Bylo už k večeru, když celá naše rodinka stála u okna pokoje a sledovala skrytě za záclonou příjezd strýčkovy staré Elizabeth (Škoda 120). Po třídenní známosti si stěhuje svoji novou přítelkyni, se kterou se seznámil v nádražním bufetu, tak trochu za našeho přičinění, k sobě do domečku.
Vystoupili z auta a strýček pomáhá Bohunce se zavazadly.
"Dovezla si dva kufry a jednu cestovní tašku!" hlásí brácha a přitom mě tlačí ramenem na maminku.
"Au, Aleši to bolí, uhni já nic nevidím," křičím na něho.
"Takhle z deseti metrů a přes záclonu vypadá hezká a docela mladá," zhodnotí předběžně vzhled neznámé ženy v kabátu maminka.
"Myslela jsem, že si toho doveze víc, když se stěhuje z podnájmu k strejdovi," povídám rodině.
"No jo ségra, kdyby ses stěhovala ke chlapovi ty, tak by musel přijet dvakrát kamion, aby všechny tvoje milované věcičky odstěhoval," povídá s posměškem v hlase bratr Aleš.
"Neboj Alešku, já se hned tak stěhovat nebudu, tu radost ti neudělám!" reaguji zvýšeným hlasem na jeho narážku.
"No jo, kdo by tě taky chtěl, takovou krávu, plochou jak žehlící prkno a ještě ke všemu tak hloupou jak opici!" povídá posměšně můj o pět minut starší bratr, který si právě teď ode mně vykoledoval nečekanou ránu pěstí do nosu.
Zase musel zasahovat tatínek, který nám pohrozil zákazem sledování televize na dobu neurčitou. Zabralo to, ale kvůli slovní přestřelce jsme už s bráchou viděli pouze zamčená vrata Béďovy garáže.
Táta naše utajené sledování za záclonou ukončil větou: "Děti, vaše nová tetička je z velice chudých poměrů. Jistě všichni dobře znáte velice silné sociální cítění našeho milovaného strýčka Bedřicha. Musíme rychle něco vymyslet, než ho ta "KU.VA" vyžene z domečku po našem dědečkovi.“
"No tatínku, jak to mluvíš před dětmi, že se nestydíš!" napomíná maminka našeho otce, který situaci vystihl velice správně.
"Třeba se pleteš, třeba je opravdu v nouzi. Strýček říkal, že nemá kde bydlet. Možná si tady najde práci a rozveselí strýčkův osamělý život," povídám nejistě.
Vím, že to určitě nebude ten případ, když se s ním hned první den vrhla do náruče.
Marně jsme týden čekali, že nás strýček představí své nové přítelkyni. Ba právě naopak, strýček dokonce začal zamykat vrátka. Ani jsem nevěděla, že k nim existuje nějaký klíč. Byli jsme zvyklí chodit za Béďou několikrát za den. I strýček k nám chodil velice často, jen tak "na pokec".
"Když nikdo nezná pravidla slušného chování, půjdeme se představit sami," povídá tatínek.
"A na to seznámení si s sebou vezmeme láhev červeného vína," dodává naše maminka.
Vzali jsme s sebou taky maminčinu bublaninu, to abychom měli na návštěvě co jíst. Tatínek si chtěl původně na to seznámení obléct i sváteční košili, což mu nakonec máma rozmluvila pod záminkou neformálnosti návštěvy.
Byla neděle odpoledne a strýček byl zcela určitě doma. Proto nás překvapilo, že jsme museli tak dlouho čekat u branky, než nám přišel otevřít. Nebyl moc nadšený z naší návštěvy, ale odemkl nám a pozval nás dál.
Celým domem se nesl štiplavý zápach připálené cibulky. Strýček měl asi dneska nějaký parádně nezdravý oběd...
"Tak dovol, Bohunko, abych ti představil svoji nejbližší rodinu," povídá strýček ženě sedící na sedačce v obýváku, která típla svoji nedokouřenou cigaretu do popelníku.
Konečně jsme měli to potěšení vidět ji zblízka. Byla moc hezká. Musím říct, že mě nepřekvapuje, že strýčka okouzlila. Hádala bych jí tak něco málo ke třicítce. Měla dlouhé hnědé vlasy stáhnuté gumičkou dozadu.
Byla mi sympatická, ale vlastně jen do té doby než promluvila. Její hlas byl takový písklavě ochraptělý a snad každé páté slovo, které vypustila z pusy, bylo sprosté.
"Tak ahoj, rodinko, já jsem Bohuna. Ráda Vás poznávám."
"A ty se jmenuješ jak, fešáku?" lísala se na mého bratra, který při pohledu na její prsa celý zrudnul.
