ZPOVĚDNÍCI (22) Petr: Výjimka potvrzující pravidlo

Rubrika: Exkluzivně

 
ZPOVĚDNÍCI
   

Exkluzivní internetová kronika těchto dnů, v níž se navzájem osobitě zpovídá několik zralých padesátníků a odhalují tak čtenářům celou řadu problémů lidí středního věku na pozadí svých vlastních životních osudů.
Příběhy našich zpovědníků se odehrávají na neviditelné hranici mezi každodenní realitou a lehce mystifikující literární fikcí.
Každého zpovědníka píše skutečná žijící osoba a jednotlivé díly přibývají do seriálu on-line tak, jak je mohou postupně číst čtenáři Pozitivních novin spolu s vlastními zpovědníky. Postavy zpovědníků zůstávají (až na jednu výjimku) ukryty za anonymními jmény.

Předchozí díly ZPOVĚDNÍKŮ

ZPOVĚDNÍCI (22)  Petr: Výjimka potvrzující pravidlo
neděle, 14.2.2010


Milá Báro,
docela chápu, že Ti moje a Zitino „filozofické cukrování“ může lézt na nervy a jsem si jist, že mnohé čtenáře vytáčí až do nepříčetnosti. Většinou se tak děje proto, že pokud lidé nemluví, nepíší a nečtou hlavně sami o sobě, o svých problémech a o svých oblíbených tématech, tak se nudí. Vím dobře, o čem mluvím. :-)
A co se týče žití v manželském páru, tak to už mám fakt za sebou. Jednou jsem si to – jak pravíš – vzal na triko, a věř, že mi to úplně stačilo k totálnímu vyléčení z potřeby „dobrovolného uvalení manželské vazby“. Nikoli proto, že bych nedokázal nějakou ženu svést a následně odvést k oltáři, ale proto, že již necítím sebemenší potřebu ničit život hned dvěma a více lidem najednou.

Sex až na prvním místě?

Otevíráš ve svém dopise téma SEX. Téma, které je dnes pro všechny - alespoň podle toho, jak se o něm všude ne(z)řízeně píše, mluví, hraje, maluje, sochaří a fantazíruje – tématem číslo jedna, bez něhož se neobejde téměř nic. Hlavně pak média, že.... Přitom platí pravidlo, že čím více se toto magické slovo v médiích vyskytuje, tím více jsou lidé přesvědčeni o tom, že je to PRO KAŽDÉHO ČLOVĚKA životní téma číslo jedna. Jak vidno, tak i pro Tebe.
Já se přiznám hrdě a bez mučení k tomu, že patřím k oné mizivé části populace, která sex nezavrhuje, ale také o něm veřejně nemluví a nepíše, protože to považuje za téma čistě osobní, do kterého nikomu nic není.
Chceš-li tedy znát moje názory na sex, pak budeš nejspíš velmi zklamaná.
Pro mě sex nikdy nebyl, není a nejspíš ani nebude životní potřebou, nýbrž příjemnou relaxací. Mým vzorem ohledně sexu (respektive vztahu k ženám) není James Bond se svým „samčím tahem na bránu“ , ale Oldřich Nový se svou vznešenou decentní nonšalací. Byť šlo oběma pánům vždy nejspíš o totéž – tedy o ženy – každý to dělal naprosto jiným, osobitý a originálním způsobem. A o tom právě mluvím.

Nikdy nebudu příznivcem přisprostlého chlapského žvanění o sexu v hospodě, kde se jeden před druhým vytahuje o stošest, jaký je v posteli kanec.
Sexuální aféry v bulvárních časopisech zásadně nečtu a lidská posedlost sexem je mi docela protivná.
Ptáš se proč? Tak na to Ti dokážu odpovědět docela přesně. Téměř vždy mě dokážou spolehlivě vytočit scény, kdy ve filmu nebo v televizi projde na scéně krásná žena a všem okolo zevlujícím chlapům okamžitě spadne čelist, zvlhnou slipy, přestanou totálně vnímat svět a jen dlouze tupě čučí. To je přeci něco tak blbého a neskutečně ohraného, že se až divím, proč to režiséři ve filmech, reklamách a videoklipech neustále dokola opakují. Netvrdím, že spousta chlapů se tak opravdu nechová, ale jsem si jist, že ti méně primitivní jedinci se snaží udržet své zvědavé oči a rozbouřené hormony na uzdě, respektive nezírat na krásnou ženu tak buransky neomaleně, jak je to vždy trapně prezentováno.
I já se velmi rád dívám na krásné ženy, to nepopírám, a vůbec se za to nestydím, protože jsem chlap. Mužské pokolení je k tomu holt přírodou uzpůsobeno a většina z nás se s touto „funkcí“ už prostě narodila. Tak proč za každou cenu bojovat s vlastní přirozeností?
Jiná otázka ovšem je, zda se chlapi mají nebo dokonce chtějí nechávat od žen tímto lehce potupným způsobem zneužívat. Nezdá se Ti divné, že o pokukování žen podobným způsobem na muže se téměř nemluví a nepíše? Jako kdyby to ženské nedělaly.... !?!

