Jaroslav Vízner: Požádat tě o ruku mě napadlo v Thajsku (3)

Rubrika: Publicistika – Letem-světem

 

Požádat tě o ruku mě napadlo v Thajsku
aneb
Jak bych se jinak tak šťastně oženil?
 
(3)

Odejeli jsme s Markem na pětidenní cestu… Tvůj notýsek mám samozřejmě s sebou, aby mě potěšily tvé milé vzkazy. Raději bych tě tu chtěl mít! Večer uléhat vedle tebe, blízko tebe se probouzet a čekat na vycházející slunce…

23.02 " I'm in school - talking with Evelyn about you! I MISS YOU!
Jsem na výletě a mluvím o tobě s kýmkoliv se potkám…

24.02 "The birds miss you… the plants like how you talk to them… i like how you kiss me!"
Ptáčkům to vynahradím tady, nad květinami nešetřím obdivem a tebe líbám z dálky, ale o to vroucněji…"

25.02 "Today is my nephew's birthday!! Liht a candle and celebrate! Pusinku"
Ano "chief", jako by se stalo… sladkou pusu tobě také.

26.02 "Today my grandmother's new husband will hsve 90 years! HAVE A BEER and celebrate!"
Jak sis přála, popili jsme s Markem na jeho i tvé zdraví. I tady mají dobré pivo…

27.02 "  I MISS YOU! "
Ty máš na tuhle milou větu: © ?  Scházíš mi také… a moc se těším na tvé coockies!

Tak jsme po pěti dnech zpátky na KOH PHA NGANU, poslední únorový den.
Na cestě jsem ti nepsal, jen jsem otevíral každý den tvůj notýsek. Teď sedím na stejné terase, Sun Cliff, je kolem mne pět kočiček...

28.02. «I like bikes with you even if you are slow».
Že se mnou ráda jezdíš na kole i když ti nestačím? Jak vidět, rozhodla ses, že je to bezpečnější schovat "tenhle útok" do notýsku? Právě mi spadl hřebínek, kykyryký…
Asi máš pravdu, stačí si vzpomenout na Karlovy Vary… Rozeběhla ses po kolonádě od hotelu Pup až k "našemu" Thermálu a já se snažil neztratit glanc tobě za zády. Dobře žes neviděla, co mi to dalo za námahu…


Když jsem na terasu před chvílí přišel, byla tam jen jedna jediná kočička. « Co tu děláš tak brzo ráno ? Normálně jsem tu sama a ptáci..., ale když už jsi tady, tak tedy dobré ráno! » A já : « Dobré ráno, ty jsi opravdu hezká kočka a sympatická, dá se s tebou povídat ». Usadila se na stůl přede mě… třeba umí i číst?
Je 6 hod. 30 min., slunce tu bude co nevidět. Moře je poklidné, i taxi-loďky ještě klidně pospávají... Jak se máš ty, v chladné Ženevě?
Před pěti dny jsme nasedli v Had Rhin na tu malou loď co má dieselový motor na dlouhé tyči namísto kormidla

        long tail boat

Bylo nás na tom malém prostoru asi třicet, namačkaní jako sardinky... Loďka objela část ostrova až do malého městečka Thong sala pier. Čekajíce na další spojení, vychutnávali jsme vychlazenou Coca-colu v přístavu a pozorovali lidi... Vzpomínám na cestu po Indii a každodenní hrůzu při nákupu něčeho k pití.

V Thajsku se nemusíš bát, že ti přinesou láhev, kterou chytrák už předtím otevřel, ulil půlku do prázdné láhve a dolil obě vodou. Z jedné prodal dvě. V dolité vodě mohou být améby (jistý druh prvoku, pěkně velký postrach turistů v Indii), žádnou vodu bez převaření, ani na čistění zubů, žádné neloupané ovoce, zmrzlinu či led do nápoje. Té améby se pak nezbavíš a dělá ti spoustu problému v břiše... Tady se tolik pozor dávat nemusí… což je fajn.
Bleděmodrá loď o dvou palubách nás po pěti hodinách vysadila na ostrůvku KOH TAO.

  Koh Tao, přístav

Na příjemné prkenné terase jsme si dali jednu z lahodných thajských polévek...
Člověk, s dvěma rybama v rukou, nám je přišel nabídnout. Že prý má soukromou pláž s hospůdkou a několika bungalovy, že je tam krásně. Místo nákupu ryb jsme přijali místo na jeho bárce...

