Michal Dlouhý: Četnické vánoce
Rubrika: Publicistika – Historie
Teplé počasí na podzim roku 1922 mělo za následek, že vánoční svátky byly toho roku na blátě. Bláto se lepilo na četnické boty, které bylo třeba každých pět kroků vykopnutím nohy dopředu zbavit nabalené hlíny. Četníci proto chodili i z krátkých obchůzek po Žitném ostrově značně utrmácení.  Nejinak tomu bylo i na Štědrý den. Krajina byla dokonce zahalena hustou mlhou, že bylo vidět pouze na několik málo kroků. V četnických kasárnách v Šale nad Váhom bylo kolem 16. hodiny, kdy se venku již setmělo, vše připraveno. Vánoční stromek byl ustrojen a hospodyně chystala sváteční večeři. Hlídky se postupně vrátily z obchůzek a četníci si čistili zablácené boty a konzervovali výstroj a výzbroj. Za necelé dvě hodiny čekali návštěvu okresního četnického velitele poručíka výkonného Bedřicha Daňka, který s nimi jako každý rok povečeří. Po 17. hodině se však ozvalo zaklepání na dveře a do staniční místnosti vstoupil syn místního starosty Ján Mlynarčík a oznámil, že byl odpoledne při orání pole okraden. Řada rolníků totiž využívala přízně počasí a ještě před svátky doorávala svá pole. Mlynarčík si nedal pokoj ani na Štědrý den a oral své úzké dlouhé pole táhnoucí se od cesty do Králové nad Váhom až k řece Váhu. Vůz a pokrývky na koně nechal u cesty. Když oral brázdu od Váhu zpět k cestě, uviděl přicházet od Šaly po polích tři muže s puškami. Jednalo se určitě o pytláky. Pro hustou mlhu nedohlédl na konec brázdy, kde stál jeho vůz. Poté, co se vrátil k vozu, byly pokrývky na koně pryč. Nikdo jiný, je nemohl vzít, než ti tři pytláci. Pokrývky koupil jeho otec na podzim a dal za ně 600 Kč! Ještě ani neví, že jsou pryč. Starostův syn žádal četníky, aby odcizené pokrývky nalezli. K popisu pytláků ale nebyl schopen uvést téměř nic. Tvrdil však, že by je určitě poznal. Z Šaly dle jeho tvrzení rozhodně nebyli. Snad z Deákovců. To však již nebyl služební obvod šalských četníků. Přesto staniční velitel vrchní strážmistr Karel Krebs přislíbil, že se pokusí odcizené pokrývky vypátrat. Bylo mu naprosto jasné, že pokud je nevypátrají dnes, nenajdou je nikdy. Strážmistři Alois Kostelecký, Josef Plocek a Jan Macura se dobrovolně hlásili do služby. Beztak by je Štědrý večer netěšil. Ustrojili se a vyrazili směrem na Deákovce, pátrat s sousedním staničním obvodě. Přeci nebudou kazit svátky ještě svým kolegům. Těsně před dvacátou hodinou byli na pokraji obce, kde se potkali s kolegou z tamní četnické stanice, strážmistrem Ondřejem Oravcem. Vylíčili kolegovi celý případ a ptali se po tamních pytlácích. Těch je v okolí spousta, ale takových, kteří se nerozpakují i krást je pouze několik. Četníci všechny podezřelé obešli, ale bezvýsledně. Nehodlali s pátráním ustat a tak se rozhodli prověřit i ostatní pytláky. V selském stavení jim otevřel Pavel Garai, vyrušili ho od večeře. Podle tváří, které mu po ošlehání větrem doslova hořely, bylo jasné, že jsou na správné stopě. Zablácené Garaiovy kalhoty četníky utvrdily v jejich přesvědčení. Ve jménu zákona byl vyzván a odveden na obecní úřad. Garaiův otec, na otázku četníků kde byl jeho syn, uvedl, že neví, ale že byl celé odpoledne pryč a vrátil se až před necelou půl hodinou. Určitě byl s těmi svými kumpány Šohajdou a Dihým zase pytlačit. Garai byl vyslýchán za přítomnosti obecního starosty k případu krádeže pokrývek. Po delším zapírání vypověděl, že čin skutečně spáchali a že pokrývky jsou u Šohajdy doma. Jelikož se jim nepodařilo díky husté mlze nic upytlačit, spokojili se alespoň s krádeží pokrývek na koně. Při v noci provedených domovních prohlídkách byly četníky nalezeny tři pytlácké pušky, množství nábojů a v Šohajdově domku i odcizené pokrývky. Kromě toho bylo ve stodole u Dihého nalezeno velké množství uhlí, které delší dobu, jak se přiznal, kradl na nedalekém místním nádraží. Po úspěšném pátrání se trojice vyčerpaných šalských strážmistrů vrátila do kasáren až na Boží hod vánoční v sedm hodin ráno. Ježíšek jim nadělil tři zatčení, tři pytlácké pušky, dvě pokrývky na koně a hromadu uhlí. Sváteční oběd pro ně tentokrát připravila paní starostová Mlynarčíková… *** Povídka byla uveřejněna v nedávno vydané knize Ve jménu zákona. Knihy o četnících z nakladatelství Jindřich Kraus - PRAGOLINE žádejte u svých knihkupců, v internetových obchodech nebo na www.jindrichkraus.cz |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 24. 12. 2010.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Milan Markovič |
 |
Ladislav Gerendáš |
 |
Ivan Kraus |
 |
Jan Vodňanský |
 |
Rudolf Křesťan |
 |
Miloslav Švandrlík |
 |
Milan Lasica |
 |
Ondřej Suchý |