děla. V Plzni došlo k rozehnání několikatisícové demonstrace. ● Na slavnostním shromáždění v Praze přednesli své projevy k výročí osvobození Československa J. Piller a S. V. Červoněnko. 10. 9. Vyšlo poslední číslo tiskoviny Zprávy, které vydávala od 30. srpna 1968 redakční rada při sovětských vojskách. V tomto čísle byl článek Josefa Sokola s názvem „Kdo jste, Milane Hüble?“, v němž byl historik, rektor Vysoké školy politické v Praze a člen ÚV KSČ (později odsouzený na 6,5 roku vězení) obviněn z nenávisti k SSSR, kolaborace s nacisty a ze spojení s anglickou výzvědnou službou. 12. 5. Byro ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích projednávalo „rozbor pravicových oportunistických tendencí“ a zprávu o ovlivňování činnosti sdělovacích prostředků. Druhý den byla zpracována výzva novinářů – komunistů „Slovo do vlastních řad“, která byla po konzultacích uveřejněna v Rudém právu 17. 5. Na pozvání L. Svobody a M. Dzúra přijela do Československa delegace bývalých vojenských zpravodajů sovětské armády, byli v ní B. Polevoj, S. Borzunov, N. Fedotov a G. Gorbaňa. Navštívili také Klub čs. novinářů v Praze, kde s nimi rozmlouval vedoucí tajemník SČN St. Maleček.13. 5. Předsednictvo ÚV KSČ jednalo o ekonomických otázkách a složení delegace na zasedání komise pro přípravu mezinárodní porady komunistických stran ● Novým vedoucím politicko-organizačního oddělení byl jmenován Oldřich Voleník, před ním oddělení řídil Jaromír Hetteš. ● Bylo uveřejněno úřední sdělení o úpravách maloobchodních cen k 14. 5. ● V Rudém právu začala vycházet série článků od literárního kritika Jiřího Hájka „Mýtus akčního programu a skutečnost“. Ve Varšavě se konala třídenní porada náčelníků generálních štábů armád Varšavské smlouvy. ● V sovětském listu Sovetskaja Rossija byl otištěn článek A. Majorova, velitele střední skupiny sovětských vojsk, o úloze sovětské armády na čs. území. 14. 5. Sekretariát ÚV KSČ projednával postup vůči signatářům výzvy „2000 slov“, otištěné 27. 6. 1968, a také proti těm, kteří v Národním shromáždění 18. 10. 1968 hlasovali proti dohodě o umístění sovětských vojsk na čs. území. ● Na ustavující schůzi politické komise ústředního výboru Národní fronty byl zvolen tajemníkem tohoto výboru M. Vacík. Podle zprávy Rudého práva uzavřelo vedení ČTK případ bývalého náměstka ústředního ředitele Lubomíra Fišera, který v listopadu 1968 opustil republiku. Byl s ním proto rozvázán pracovní poměr a soudní cestou bude vymáhána náhrada škod, jež jeho útěkem byly ČTK způsobeny. V 19. čísle týdeníku Reportér se uvádí, že Svaz českých novinářů má podle evidence 2348 členů, Svaz slovenských novinářů 1202 členy. Městská organizace SČN v Praze má 2296 členů, z toho v ČTK Praha pracuje 181 novinářů – členů SČN, v Čs. rozhlase Praha 264, v Čs. televizi 144 a v Rudém právu 76 novinářů – členů SČN. 15. 5. Český úřad pro tisk a informace rozhodl zrušit registraci a zastavit vydávání časopisů Listy a Reportér. Na dobu tří měsíců odňal oprávnění vydávat měsíčník Plamen, týdeník Svět v obrazech a měsíčník Sdružení mládežnických organizací My 69, brněnský Host do domu a Index, ostravský Červený květ. ● Na předsednictvu ÚRO požádal Ladislav Velenský o uvolnění z funkce šéfredaktora deníku Práce. Vedením redakce byl pověřen Jiří Vančura. Rudé právo otisklo prohlášení výboru klubu přátel sovětské vědy a kultury a přípravného výboru Levé fronty s útokem na Historický ústav ČSAV a knihu Sedm pražských dnů (21.- 27. srpna 1968). Začaly tak další útoky a vyhrožování, jež měly zastrašit ty, které Státní bezpečnost vytipovala za terč odvety. 16. 5. K prohlášení čtyř vědeckých pracovníků Čs. akademie věd (Rudé právo 30. 4.) se dále připojili Č. Amort, V. Brett, J. Hrbek, J. Hrůzová, J. Kožešník, M. Mattušová, F. Oliva, J. Pospíšil a L. Štoll. ● V tomtéž čísle je otištěn článek V. Říhy, kritizující činnost publicisty Vladimíra Škutiny. Vedoucím tajemníkem Jihočeského krajského výboru KSČ byl jmenován Jaroslav Hejna. ● Ke kádrovým změnám docházelo v té době i na dalších krajských sekretariátech KSČ. 17. 