"Koukám, že jste donesli něco tekutýho do krku, tak si ťuknem, ne? Béďo, cukrouši, nečumákuj pořád v té kuchyni a pojď si k nám už sakra sednout!" volá Bohuna na strýčka.
"Nedáte si cígo? Já musím hulit v jednom kuse," povídá na vysvětlenou Bohuna a zapaluje si další cigaretu.
Přichází strýček a nese nám kávu a čaj, cestou ke stolu musí překročit krásné nožky své mladé přítelkyně, aby o ně nezakopnul.
Očima jsme zhodnotili celkovou situaci. V kuchyni se povalovala hromada špinavého nádobí, za sedačkou v obýváku ležela odhozená červená krajková podprsenka i s kalhotkami. Koberec v obýváku, který strýček koupil "sám sobě" minulý měsíc k narozeninám, byl pod konferákem popálený od odhozených vajglů. Dveře do ložnice Béďa pro jistotu předvídavě zamknul, ještě před naším příchodem.
O tom, že strýček nemá již žádné čisté prádlo, napovídalo jeho tričko se zaschlými skvrnami od kečupu. Asi měli včera špagety, pomyslela jsem si, ostatně o tom napovídal i obsah špinavého hrnce v dřezu. Strýček by na sebe nikdy nenavlíkl nic špinavého a už teprve ne, když k němu přijde návštěva.
Do kotelny Bohuna přikládat nechodila a aby jí nebyla přes den zima, když byl Bedřich v práci, zapnula si elektrickou troubu a otevřela její dvířka dokořán. Nakupoval i vařil Béďa sám, na to už byl za ta léta staromládeneckého života zvyklý.
Maminčině naivní otázce: "Jaké budete péct Bohunko vánoční cukroví a chystáte se mýt okna, už by to potřebovala," se Bohuna vysmála.
"Jsi blbá? Copak jsem nějakej magor, přece si nezničím tyhle krásný nehty za pětikilo!"
Ticho, které by se dalo najednou krájet, přerušil strýček.
"Dáte si něco tvrdšího na zahřátí?" zeptal se nás Bedřich, který nervózně zakrýval před našimi pohledy svoji díru v ponožce, ze které se mu klubal palec.
"Já si dám panáka na uklidněnou," povídá zaskočeně maminka.
Byla hezká, mladá, ale pro strejdu až moc jednoduchá. Béďa je vzdělaný muž s všeobecným přehledem v každé oblasti života, umění a vědy. Strýček to už asi také poznal, protože mlčky popíjel druhou skleničku vína. Byl docela chováním a neuváženými slovy své přítelkyně Bohuny v rozpacích.
Maminka si strýčka zavolala do kuchyně a vážně si s ním promluvila za zavřenými dveřmi. Brácha a tatínek se zatím s Bohunkou skvěle bavili. Oba civěli Bohuně do výstřihu a řehtali se jako koně jejímu chraplavému chichotání. Mně ty jejich vtipy nepřipadaly zase tak moc vtipné a tak jsem jen seděla a popíjela svůj ovocný čaj.
Strýček po prvotním rozčarování a snad i po maminčině domluvě ze slepé lásky vystřízlivěl a naznačil své trochu povrchní Bohunce, že bude lepší, když se rozejdou.


To si Bohuna nenechala jen tak líbit. Jakmile Béďa odjel jedno ráno do práce, nečekaně rychle se od něj sama odstěhovala. Bylo to přesně pět dní po našem seznamovacím večírku.
Ještě než bez rozloučení zmizela, stačila strejdovi ukrást dvacet tisíc, které měl schované v šuplíku na nové auto. Na památku mu tam nechala jeden ze svých starých kufrů, který byl plný spodního prádla.
Strýček z toho měl málem infarkt, úplně ho to položilo. Na policii nešel, nechtěl mít ostudu po celé naší malé vesnici. Za těch čtrnáct dní sexuálních služeb, které strýčkovi krásná Bohuna poskytovala, si ji strýček až moc přeplatil.
Jedinou výhodou této strýčkovy epizody bylo, že vyvrátil úplně navždy tvrzení místní drbny Popelkové o jeho menšinové sexuální orientaci. Kupodivu v očích vdavek chtivých žen si tímto románkem získal jejich pozornost. Svobodné, rozvedené, ale i vdané ženy z naší vesničky si našeho Bedřicha začaly víc všímat. Zvedla se jeho tržní hodnota jako "sexuálně zdatného samce".
Pro mě s bráchou nastal čas vyslechnout si přednášku našich rodičů na téma: "Co je to bezpečný sex".
Brácha tvrdil, že tato přednáška pro nás dva byla ještě moc předčasná. V našem okolí se totiž pro takové exoty nevyskytovala v nejbližším okolí žádná vhodná oběť, alespoň zatím ne.