Dr. Volker Dudeck - Milan Turek: Poklad nejen německý

Rubrika: Publicistika – Rozhovory

Německé děti navštěvují základní školu v Hrádku nad Nisou, chodí plavat do bazénu nebo hrát na klavír do umělecké školy v Liberci. Nové století uvítalo zcela jiné vztahy mezi národy, ale ani v minulosti nebyly hranice výrazně odděleny. Části našich severních sousedů patřily k Rakousko-Uhersku až do roku 1835, samotná Žitava a Lužice připadly Sasku až pražským mírem v době třicetileté války, v roce 1635. Byla-li Žitava přemyslovským městem od roku 1255, pak její novodobá historie zdaleka není tak dlouho německá, jako byla česká.

Nemálo památek v Lužici má své původce z dob českého království. Nemálo vesnic zde založili Čechové. Nejsou významné jenom pro naše německé sousedy, ale patří i do našich českých dějin. Znaky českého království nese i v poslední době objevená, nově restaurovaná a veřejnosti zpřístupněná památka světového významu velké žitavské postní plátno – velum quadragesimale z roku 1472. Byla instalována v nádherném prostředí barokního hřbitova a gotického kostela sv. Kříže v centru Žitavy.

Se zatajeným dechem, v chrámovém prostoru ticha a vznešené velebnosti, prožije návštěvník zážitek zcela nevšední a hluboce duchovní, vnoří se do dějin lidstva, když naslouchá vyprávění ředitele Muzea Kostela svatého Kříže Dr. Volkera Dudecka.

Neobvyklost postního plátna, jeho jedinečnost a unikátnost nemá na světě obdoby, byly v té době důvody, aby taková unikátní věc byla zhotovena?
Důvody pro zhotovení plátna neznáme. Žitava v té době nebyla nijak postižena nemocemi ani požárem.

Obchodník s obilím Jacob Gürtler objednal plátno zřejmě u mnichů snad z osobních pohnutek nebo hluboké víry. Dnes jsou postní plátna kapitolou zapomenuté lidové zbožnosti, zachovaná jen v některých částech Evropy. Sloužila v době od Popeleční středy až do velikonočního vzkříšení k zahalování oltářů, vytváření asketické nálady a prohlubování zbožnosti. V době gotiky získala zvláštní přitažlivost a svou liturgickou funkci ke zdokonalování znalostí věřících o bibli velkoplošným pomalováním biblických událostí od stvoření světa až k poslednímu soudu.

Zřízení muzea v kostele je neobvyklé, jaké důvody vedly historiky k instalaci postního plátna v církevním objektu?
Žitava má pětadvacet tisíc obyvatel a šest kostelů, pět z nich je dosud funkčních. Kostel sv. Kříže byl dříve útočištěm bezdomovců, skupin mladých skinů a kriminálních živlů. Po zvratu politických poměrů neměla církev dostatek prostředků na jeho obnovu a nestačily ani dobrovolné brigády, proto přenechala pozdně gotický objekt s neobyčejným půdorysem státu. Umístění postního plátna v tomto prostoru pro muzeální účely se jevilo včetně bezprostředního hřbitova jako nejvhodnější.


Postní plátno pochází z roku 1472, mělo své místo v tomto kostele i v minulosti?
Ne, pravděpodobně to byl kostel sv. Jana. Kostel sv. Kříže byl budován v roce 1310 podle vzoru kostela Na Slupi v Praze, přestavěn byl o století později, ale ani tato podoba mu nezůstala. V roce 1643 vyhořel a zůstaly jen zdi. I tak jsou zde známky české inspirace, stejně jako na jeho pozdější barokní výzdobě. Od roku 1806 už k žádným stavebním ani jiným úpravám nedošlo. Dnešní jsou spíše podmíněny instalací postního plátna, byla snaha ponechat vše v původních historických podobách včetně současně restaurovaného hřbitova. Volba umístění plátna v tomto kostele má i své internacionální historické důvody, po staletí společného státního uspořádání s českým národem.