5. Rudé právo otisklo výzvu „Slovo do vlastních řad“, adresovanou kolegům novinářům a pracovníkům čs. tisku, rozhlasu, televize a zpravodajského filmu. Signatáři se hlásí k dubnovému plénu ÚV KSČ, k rozhodnému řešení situace v čs. sdělovacích prostředcích a zejména také ve vedení Svazu českých novinářů, u něhož postrádají „otevřené sebekritické slovo, závěry, které by mělo vyvodit pro sebe i pro celou novinářskou organizaci“. Poprvé bylo pod výzvou 90 podpisů a spolu s nimi v dalších dnech (naposledy 7. 6.) celkem na 350 podpisů. Tato výzva nabádala k tzv. normalizaci, ani nezakrývala opuštění zásad novinářské svobody, demokracie, tolerance a práva v naší společnosti, jak o to většina občanů v minulém období usilovala. 18. 5. Na čs. území. se konalo až do 26. 5. spojenecké vícestupňové velitelsko – štábní cvičení čs. a sovětských vojsk pod názvem „Merkur“, které řídil náměstek ministra národní obrany A. Mucha. 19. 5. Zasedání byra ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích řídil L. Štrougal. Zabývalo se situací ve Svazu českých novinářů a přípravou sjezdů některých společenských organizací. ● Novým šéfredaktorem týdeníku Hospodářské noviny byl jmenován Jiří Sekera. ● Byl posouzen stav příprav sjezdu českých spisovatelů, kteří se sami rozhodli původní termín 26. – 27. 5. odložit na červen. 20. 5. Předsednictvo ÚV KSČ posoudilo přípravy květnového zasedání pléna ÚV KSČ a neuspokojivý postup normalizace v kultuře, vědě a školství. Uložilo L. Štrougalovi a J. Lenártovi předložit na nejbližším plénu návrh na vyloučení F. Kriegla a F. Vodsloně z ÚV KSČ. ● Byl projednán návrh postupu vůči těm členům KSČ, kteří hlasovali proti smlouvě o dočasném pobytu sovětských vojsk na čs. území a proti těm, kteří podepsali prohlášení „2000 slov“. ● Do redakční rady časopisu Otázky míru a socialismu byl delegován Vilém Nový. ● Přijalo také usnesení, že „Koordinační výbor tvůrčích svazů není žádnou organizací Národní fronty a že ho jako partnera nebo mezistupeň nebudou státní a stranické orgány brát v úvahu, neboť členy Národní fronty jsou pouze jednotlivé tvůrčí svazy a podle zákona 128/68 z 13. 10. 1968 je působnost organizace mimo Národní frontu nelegální.“ Na schůzi vlády ČSR, kterou řídil St. Rázl, byly projednány zásady budování hotelů se zahraniční účastí v Praze. Dále byl schválen statut Českého výboru pro cestovní ruch a projednány materiální podmínky studentů. Na celozávodní schůzi v ČKD – Elektrotechnika, kde se konal v srpnu 1968 XIV. sjezd KSČ, měl projev o normalizaci předseda ústředního výboru Národní fronty E. Erban. 21. 5. Společná schůze předsednictev vlád ČSSR, ČSR a SSR jednala o otázkách ekonomické reformy. ● Zahraniční výbor Sněmovny lidu se zabýval problematikou pobytu čs. občanů v cizině a stavem prací na zákonu o cestovních dokladech. Zástupce ministerstva vnitra uvedl, že od srpna 1968 emigrovalo dosud 40 000 občanů. ČÚTI vydal přímé embargo na jakékoliv zprávy z nadcházejícího zasedání tvůrčích svazů, svolaného koordinačním výborem těchto svazů. Na dvacet důstojníků – členů KSČ na ministerstvu národní obrany požádalo písemně vzít k odpovědnosti všechny, kteří „zavinili Srpen 1968“. Mezi ně zahrnuli i prezidenta republiky L. Svobodu. Rudé právo otisklo kritické články o dvou protagonistech Pražského jara - Ivanu Svitákovi (autor B. Hladík) a Jaroslavu Šabatovi (autor V. Hrabovský). ● Mimořádné zasedání rady Sdružení organizací dětí a mládeže se seznámilo s dopisem Miroslava Jelínka, šéfredaktora Mladé fronty, v němž žádá, aby mu byl umožněn odchod z jeho dosavadní funkce. Jeho žádosti bylo vyhověno a na jeho místo byl jmenován Zdeněk Domkář. ● Z funkce předsedy Svazu vysokoškolských studentů rezignoval J. Trenčanský. 22. 