Na konci ostrova Alée des cygnes (Labutí aleje) ve směru toku řeky Seiny v Paříži stojí už přes sto let originál sochy - symbol svobody - jejíž čtyřicet šest metrů vysokou kopii darovala Francie r.1886 New Yorku k výročí založení USA. Do podstavce byla vtesána slova na uvítanou příchozím do Nového světa, toužícím po možnosti svobodně dýchat.
Kolem ostrova se sochou se otáčejí pařížské vyhlídkové lodě, a tak pasažéři při plavbě zpět do středu města vidí všechny pamětihodnosti dvakrát; jednou od pravého a pak od levého břehu. Jenom sochu, držící knihu práv a pochodeň s plamenem svobody, vidí jen jednou.
Přesto se však už několikrát stalo, že ji nikdo nespařil vůbec. Například ji Paříž zapůjčila do Tokia na dny Francie v Japonsku, nebo ji odvezli, když se upravoval ostrov a most, nebo byla obestavěna lešením, když ji právě znovu natírali.
Její mizení však neovlivňují fakta, že se za svobodu a lidská práva neustále někde bojuje a ona že by tam svým plamenem osvětlovala cestu spravedlnosti, ale, jak už naznačeno, z důvodů zcela prozaických.
I svoboda se musí udržovat. Nesmí se nechat na pospas ani náladám politiků, ani počasí.
Proto došlo k tomu, že I při generální opravě kopie sochy v newyorském přístavu, se rozhodli nahradit po sto letech plamen v pochodni novým a ten původní poslali zpět do rodného města.
Svoboda rovná se možnost výběru, stojí ve slovníku.
Člověk ale často vymění tuto svobodu za pohodlí - nemuset se výběrem zabývat a odevzdává většinou svůj hlas či podpis Mefistům, kteří posléze všechno rozhodnou za něj.
Hlavní architekt Paříže si zřejmě také nerad láme hlavu. Například s tím jak a kde tuto památku umístit - a tak ta už dlouhou dobu stojí na rušném náměnstí, kde na nízkém podstavečku vypadá jako ubohý odložený kornout se zmrzlinou.



Náměstím i pod ním neustále hlučí auta, motorky, autobusy, ale přesto v části, kde plamen svobody stojí, je stále plno lidí, které sem jako magnet přitahuje symbolika tohoto místa: náměstí se jmenuje l'Alma, což po staru znamená "duch, duše". Pod ním vede tunelem Voi rapid (Rychlá cesta), kde u třináctého sloupu došlo v jednu poslední srpnovou noc ke smrtelnému zranění galské princezny Diany, která se pro mnohé stala symbolem nezotročitelného ducha a odvahy.
A tak my živí, kteří milujeme symboly, ale ideály, které ony představují, nejsme většinou schopni naplnit, uctíváme alespoň ty, co to dokázali: u plamene Svobody na náměstí d’Alma klademe květiny, blikáme fotoaparáty, lepíme na plamen vzkazy Dianě, a když prostor nestačí, píšeme je na chodník, i po celém rozlehlém zábradlí kolem ústí tunelu. Proplétáme se přitom mezi auty, plnými doušky vdechujem smog i špinavý prach - a sníme o svobodě...

[Sochař Fréd .Aug. Bartholdi *2.4.1834-Colmar,+4.10.1904-Paříž.
Autorka slov na podstavci v N.Y.- Emma Lazarus (1849-1887) USA]