Sex a já

Ale to jsem odbočil od průvodního stavu sexu, to jest touhy – v mém případě po ženách. Píšeš ve svém dopisu odvážnou tezi, že sex je jediným ideálním a mocným prostředkem, jak dospět ke skutečné lásce. Tak to bych musel fakt hodně povytáhnout obočí.... Nejsem psycholog ani sexuolog, a byť uznávám, že sex k lásce patří, neřekl bych, že je jeho nejdůležitější podmínkou. Pro mě tedy rozhodně ne. Nejspíš dávám v lásce mnohem větší váhu slovu CIT, nežli tolik zprofanovanému pojmu SEX.

Ptáš se mě, jak to mám se sexem a láskou já. A jsme znovu u toho. Možná sis všimla, že o lásce mluvím a píšu poměrně často, zatímco o sexu nikdy. Moje vychování a určité morální zábrany mi to prostě nedovolují, protože – a to znovu opakuji a dvojitě podtrhuji – CO JE KOMU DO TOHO? Stane se to nějakým přínosem pro lidstvo, když tu veřejně rozeberu svůj milostný život? Pomůže to někomu, obohatí nebo inspiruje to někoho, bude to vůbec někoho zajímat? Se vší skromností o tom vřele pochybuji.... Tak proč bych to dělal?
Jestliže se lidé chtějí dozvědět něco o sexu, ať si přečtou raději moudré knihy od zkušených autorů, kterých je v každém knihkupectví plno. Dokonce mnohde už mají svůj vlastní sexuální regál, čímž se knihkupecké domy jen logicky vyrovnávají s neúprosným módním trendem.

Asi jsem Tě teď, milá Báro, pěkně naštval, ale nemohla sis (alespoň z mého pohledu) vybrat horší téma pro svůj první zpovědnický dopis. Možná, že Zita bude otevřenější, možná že jiní zpovědníci se k Tvému názoru přidají a rozpoutá se vášnivá diskuze na téma SEX a STŘEDNÍ VĚK.
Pak chápu a beru, že je to téma nadčasové a svým způsobem důležité, bude-li se odehrávat v rovině filozofické. Ovšem jakmile se začne mluvit o MÉM VLASTNÍM VZTAHU K SEXU, tak to fakt nehraju. Jak pohodlné, jak pokrytecké, že?
Jsem vážně zvědav, kolik lidí se k Tobě přidá. Je nesporné, že každý člověk si o sexu rád něco přečte, každý o něm možná přemýšlí a většina z nás ho s oblibou provozuje, ale jakmile o něm má veřejně promluvit a ještě k tomu navíc o svém vlastním sexu, tak tady končí všechna sranda a nastává čas diplomatických „ale“.
Moje „ale“ už znáš: O SVÉM VLASTNÍM VZTAHU K SEXU NEMLUVÍM ANI NEPÍŠU. A když, tak jen s rádoby nonšalancí Oldřicha Nového, tedy citlivě, ohleduplně, důstojně, nejlépe s básnickou nadsázkou, výmluvně a teoreticky, ale hlavně tak, aby u toho nemusela být připojena hvězdička, díky níž by všichni věděli, že tento pořad není vhodný pro děti. :-)
Moje dnešní pojednání na toto téma je pak skutečně světlou výjimkou potvrzující toto mé nepsané pravidlo.

Petr

Kdo komu bude psát příště...?                                                      Další díly ZPOVĚDNÍKŮ

ZPOVĚDNÍCI: OHLASY na téma STŘEDNÍ VĚK
Exkluzivní internetová kronika těchto dnů ZPOVĚDNÍCI je určena i pro vás, čtenáře Pozitivních novin. Chceme, aby tento seriál opravdu žil a dýchal lidskými příběhy ze skutečnosti, aby ho lidé vnímali nejen jako určitou literárně-mediální hru, ale hlavně jako inspiraci pro své vlastní životy. Aby zde nacházeli různorodost pohledů na věc, moudrost, filozofii, úsměvy, poučení i zábavu.     

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 14. 02. 2010.