Nedělní chvilky s poezií .... Marta Urbanová

Rubrika: Poezie   |   Zobrazit všechny články autora

 
Nedělní chvilky s poezií pro vás připravuje herec, esejista a poeta
Vladimír T.Gottwald.
Máte-li zájem představit svou poezii v Pozitivních novinách, pošlete své básně včetně vlastního portrétu, krátkého medailonku o Vás a v ideálním případě i s ilustrací (fotkou, obrázkem nebo obálkou
Vaší sbírky) na e-mail: vladimir054@gmail.com.
Děkujeme.

Marta Urbanová

narozená v souhvězdí ryb, posledního února, v minulém století roku 1939, v Malči u Chotěboře, kde na statku svého otce prožila dětství. Po studiu pracovala deset let v Praze, odkud se vrátila na Vysočinu. Publikuje od poloviny sedmdesátých let, vydala šest knížek poezie: Vizitka nepokoje, Pod křídly snu, Poezie měst, Rozpomněnky, Toulavé naděje a Pražské motivy, pověsti: Vysoký kámen na Pepereku a Pověsti Železných hor. Prózu: Příslib, Okamžik štěstí, Vteřinová noc. Povídky Souhvězdí lásek, Medonosky, Měsíční hory a pohádku Jak připlavali kapříci do Chotěboře, postřehy z cest a povídky publikuje na internetu (www.martaurban.cz).

 

Tančící dům

Ztepilý, útlý v pase
oblékl si průsvitné šaty
a bůhví
z kterého plesu
se vracel
že se zastavil
v Praze na nábřeží
kde se shlíží
v zrcátku Vltavy
jako marnivá žena

 Zlatá ulička

Pod Pražským hradem
jak mince vhozená
ulička Zlatá
podobná vosím hnízdům

Není nám dáno závidět
mocným na hradním nádvoří
zde se však každý pokoří
a sehne hlavu
aby se poklonil
přede dveřmi
i ty ji skloníš
věř mi

Karlova ulice

V ulici pulzuje život
o překot
Krámky mají oči dokořán
Mrkají a lákají
Ulice je živa lidmi
již nosí smích
a peněženky na srdcích

 

 Václavské náměstí

Na Koňském trhu
zbyl jen jeden kůň
nikdo ho nenabízí
neprodává
nikdo se mu nedívá
do huby na zuby
Jede na něm Václav – král
pod praporem, který vlaje
a bude vlát
nad naší zemí
v bouři let
Než se naučíme spolu
slušně vycházet

 Na Kampě

Na lavičce
v průsečíku Hradčan
a Karlova mostu
jak korálky růžence
propouštíme mezi prsty
dny svých životů
Už nedohoníme
svou lodičku na Vltavě
už neochutnáme
vůni bezů
už máme přeliv
na šedivých vlasech
a ke smíření daleko

 
DO(o)UŠKA  Tentokrát jsem pro naši rubriku vybral z Pražských motivů Marty Urbanové. A protože o její poezii nevymyslím nic chytřejšího než František Uher, dovolím si jej ocitovat: „Básnictví pro ni není šálivou hrou se slovy ani schválnostmi opředené chaotické chrlení slov. Vtiskává mu vlastní řád. Je až paradoxní, jak skromně vypovídají jednotlivé básně o autorce samé, třebaže hodně prozrazují v obecné rovině. Tato alternativa posouvá poezii Marty Urbanové ke střízlivě formulované reflexi. Traduje se, že houževnatý člověk najde vodu i tam, kde žádná není. Marta Urbanová zajisté neobjevila pramen matky řek, ale odhalené pramínky vydávají průzračnou vodu.“ Tož tak. pterodaktyl

http://v-t-gottwald.webnode.cz  |  http://vladimirt.gottwald.blog.idnes.cz  

Poprvé publikováno v Pozitivních novinách 06. 03. 2011