5. Prezident republiky L. Svoboda odvolal Miloše Čeřovského z funkce generálního prokurátora a na jeho místo jmenoval J. Feješe. ● Předseda Federálního shromáždění A. Dubček přijal velvyslance SSSR S. V. Červoněnka. ● Přípravy mezinárodní konference komunistických stran v Moskvě se za KSČ zúčastnil V. Biĺak. Po jeho návratu převzal vedení delegace Pavel Auersperg. ● Na zasedání čs. vlády byl schválen návrh zákona o působnosti federálních ministerstvech. Rovněž byla projednána spolupráce při výstavbě tranzitního plynovodu, vedoucího z území SSSR do ČSSR. ● Na zasedání Středočeského krajského výboru KSČ byli odvoláni ze svých funkcí K. Vitáček, E. Dvořák, S. Hlubocká, L. Rajtora a J. Prokeš, dále byl odvolán vedoucí redaktor krajského deníku Svoboda J. Fučík. ● Rudé právo ostře napadlo Svaz vysokoškolského studentstva. V Praze se konalo společné zasedání ústředních výborů tvůrčích svazů, které přijalo provolání českých umělců, vědců, publicistů a kulturních pracovníků, v němž se mj. uvádělo: „Zásahy proti kultuře se stupňují. Budeme jim čelit, jak nejlépe jsme schopni... Naše svazy se už nikdy nepropůjčí k tomu, aby potlačovaly hodnoty, které mají chránit... Budeme hájit svá poslání a rozvíjet kulturní hodnoty podle svého svědomí, navzdory nepřízni doby...“. Zasedání zahájil akademik Otto Wichterle, J. Pacovský přečetl dopis J. Seiferta, který se pro nemoc nemohl zúčastnit, hlavní referát přednesl filmový režisér L. Helge. Průběh zasedání 350 účastníků byl publikován v tzv. Modré knize (nazvané podle barvy obálky), která se stala testamentem českých tvůrčích pracovníků a kolovala mezi občany. K provolání se dodatečně připojil také Svaz českých novinářů, který se zasedání svými zástupci nezúčastnil.23. 5. Maršál sovětské armády I. I. Jakubovskij byl přijat G. Husákem, L. Svobodou a O. Černíkem. Jednal také s představiteli ministerstva národní obrany. ● U stejných představitelů ČSSR byla na návštěvě sovětská delegace vedená N. K. Bajbakovem, předsedou Státního plánovacího výboru SSSR. 24. 5. G. Husák jednal ve Varšavě s W. Gomulkou. Další den byl na návštěvě u W. Ulbrichta v NDR. V Ostravě byla oznámena rehabilitace skupiny bývalých funkcionářů Čs. strany socialistické. 25. 5. V chrámu sv. Petra v Římě se konala zádušní mše za pražského arcibiskupa a kardinála Josefa Berana, (narodil se 29. 12. 1888 a zemřel 17. 5. 1969), kterou celebroval pražský apoštolský administrátor biskup František Tomášek. Zemřelý byl politickým vězněm nacismu (1942 – 45 v koncentračních táborech Terezín a Dachau) i komunismu (1949-63 byl internován na různých místech v Čechách, po jmenování kardinálem v roce 1965 mu byl znemožněn návrat do Československa), prožil závěrečná léta svého života jako vyhnanec v Římě. Své poslední poselství k českému národu pronesl ze svého exilu prostřednictvím Vatikánského rozhlasu 11. 11. 1968. 26. 5. Na zasedání Jihomoravského výboru KSČ byl z funkce vedoucího tajemníka uvolněn J. Špaček a zvolen K. Neubert. Zrekonstruováno bylo celé předsednictvo. V Čs. rozhlasu odvysílali omluvu, v níž bylo mj. uvedeno: „V srpnových dnech 1968 došlo ve vysílání Čs. rozhlasu k nepodloženému obvinění ze zrádcovství a kolaboranství u řady čestných a poctivých soudruhů, členů KSČ, pracovníků ministerstva vnitra a dalších státních orgánů. Bylo to v situaci, kdy celá tehdejší práce Čs. rozhlasu probíhala v mimořádně složitých podmínkách... I když se Čs. rozhlas už tehdy snažil způsobené chyby ihned dementovat a omluvit se, považujeme za svou morální, novinářskou i občanskou povinnost znovu se omluvit uvedeným soudruhům...“ V novinářském zámku na Roztěži se konalo ve dnech 26. – 28. května postupně setkání novinářů s představiteli federální vlády, odborů a justice. 27. 5. Prezident republiky L. Svoboda vyhlásil amnestii pro občany, kteří opustili republiku po 9. květnu 1968 nebo bez povolení čs. úřadů zůstali v cizině a vrátí-li se do 15. září 1969 nebo si v zahraniční budou legalizovat svůj pobyt. ● Předsednictvo ÚV KSČ projednalo přípravy plenárního zasedání. Vedoucím sekretariátu prvního tajemníka ÚV KSČ byl jmenován Juraj Sedlák namísto Zbyňka Sojáka. Ve Spojených ocelárnách (SONP) na Kladně vyjádřil odborářský aktiv ve svém stanovisku nesouhlas s vedoucí úlohou KSČ v odborech. V Rudém právu otiskli článek B. Machačové – Dostálové o činnosti Národního shromáždění v roce 1968. 