Milan Turek: Dvě flétničky

Rubrika: Publicistika – Rozhovory


Studentky Tereza Himmelová z Nového Města pod Smrkem a Kateřina Vanerová z Českého Dubu, první devatenáctiletá v prvém ročníku Finských a Dánských studií na Karlově Univerzitě, druhá dvaadvacetiletá ve čtvrtém ročníku Ekonomické a třetím ročníku Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci, ač tak odlišné v životních drahách, spojily se jako přítelkyně v nepříliš běžném hudebním tělese zobcových fléten.
Cesta muzikantským světem obou křehkých dívenek není příliš dlouhá, zato však již teď je výrazně obsažná. Vedle studia pravidelné denní cvičení, veřejná vystoupení, stálé zdokonalování a plnění domácích povinností. Obě se snaží, jak říká Katka, vše zvládnout a prosadit se vedle úlohy v zaměstnání i v hudbě.
• Začínaly jste s flétnou jako prvním hudebním nástrojem?

K. Vanerová: Hru na zobcovou flétnu studujeme již řadu let u pana učitele Eduarda Himmela v ZUŠ Frýdlant v Čechách. Se zobcovou flétnou jsme začínaly jako většina dětí. Během docházky do hudebky jsme brzy působily v různých větších ansámblech (tria, kvarteta, kvinteta). Poslední dva roky však hrajeme pouze jako duo, ale intenzivně se každá věnujeme i sólové hře.

• Většina hudebních skladatelů psala pro nejvíce užívané hudební nástroje - klavír a housle - najde se dostatek repertoáru pro zobcovou flétnu? Flétna má navíc velmi jemný zvuk, takže ve velkém orchestru ji asi neuvidíme, jak se tedy dá využít v praxi?

T. Himmelová: Zobcová flétna je barokní nástroj, proto je náš repertoár tvořen především hudbou barokních skladatelů, jako jsou G. P. Telemann, J. S. Bach, A. Vivaldi a další. Hrajeme však i skladby renesančních autorů (J. van Eyck ap.) a nevyhýbáme se ani hudbě současných skladatelů, například W. V. van Nieuwkerka, M. Mautteho.
Máte pravdu, že zobcová flétna kvůli svému jemnějšímu zvuku v orchestru nehraje. Existuje však řada jiných hudebních nástrojů, ve spojení s nimiž flétnový zvuk naopak vynikne. Mezi tyto nástroje patří například cemballo, violoncello, barokní příčná flétna nebo hoboj.
Můžeme samozřejmě vystupovat i jako sóloví hráči. Samostatné koncerty nejsou příliš dlouhé, obyčejně hrajeme čtyřicet, padesát minut, posluchači by ani déle nevydrželi poslouchat sólovou hru.

• Může se zdát, že flétna je prostě kousek umělé hmoty nebo dřeva, záleží na tom, z čeho je flétna vyrobena a existují různé flétny?

K. Vanerová: Fléten je celá řada, ty méně kvalitní se vyrábějí z umělé hmoty, muzikantské jsou vyráběny z různých druhů dřev z našich krajů i exotických. Naše flétny jsou vyrobeny z javoru, hrušky, zimostrázu, palisandru či ebenu. Používáme především kvalitní dřevěné nástroje od německé firmy Möeck, od té nejmenší, sopraninové, po tu skoro největší, basovou. Nejvíce však využíváme altovou flétnu, pro níž je napsáno nejvíce skladeb.




• Muzikantů na zobcové flétny nebývá zřejmě mnoho, máte již za sebou výraznější úspěchy?

K. Vanerová: Velmi často jsme zvány na různé akce v ČR i v zahraničí a v tuzemsku se účastníme se různých hudebních soutěží. Naposled jsme v minulém školním roce vyhrály 1. místo v celostátním kole Národní soutěže základních uměleckých škol v komorní hře jako duo. V našem soutěžním repertoáru pro tento rok byli skladatelé Niccolo Paganini, Georg Philipp Telemann a současný skladatel Matthias Maute. Před tím jsme získaly já druhé místo a Terezka třetí místo v celostátním kole sólové soutěže ZUŠ. Terka navíc bodovala i v mezinárodní soutěži v německém Auerbachu, kde byla třetí.

• Dokážete zvládnout vše dohromady a máte ještě nějaké další zájmy?

T. Himmelová: Já ráda kreslím a čtu, Katka s přítelem cestuje a včelaří. Máme ještě další zájmy, vše se snažíme podřídit muzice a povinnostem a zatím se nám to daří.

• Popřejmě děvčatům především úspěšné dokončení studií a současně úspěšný hudební růst. 

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 17. 10. 2010.