Miroslav Sígl: Se slávou stavěli, v tichosti bourali…

Rubrika: Publicistika – Postřehy

Takové byly osudy pomníků T. G. Masaryka a určitě k poznání naší historie patří a nelze před touto skutečností zavírat oči. To vedlo i autorku Hanu Sýkorovou a nakladatelství Repronis Ostrava, když s podporou města vydali knížečku Pomníky T. G. Masaryka. Na 48 stránkách kapesního formátu líčí, kde všude na Ostravsku z úcty k panu prezidentovi postavili jeho pomníky či sochy, aby je ukrývali v dobách války a za komunistické totality (v horších případech ničili), zatímco částečně v uvolněné atmosféře v roce 1968, ale zejména po listopadu 1989 znovu odhalovali a znovu uctívali – to vše jen podtrhuje nesmazatelnost stop, které i v tomto kraji T. G. Masaryk zanechal.
Pomníky TGM jsou dnes ve 12 městských obvodech. Jeho bustu mají v Kunčicích z roku 1925 včetně pamětní desky, v Petřkovicích a v Kunčičkách – obě z roku 1928, v Polance (1935) v Heřmanicích (1938) a v Moravské Ostravě z roku 2000. Reliéfy TGM lze spatřit v Bartovicích na pomníku padlým z roku 1922, v Krásném Poli na pamětní desce mateřské školy z roku 1924, v Pustkovci na pomníku padlým, rovněž z dvacátých let minulého století, a v Třebovicích na plaketě v budově radnice se dvěma pamětními deskami z roku 1998. V době první republiky existoval ještě kamenný reliéf TGM na pomníku padlým v Krásném Poli z roku 1924, dnes je zde v jiné podobě spolu s pamětní deskou z roku 2007.
Pozoruhodný osud má zejména kamenná socha TGM v kostele Církve československé husitské na Zámostní ulici ve Slezské Ostravě. Snad téměř jako jediná, anebo jedna z mála v naší zemi, přežila od svého postavení v roce 1926 až do současnosti stále na svém původním místě. Nachází se totiž mezi okny na levé straně kostelní lodě blíže k oltáři, ve dvoumetrové výšce na nízkém, stupňovitém podstavci vystupujícím ze stěny. Plastika postavy s mírně nakročenou levou nohou svírá v levé ruce srolovanou listinu, pravá ruka je volně podél těla. Na kamenném podstavci jsou vyryta písmena zlaté barvy T. G. MASARYK. Autor je neznámý, snad se jedná o Františka Juráně, který na Ostravsku zhotovil také sochu ve Staré Bělé (1936) a bustu v Polance nad Odrou (1935). Vedle sochy TGM tvoří výzdobu kostela ještě plastika Jiřího z Poděbrad a další čtyři sochy významných postav české reformace a českých dějin: Jana Husa, Jana Žižky, Petra Chelčického a Jana Milíče z Kroměříže. Všechny zde stojí od roku 1926. V době nacistické okupace místní farář jméno TGM z podstavce odstranil, takže německý cenzor v Masarykovi mylně viděl spisovatele Aloise Jiráska. Tím přečkala i následné totalitní období.  
 
Uveďme, že Masarykovy plastiky se nacházejí často v kostelech husitské církve (například v Zádveřicích na Zlínsku či v Příbrami). T. G. Masaryk byl zastáncem české reformace a v první republice umožnil založení nové národní církve, která z české reformace vycházela.
 

Ještě jedna pozoruhodná skutečnost stojí za zmínku. Autorka se pídila po událostech kolem pomníků a soch TGM v jednotlivých obcích. Doufala, že nalezne alespoň zmínky v obecních kronikách té doby, ale „nejvýznamnější svědci doby mlčí o osudech pomníků po roce 1948, jakoby nikdy nestály… „  - uvádí ve svém epilogu. Naštěstí zůstali ještě pamětníci, kteří mohli o pohnutých osudech vyprávět.   

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 09. 03. 2009.