Olga Szymanská: Zmizelý svět Libně

Rubrika: Publicistika – Doporučení

Zničení židovských památek až na synagogu či plošné demolice kvůli nádraží Palmovka – stěžejní stavební proměny, které vždy nebyly k prospěchu svébytné pražské čtvrti. Obsáhlá výstava LIBEŇ – ZMIZELÝ SVĚT ukazuje její historické a kulturní dědictví s důrazem k hodnotám, které tu zbyly k uvědomění si jejich významu pro budoucnost.

Do Libně „vstoupíme“ Královskou (dnešní Sokolovskou) třídou, na Palmovce zabočíme do Primátorské (Zenklovy) třídy, odkud pokračujeme do Libně Horní. Všechny tyto odbočky se vyznačovaly význačnými dříve existujícími či zaniklými památkami. Prostřednictvím historických fotografií, z nichž většina nebyla dosud publikována, pohlednic a kreseb můžeme sledovat proměnu veřejných prostranství a staveb v průběhu času. Procházíme ulicemi i dávno zmizelými. Samostatná kapitola je věnována libeňským usedlostem, které zcela zanikly nebo změnily svou podobu.
Expozici doplňují trojrozměrné předměty a pozoruhodné archeologické nálezy: na ně byla Libeň vždy a dodnes stále je bohatá. Byly nalezeny hlavně na přelomu 19. a 20. století během zdejšího mohutného stavebního rozvoje. Oddíl věnovaný přímo průmyslu představuje Libeň jako rychle se rozvíjející průmyslové předměstí s řadou velkých podniků: zejména s odvětvím staveb lodí pro tuzemsko i pro zahraničí. Výrobou člunů a později bagrů (Loděnice Praga). Lokomotiv značky ČKD (První českomoravská továrna na stroje), proslavených po celém světě. Automobilů značky Praga.

 

Další oddíl ukazuje období, kdy území Libně s vnitřní Prahou a se světem spojovala Olomoucko-pražská dráha (od roku 1845) a Rakouská severozápadní dráha (od roku 1873). Kdy bylo postaveno i libeňské horní nádraží (dnes Praha-Libeň) a také dolní (zaniklé roku 1972). Kdy elektrickou dráhu Praha – Libeň – Vysočany provozoval sám František Křižík (v letech 1896 – 1907). Kdy tu kromě tramvají jezdily také trolejbusy.
Řada fotografií, dokumentů, medailí i praporů ukazuje současně i společenský a kulturní život řady místních spolků, dále populární poutě na Rasáku, procesí o Božím těle a mnohé další. A pochopitelně neoddělitelnou součást Libně: místní hostinec „U Deutchů“ (dnes Divadlo pod Palmovkou), v němž se mezi lety 1865 – 1909 hrálo divadlo. S Libní je spojena samozřejmě řada spisovatelů, například dekadentní básník Karel Hlaváček titulem Zrození města – Libeňské kapitoly, V. K. Krofta popularizací místní archeologie, autor knih pro mládež Eduard Štorch, českožidovský spisovatel Vojtěch Rakous. Především však dlouholetý obyvatel ulice „Na hrázi věčnosti“ spisovatel Bohumil Hrabal.

 
Výstava Muzea hlavního města Prahy, s krásnou publikací a doprovodným programem, realizována v rámci projektu Pražské čtvrti 2010 – 2011, probíhá na třech místech:
- Hlavní budova MHMP – Na poříčí 52, Praha 8 (do 20. 2. 2011)
- Budova ÚMČ Praha 8-tzv. Bílý dům – U meteoru 6, Praha 8 (19. 11. 2010 – 14. 1. 2011)
- Libeňský zámek – Zenklova 35, Praha 8 (19. 11. 2010 – 14. 1. 2011) 

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 13. 11. 2010.