Sloužilo postní plátno stále svému účelu v kostele sv. Jana?
Osudy této památky jsou neuvěřitelně velice pestré, plátno bylo nějaký čas instalováno v Drážďanech, kde uniklo před požárem, jako zázrakem bylo uchováno a opět použito v žitavském kostele. Poté uloženo do depozit, kde je objeveno na konci druhé světové války ruskými vojáky. Ti z cenné historické památky vyrobili saunu. Kvalitní plátno přežilo snad řízením Božím i tuto pohromu a bylo nalezeno občanem z Oybína pohozené v lese. Ten přivezl plátno do muzea, kde opět přežívalo bez užitku. Po převratu jsme plátno nechali restaurovat ve Švýcarsku a po projednání s církví o odkupu kostela sv. Kříže bylo rozhodnuto umístit plátno na místo oltáře.

Čím dnes kostel mimo postní plátno zaujme návštěvníka?
Kostel sv. Kříže je pozdně gotická stavba s neobvyklým půdorysem a kvadraturou o hraně 16 metrů. Takřka pravidelná čtvercová loď spočívá na jediném středovém pilíři. Na východní straně kostela navazuje kůr, spojený s lodí širokým obloukem. Ve srovnání s jinými stavbami podobného typu je kostel největší a nejvyšší svého druhu. Především kontrast gotického zdiva s částečně zachovanými nástěnnými malbami a raně barokním vybavením jí propůjčuje zvláštní půvab. Již břečťanem prorostlé prostranství okolo kostela s uměleckými barokními bohatě zdobenými hrobkami dokonale naladí návštěvníka před zhlédnutím cenného interiéru starého božího domu.

Proč je žitavské postní plátno výjimečné a na světě ojedinělé?
Již svým vzhledem prozrazuje svoji osudovou cestu, odložené v depozitech, ztracené, roztrhané koncem druhé světové války, znovu nalezené a opět vyzvednuté veřejnosti. Není to pouze jeho ohromující velikost 6,8 x 8,2 metru jednoho kusu plátna, ale je to především oněch 90 obrazů, které návštěvníka udivují. Velum quadragesimale nebo velum templi zachycuje výjevy ze Starého a Nového zákona, texty k nim tvoří dohromady výpravnou báseň. Znaky na okrajích plátna symbolizují evangelisty, Žitavu a příslušnost k Českému království. Na samotných obrazech pak od stvoření světa lze najít Adama a Evu, Abrahama, Mojžíše, Noe, Josefa egyptského a další starozákonní postavy. Narození Krista, jeho život, ukřižování a až poslední soud jsou motivy novozákonní.               

Neobvyklá instalace plátna byla zřejmě také značným technickým problémem, jak bylo umístění plátna vyřešeno?
V kostele již nebyl žádný oltář, proto bylo navrženo, aby oltářní prostor poskytnul místo pro plátno. Byla zhotovena unikátní skleněná vitrína, za níž by bylo možno vytvořit prostředí pro uchovávání vzácné historické památky. Stejným problémem bylo řešeno osvětlení. Jeden tisíc čtyři sta žárovek je umístěno ve čtyřech trubkovitých tělesech po stranách plátna, centrální osvětlení kostela se pak používá jen výjimečně. Pro omezení vlivu světla a tepla museli jsme řešit také zatemnění oken pomocí plechových žaluzií.

Symboly žitavského postního plátna jsou na všech přístupových cestách k městu, jaký význam má pro město?
Výstavou plátna chceme, aby město v Trojmezí znovu získalo pověst jednoho z nejoblíbenějších turistických míst. Vedle barokního kláštera St. Marienthal, založeného českou královnou, svatého hrobu v Görlitz a dalších památek Lužice, je Žitava již dnes poutním místem, významným nejen pro Německo, ale i pro obě sousední země. Postní plátno je inspirací i pro české umělce, kteří vytvořili již dnes podle jeho námětu svá díla. Má svůj ekonomický vliv na celou oblast, ale především přináší další rozšíření duchovního obzoru pro etiku současného života. 

Muzeum Kostela sv. Kříže bylo otevřeno v roce 2000, kolik jste měli za tu dobu návštěvníků?
V kostele sv. Kříže bylo již více než půl milónu návštěvníků, mezi nimi i čeští hosté. Z převážné části lidé, kteří se zajímají víc o historii, sakrální památky, ale postní plátno je i pro obyčejného člověka obdivuhodným pokladem. Je dokumentem i o technické vyspělosti jeho tvůrců v 15. století.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 07. 10. 2011.