Nedělní chvilky s poezií .... Pavel Očenášek

Rubrika: Poezie   |   Zobrazit všechny články autora

 
Nedělní chvilky s poezií pro vás připravuje herec, esejista a poeta
Vladimír T.Gottwald.
Máte-li zájem představit svou poezii v Pozitivních novinách, pošlete své básně včetně vlastního portrétu, krátkého medailonku o Vás a v ideálním případě i s ilustrací (fotkou, obrázkem nebo obálkou Vaší sbírky) na e-mail: vladimir054@gmail.com.
Děkujeme.

Pavel Očenášek

Milovník minimalismu a disonantních pnutí. Rád se prohání peřejemi arytmických proudů, ale nezalekne se ani rýmů. Dosti často buší hlavou o zeď, načež se zklidní a píše verše. Nebo snad román? Celý jeho život je jedna velká závislost. Na kávě á la hospodský turek, hudbě, kyslíku a v neposlední řadě taky na infantilních stínohrách a vůni čerstvě naštěpkovaného roští. Velmi se těší na setkání s Jaroslavem Haškem. Ale to snad až za dlouho.


V křeči silvestrastní


Když měsíc ubývá
jen se nám vysmívá
že vůbec necouvá
jen rád si mizívá

Litry a litry nepitých chlebových vín
tak nalejte mi do dvojky palčivý splín
pak do koní zhruble starý práskne kočí
nejedem nikam
jen další den tak slavně končí
 Syrovost loučí se před rozbřeskem

A tak lidé už do mě nevrážejí
v neustálém světa shromáždění

Spatřil vystrašený v prostorách aukční síně

Když tu na hromadě kosti mé a taky tkáně


Když tu kolem křižovatky Godot


Ilustrace © Hana Hlušičková

Znamení viny

Na rozcestí potkal jsem Kainova syna
pak stáli jsme spolu u prkenných ohrad
kde důlky do hlíny vyplakala vina
kuličky v tu chvíli s ním
chtělo se mi hrát

Abych rozveselil potomka vraha
namaloval jsem mu dívky ze sna sten
a hlasitě zpíval: neboj, není nahá
když zdráhal se pohledět
skrz pichlavý kmen

Kvil přiklusal, On, život přestal hořet
a nezbyl z něho víc než prach
v tu chvíli odkrylo se světa hoře
a já u prkenné ohrady
vyšlapal svůj práh



Elegie stopařova

Tuberkulózní slavnost
pod peřinou zebe
když ležím vedle sebe
a se mnou vylhaný svět
na papíře

Myslíš, že se ještě někdy vrátí
to živé zvíře?
 Prší snad?

Prší hřebíky
a soumrak hvízdá
vychrchlané
requiescat in pace

Prší hřebíky
a děti brečí
do sněhu
červené obrázky



Hubený

V kupé rychlíku poraženému
dva cizí lidé pověděli: Na shledanou!

Plakal na perónu Ústí
při naději
že lidi ještě nejsou
jenom těla
že nejsou
jenom kusy srostlého masa

 
DO(o)UŠKA Tvoří básnivé obrázky vonící pachy rozličnými, šeptající a křičící, lahodně šmakující i nápojem nepitelným, hladivé i bolavé, pestré až do černočerna a něžně hřejivé – něžně hřejivé až k něžnému autodafé... Sugestivně klade otázky, na které není odpověď, a dává odpovědi, na něž není otázka. I Estragon ve mně se pak kochá v čekání, přelétna okem podpis: Pavel Očenášek alias Godot Kolemjdoucí. pterodaktyl

http://v-t-gottwald.webnode.cz  |  http://vladimirt.gottwald.blog.idnes.cz  

Poprvé publikováno v Pozitivních novinách 29. 05. 2011