Nedělní chvilky s poezií .... Hana Kaderková

Rubrika: Poezie   |   Zobrazit všechny články autora

 
Nedělní chvilky s poezií pro vás připravuje herec, esejista a poeta
Vladimír T.Gottwald.
Máte-li zájem představit svou poezii v Pozitivních novinách, pošlete své básně včetně vlastního portrétu, krátkého medailonku o Vás a v ideálním případě i s ilustrací (fotkou, obrázkem nebo obálkou Vaší sbírky) na e-mail: vladimir054@gmail.com.
Děkujeme.

Hana Kaderková

teprve dvacetiletá, se v literatuře stále ještě rozkoukává. Na kontě nemá žádnou sbírku, kterou by se mohla chlubit, ani žádné vítězství v literární soutěži. Píše spíše pro zábavu (publikuje na serveru saspi) a to především poezii. Má ráda procházky se psem a (občas) projížďku na kole. Nejvíce se teď však věnuje studiu (s nadšením i odporem). Má strach z výšek, ale jednou by ráda letěla balonem. Život je zkrátka, co se přání týká, nevyzpytatelný...


Večerní varieté


Zavírám
za sebou
dveře
je noc

Zločinci
na volebních plakátech
noční show
s popravou katů

Dřív nebo později
zavřu oči
a v tichu
pozvednu skleničku

Rozpářu se
zevnitř
abych taky
něčím přispěla

Nebo raději
půjdu spát
a nebudu
se dívat

Jak se umírá
na dobu
a občas
na zavřený dveře







Pozůstalí večera

Svlékla se
a utekla tak
dalšímu večeru
u televize

Soused
odložil skleničku
a začal přelézat
přes zábradlí

Milenci na lavičce
propletli své prsty
a každý se zadíval
úplně jinam

Generace před námi
si usínaly v náručí
nebo to alespoň
předstíraly

Dejte nám lásku
křičíme na sebe očima
ale ten zbytek
jsou jen prázdná těla

Hledáme duše
v černých temnotách
a drahé zlato
necháváme hnít


Bouře bez povšimnutí

Oblaka
načechraná jako šlehačka
hlásí bouři
trojrozměrných obrázků
nad spícím městem

Uličníci z paneláků
pošlapali poslední květiny
na betonu
v koši prokopnutý míč
a láhev od piva

Stromy se prohýbají
jako stařeny
pod tíhou pravd
pouliční lampy
svítí jen opilcům

Jako slunce nad hlavami
mlčí a vynáší rozsudky
ty jsi vrah
lavičky v parku
další nevenčí děti

Rozednívá se
otevírají se náruče
domů slev
a důchodci táhnou
na poslední štaci


foto © Kateřina Kaderková

Pojď už domů

Pojď už domů
je tma
a na nás
trochu pozdě

Nesvítá mi
a v náručí
pořád nic
prázdný ruce

Nechytla jsem
ani sedmý dech
a ve vlastní posteli
chybí teplý ponožky

Rychlodráhy srdce
vyhlásily stávku
tak divně ve vlastní duši
mi ještě nebylo

Pojď už domů...

A vyšli jsme
každý
na opačnou
stranu


Období klidu, období poezie

Vynalezli lásku!

skandují
billboardy
nad našima hlavama

nepoznamenaní
tančí
oslavné tance
u hromad odpadků

je mi zima
a taky teplo
ani nevím
co mě to vlastně bolí

zase bude líp
slibují blonďaté rosničky
ve scvrklých tělech
u vyschlých pramenů

podle statistik
sexuální kontakty
už tolik nedrhnou
možná zruší dozor

pokud se
všichni
nadechneme včas
můžem zítra ještě žít


Kavárna prokletých


Dýchá se hůř
kde ještě
nevysvitlo
slunce

Mráz
trochu teplejší
než včera
o jedno kafe

V rádiu písničky
o smutnejch koncích
a taky reklamy na nábytek
co rozplakaly servírku

Paní
o pár šálků dál
neví jak zdrhnout
bez placení

Podivný způsob života
odpočítávat čas
po lžičkách
cukru

Hlásili zas konec světa
a paní v televizi
to říkala opravdu vážně
neměla bych to prošvihnout

Dýchá se líp
když konečně
vysvitlo
slunce

 
DO(o)UŠKA Je to vlastně strašně jednoduché: umět se dívat na svět a umět popsat, co vidím. A když se to povede upřímně, chytře a vtipně, zaplaťpámbu za to! Čte se to dobře a já nemám co dodat. pterodaktyl

http://v-t-gottwald.webnode.cz  |  http://vladimirt.gottwald.blog.idnes.cz  

Poprvé publikováno v Pozitivních novinách 08. 05. 2011

Jižní ČechySamota chataChalupa TelčJižní Čechy PenzionyPenzionChalupa Nová BystřiceRybářRybník chataUbytování velké skupinyKunžak penzionMěsto StrmilovUbytováníKomorník chalupa