Když už nesmím čokoládu, tak mi aspoň dopřejte mirabelky, špendlíky. Ty žluté, malé načervenalé meruňky našich příkopů, luk, polí, strání a zaplevelených zahrad. Dopřejte mi tu radost předčasného stáří. Ovoce, spíš plevele našich sadů, bastardů, levobočků chlupatých masitých broskví, sladkých meruněk a bosenských švestek, plebejců mezi značkovým ovocem – voňavými jablíčky, máslovými hruškami a jižními citrusy. Mirabelky, ty ptáčnice velkých blum a vší té krásy, co zdobí stůl a rodí tahle země.

Odkud jsi, odkud jsi k nám přišla, mirabelko? Že jsi prý plodem čísi nepatřičné lásky. Myrobalán? Nebo samostaný druh Prunus Domestica? Je mi to jedno, chutnáš po sluníčku, mirabelko, po slunné Itálii. A že mi rosteš na zahradě v Hrádku nad Nisou, pak jenom díky pravdivosti rčení o hloupém sedlákovi a jeho krásných velkých bramborách. Nechci víc pátrat, odkud jsi. Každý má právo na své tajemno.

Každý stromek si žije a dobře opylen i plodí. Pro ty, co mají potíže s cukrem – ideální. Tak malé, říkám si, jistě nemají žádný cukr, jen fruktózu. Od takové drobné kuličky mi nebezpečí nehrozí. Mirabelko zlatá, žlutá, velikosti kuličky hroznového vína, angreštu... Ty svého konzumenta jistě nezradíš. Jsi jako mrak plný deště, můj pomologický, ovocnářský zázrak. Je to o tom, co mi nevědomky dáváš, o chuti téhle malé peckoviny, co chutná po skutečné ambrosii.

Jsi bonusem, benefitem krásné přírody pro nás pro všechny, co nesmí višně a rozinky v čokoládě, sladké melouny a co já vím co ještě. Vím zcela jistě, že mirabelky mají chuť těch nejsladších brusinek, borůvek, malin, ostružin i jahod na stole chudáka cukrovkáře. Jsou jako z knížky pohádkáře, z pláže mladých, krásných opálených těl. Moje malá exotika. Jsi vůní korábů vozících hřebíček ze Zanzibaru, Ovocem českých řek plných kaprů, candátů a plotic, lesem borovic a košíků plných pravých hříbků, slunce a lesních pavučin, mokřadů s vážkami a krásnými motýly.

Takhle já vidím tu malou žlutou živoucí neposedu – mirabelku. A nechci nic slyšet, kolik cukru tají, co všechno smím a nesmím jíst...