♦ Hlavním cílem rybářů není chytání ryb, ale útěk od ukecané manželky.
♦ Když je někdo talentovaný a přitom líný jako svinská noha, má polobotky pořád od bláta.
♦ „Je nebezpečně rozviklaná,“ řekl analfabet a spálil knihovnu. „Proč jste ji spálil?“ ptal se slušně intelektuál. Analfabet odvětil bez přemýšlení: „Protože ji knihy rozviklaly!“ „Ale mohl jste předtím vyndat knihy.“ „To mne nenapadlo,“ divil se analfabet. Intelektuál povzdechl: „Škoda toho jasanového dřeva!“ ♦ Opravdový význam srandy pochopí pouze ti, kteří dostanou zácpu.
♦ „Žiju s feministkou, která dělá do politiky a píše intelektuální humor,“ pochlubil se muž svému příteli. Ten se zamyslel a řekl: „Jsou i jiné příjemnější způsoby sebevraždy.“
♦ Buďme slušní! Potřebují nás, aby mohli být neslušní! ♦ Přichází věk, kdy galantnost předčí činy.
♦ Chceš-li změnit zemi k lepšímu, nesmíš být daleko od rýče.
♦ Jsou tři skupiny lidí. Ti, kteří žijí, ti, kteří přežívají a ti, kteří umírají. Ti první odcházejí jako první, ale na světě jsou nejdéle.
♦ Přibývá těch, na které raději zapomínám, než abych na ně vzpomínal ve zlém.
♦ Žádný člověk nemůže pochopit hrdinský skutek, pokud se sám hrdinou nestane. Když přežije, pro lidi není hrdinou ale bláznem.
♦ Po Něžné revoluci jsem potkal jednoho muže a ten mi říkal: „Tak, a satirici teď budou bez zaměstnání!“ Několik dní jsem tomu věřil také. ♦ Satira je státem povolená vedlejší činnost.
♦ Spolustolovník, který byl v mírně povznesené náladě, se mne otázal: „Máš rád komunisty?“ „Nemám!“ odpověděl jsem. „Máš rád socany?“ „Nemám!“ řekl jsem. „Máš rád lidovce?“ ptal se dále. „Nemám!“ zakroutil jsem hlavou. „Máš rád vůbec někoho?“ pokrčil čelo. „Mám rád svou rodinu!“ odpověděl jsem. Radostně přikývl: „Ještě kdybys k tomu přidal pivo, tak jsme ve stejný straně!“
|
Překvapení na lovu Nimrodové pušky v ruce Obcházejí Rožmitál Zajíc prchl jeden honec Postrádá svůj genitál
Večer s motorovou pilou Schovala se dívka Do dutého stromu Dřevorubec kráčí V ruce svírá pilku Výkřik lesem zazněl Přeřízl svou milku
Gratulační báseň Jak roky běží zběsilé Já v srdci těžko chápu Stín pouhý ze mne zůstává Z těch opravdových chlapů Na dortu svíček přibývá Jak čárky divné láce Zavázat kličku na botě Je hrozně těžká práce A přesto slunce objímám Zrak ženy něžně hladí Vždyť vím co jednou bude z nich Až v penzi zmizí mládí |