28. 5. Ministerstvo vnitra zastavilo činnost Společnosti pro lidská práva. ● Celoškolská konference na Vysoké škole politické přijala dokument „Hodnocení současně politické situace“. ● Zaměstnanci podniku České loděnice v Praze vstoupili do celodenní stávky, aby zabránili uskutečnit v závodě schůzi Svazu čs. – sovětského přátelství s vystoupením souboru sovětské armády. ● V Rudém právu vyšla stať Vlastislava Kroupy „Bezpečnost a polednový vývoj“, v níž autor útočí na E. Goldstückera a bývalého ministra vnitra J. Pavla. V tomtéž čísle byl otištěn manifest řídicích pracovníků a techniků „V ekonomice od slov k činům“, jako výraz aktivní podpory dalšího postupu v hospodářské politice. Na tiskové konferenci sdělilo ministerstvo pošt a telekomunikací ČSR, že se připravuje do provozu televizní vysílač na Petříně a od 9. 5. 1970 bude zahájeno vysílání 2. televizního programu. Do roku 1975 by mělo toto vysílání pokrýt 35 % území Čech. Vysílání prvního programu zajišťuje osm vysílačů a 270 televizních převaděčů, čímž pokrývá 95 % území českých obcí. 29. – 30. 5. Na zasedání ÚV KSČ měl hlavní projev G. Husák, v němž se ještě dovolával polednové politiky. Mj. se podrobně zabýval vedoucí úlohou KSČ ve společenských organizacích a státních orgánech, které se tak znovu měly stát „převodovými pákami“ strany. Ostře se vyslovil k otázkám hospodářské reformy, založené na vytvoření tržních vztahů s regulační funkcí státu. Na plénu měla být projednána také zpráva rehabilitační komise, vedená J. Pillerem, ale G. Husák ji označil za zavádějící a měla by se přepracovat. Z projevu vyplynulo, že se odmítá demokratizace politického systému, obnovuje se centrální dirigismus, občanské svobody slova a tisku se vracejí pod řídící moc KSČ. ● V diskusi zejména konzervativní členové byli podníceni Husákovým projevem a bezohledně napadali aktivní představitele demokratizačního a reformního úsilí. Nejvíce napadaný O. Šik vyvracel pomluvy, V. Slavík se vyslovil proti návrhům na vylučování členů z ústředního výboru, F. Kriegel neváhal položit otázku, proč mají být vylučováni dnešní členové ÚV, když dodnes nebyli vyloučeni vinící zločinů v 50. letech, viníci deformací a krize národního hospodářství. Také F. Vodsloň uvedl, že přechod z obrodného procesu k represím se opírá o mocenské prostředky, ne o politické. ● Zasedání přijalo realizační směrnici květnového pléna ÚV KSČ, podle které se měl mj. upevnit vliv KSČ ve sdělovacích prostředcích. Podle usnesení o ustavení stálých komisí ÚV KSČ byl předsedou ekonomické komise jmenován Václav Hůla a politicko – právní komise Oldřich Průša. Z ústředního výboru a KSČ byli vyloučeni K. Kosík, F. Kriegel, F. Pavlíček, K. Pavlištík, V. Slavík, O. Šik, J. Špaček a F. Vodsloň, důtku s výstrahou dostal M. Vaculík. Pro vyloučení hlasovalo 136 přítomných členů ÚV KSČ, 12 bylo proti a 12 se zdrželo hlasování. Disciplinární řízení mělo být vedeno s dalšími (mj. proti V. Prchlíkovi a M. Hüblovi). Některé případy byly odkázány rovněž na další šetření a rozhodnutí předsednictva ÚV KSČ. Šlo zejména o signatáře výzvy „2000 slov“ a dodatku „Jen několik slov“, prohlášených za protistranickou platformu. 30. 5. Proti násilnému odchodu F. Kriegla z politického života protestovali okamžitě pracovníci Thomayerovy nemocnice v Praze – Krči a Výzkumného ústavu ministerstva zdravotnictví v Praze 4. ● Ostré protesty proti Husákově politice zazněly ve Svazu vysokoškolského studentstva (SVS) a diskutovalo se o tom, zda SVS má podat přihlášku do Národní fronty či nikoliv. |
| OHLASY NA ČLÁNEK |
| Miroslav Sígl, 11.8.2009 |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 28. 04. 2009.
