Místem naší letošní dvoutýdenní dovolené se stala slunná Itálie, oblast Apulie (Puglia), Garganský výběžek.
Proč? Protože tam jsme taky ještě nebyli :o)
Garganský poloostrov poznáte na mapě snadno. Leží na východním pobřeží a tvoří ostruhu pomyslné „italské boty“. Je ošploucháván a tvarován Jaderským mořem.
Gargano je jedinečné pro svou zachovalou přírodu. Říká se mu „plíce Itálie“. 

Je to jako obrazová mozaika, složená z různých kamínků. Vybrala jsem z nich deset. Pojďte a vydejte se se mnou za sluníčkem… 

 

Kamínek osmý: Castel del Monte

Monumentální hrad Castel de Monte je nejkrásnější necírkevní stavbou v celé Apulii. Tato „Koruna Apulie“ byla postavena ve 13. století jako lovecké sídlo pro císaře Fridricha II. Zbudování osmiúhlé stavby proběhlo podle přesných geometrických plánů. Osmibokou stavbu obklopuje osmiúhlé nádvoří, v osmi rozích je věnčena osmibokými věžemi, na každém patře má osm stejně velkých síní, výhled z horního patra je realizován osmi portály. Symbolika „magické osmičky“ nebyla dosud objasněna.
Je úplňková noc a my se blížíme k tajuplnému hradu. Žlutavé osvětlení a klid přerušovaný jen cikádami dodává celému místu strašidelnou magickou atmosféru. Prohlížíme si vnitřek hradu, procházíme kolem a vnímáme všudypřítomnou magičnost. Kdepak, tohle na lovecký zámek nevypadá ani náhodou. Tady se spíše konaly nějaké tajné obřady, kuly pikle a čarovalo se. Dýchá to tu z každého kamene, ta zvláštní energie.

 
 
 
 

Poznámka: To je zvláštní, že tento „kamínek“ ve vyprávění o naší dovolené má pořadové číslo 8…

Kamínek devátý: Locorotondo a Alberobello

Locorotondo, městečko na západ od Fasane, vděčí za svůj název svému kruhovému půdorysu. Bíle omítnuté domky trulli na nás vykukují mezi množstvím olivovníků, fíkovníků, mandloní a vinic.
Trulli jsou stavby, konstruované do kuželovitých tvarů. Byly sestavovány z kamenných válců, bez malty, s dlážděným podkrovím. Ačkoli nejstarší dochované trulli pocházejí teprve ze 16. století, je tato stavební technika prehistorická a byla sem přenesena snad z Řecka nebo Středního východu. Mnohé střechy bývají zakončeny starým náboženským symbolem, buď pohanským, křesťanským nebo židovským. V tomto stylu jsou postaveny nejen domy, ale i farmy, stodoly, obilní sila či dokonce benzinové pumpy.

 
 

Pokračujeme dál. Cestou máme neplánovanou přestávku. Stádečko dlouhosrstých koz se zastavilo uprostřed silničky a zvědavě si nás prohlíží. Několik z nich se postrkuje a my jen doufáme, že to neodnese taky lak z našeho auta. Po chvíli se naštěstí odebere vůdce stáda, mohutný kozel s nejdelší bradkou, spásat čerstvé listí z keřů za silnicí. Ostatní ho hbitě následují a my můžeme jet dál.
Alberobello je odtud už jenom pár kilometrů. Tady se nachází nejbohatší soubor trulli, zahrnující více než 1400 stavení. Ve staré části města vede šest souběžných ulic vzhůru k vrcholu, kterému dominuje chrám postavený rovněž ve stylu trulli. Tato část města byla vyhlášena památkou UNESCO.

 
 
 
 

Jeden zdejší obchodník nás ochotně nechal vystoupit na střešní terasu, odkud se nám naskytly neobvyklé výhledy na celé kamenné město. Pak nám rozdal malé kalíšky a naléval a naléval. Prý na ochutnání, ale po pátém vzorku vynikajících likérů z kaktusů, ořechů, mandlí a melounů (kromě řidiče by se odmítnutí rovnalo skoro trestnému činu) nám bylo do zpěvu a tance. Juch!