  

Během hodiny a půl jsme se snažili přemoci strach na jeho uzoučké lodičce ve vysokých vlnách, že se co chvíli převrátíme... byl jsem připravený plavat, ale moje videokamera ne...

  

Rajský koutek, pláž ze žluťoučkého písku mezi boubelatými skalami, kde je malá hospůdka a 17 bungalovů. Můj má čís.1, na vrcholu skály, nad mořem s výhledem na korály, ryby a východ slunce. Barvy, formy, nádhera... Ideální místo pro potápění.

Opravdu krásná, romantická a často bouřlivá, docela divoká zátoka… ze skály krásný výhled na moře, nemohli jsme se ho nasytit, směrem k východu… Každé ráno jsme poctivě vstávali, velmi brzo, abychom nepropásli východ slunce…
Když jsem se po čase vyptával Marka, co jsme tam, mimo koupání a čumendy na moře dělali, jen řekl: "Já si jen vzpomínám, že jsme se budili brzo ráno, abychom nepropásli východ slunce, nevím, jestli si ho také filmoval. Jinak mám taky okno, asi jsme tam nic podstatného neprožili."
Po třech dnech jsme si sbalili batohy a přes horu jsme se vypravili pěšky zpět do přístavu KOH TAO. Rybářovou bárkou to nešlo, vlny byly příšerné. Zato procházka to byla nádherná; ještě že to nešlo po moři.
Stejná bleděmodrá loď nás přepravila do Thong Sala Pier. Místo návratu do Haad Rhin jsme najmuli dvě malé motorky, abychom po jediné silničce na ostrově KOH PHAN GANU explorovali hornatou část ostrova. Silnice je to hrozná, plná děr a prachu, ale příroda, co ji obklopuje, je nádherná.

 na výletě 

Několikrát jsem se zastavil a zkoumal motorku. Vydávala, zdálo se mi, podivný pískavý zvuk... ale nešlo o motorku; byl to zpěv jednoho brouka, neuvěřitelně silný zvláštní pískot...

  

Na jedné zaprášené křižovatce v roztomilém baru jsme si vypili vychlazená pivečka, povídali si konečně v klidu o nás a rodině a pozorovali okolí. Mladá žena, co nám před tím servírovala pití, se náhle postavila na zahradě, tak jak byla, v šatech, pod vynalézavě instalovanou venkovskou sprchu a začala se mydlit a sprchovat...
Chtěl bych se s tebou podělit o jeden úžasný výmysl v Thajsku, alespoň tam, kde jsem měl možnost se podívat. Ještě se mi nestalo, při mnohých cestách po světě, najít takový úžasný "komfort" zvláště pro světoběžníky.
Každá toaleta, co jsem v Thajsku navštívil, má navíc dvě nádrže na vodu. Ta vrchní je k umytí celého těla, ta druhá se plní přepadem z té první a slouží jako voda užitková k spláchnutí odpadu. Ten báječný vynález není často nijak luxusní, většinou je vše betonové, bez střechy, ale hlavně naprosto čisté. K mytí, či vlastně "koupeli" jsou k dispozici nádobky jimiž se jednoduše poliješ. Když si vzpomenu i na země v Evropě, nemohu než si pochvalovat cestování v Thajsku.
Po tom příjemném zastavení v baru jsme sjížděli celé 4 km k moři a pláži, mimo čas a « civilizaci », další rajský koutek.

  

Přitéká tam z hor ta říčka se sladkou křišťálovou vodou cestou přes tzv. « King garden ». Každé ráno a také každý večer po koupeli v moři jsme byli v téhle báječné « koupelně ». Tahle čisťounká říčka si prodrala koryto mezi obrovskými kameny a často tvoří pohodlné «vany», do kterých se ponoříš a jen vzdycháš blahem.

Víc ti toho už dnes napsat nemohu, za chvíli spadne ta náhlá tma, co mě znovu a znovu překvapí a já musím rychle do bungalovu. Připravit na noc postel, tedy zvednout matraci, podívat se zda se tam někdo neuložil k nočním rejům, prohlédnout přikrývku a podhlavník, upravit síť proti komárům a ostatním obyvatelům mého koutečku. Pak půjdu dolů na večeři. Poradili mi hospůdku jedné Švýcarky. Dobrá kulinářská změna. 
A pak do Markova baru na skleničku a kus řeči.

POKRAČOVÁNÍ ...

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 14. 05. 2009.