Ivan Kraus: Podpis

Rubrika: Literatura – Povídky

"Právě jsem podepsal petici Zrušme komunisty", hlásil mi hrdě v telefonu Nývlt.
Zeptal jsem se, co ho k tomu vedlo.
"Je to petice, kterou podepíše každý slušný člověk, kterému leží na srdci osud naší země, osud našich dětí a dětí našich dětí…" pravil hlubokým hlasem.
Když jsem na jeho sdělení nereagoval, vyzval mne, abych také dokument podepsal. Velice se podivil tomu, když jsem mu řekl, že to nemíním udělat.
"Proč chceš podporovat komunisty, když jsi kdysi kvůli nim odešel do zahraničí?" ptal se rozčileně.
"Rozhodně nepodporuju komunisty," řekl jsem.
"Když nepodepíšeš petici, tak je podporuješ."
Vysvětlil jsem mu, že není možné žádat náhle zrušení strany, která je už tolik let v parlamentě.
"Komunisty je třeba co nejdřív zrušit," trval Nývlt na svém.
Namítl jsem, že pokud mohla jít komunistická strana po revoluci, bez omluvy za svou minulost, hned k volbám, je dnešní požadavek jejího zrušení nesmyslný.
"Je vidět, že zase nic nechápeš," povzdychl si Nývlt.
Pak dodal, že mi chybí sepětí s českou minulostí. Protože jsem léta doma nežil, neuvědomuji si, že situace v zemi je jiná, než ve státech, které si hověly v pohodlné demokracii.
Zajímalo mne, proč vlastně petice vznikla až teď.
"Protože komunisti mají čím dál tím víc procent."
"Pokud má nějaký podnik úspěch, je nutno mu konkurovat kvalitou, ale ne ho zrušit. Totéž platí pro politické strany," řekl jsem.
"Strany nejsou podniky," namítl Nývlt.
"Ale nabízejí svůj program jako firma nabízí zboží."
Nývlt pravil, že z mého srovnání je opět vidět, že jsem žil dlouho v kapitalistickém prostředí, kde se všecko měří ziskem, a že za svým podpisem petice na zrušení komunistické strany stojí. Tak, jako stojí za svým podpisem Charty, i když se kvůli podpisu soudí.
Zajímalo mne, oč a s kým se soudí.
"Soudím se s novinami, ve kterých mne nařkli, že jsem podepsal Antichartu."
Podivil jsem se tomu, že je možné obviňit někoho z podpisu Anticharty, když podepsal Chartu.
Nývlt pravil, že to je bohužel možné, protože česká společnost je dosud rozvrácená, lidé zapomínají na minulost, novináři jsou nezkušení a tisk je v rukou západních koncernů, které nic nechápou. Pokud jde o jeho podpis a reputaci, požene věc až k nejvyššímu soudu a třeba až do Štrasburku.
Pak mi vysvětlil, oč jde.
Když kdysi podepisoval Chartu, stal se obětí nepěkné intriky, kterou na něho přichystali právě rafinovaní komunisté.
Protože jsem dík nedostatečnému sepětí s minulostí země a příliš dlouhému pobytu v zemích, které si hověly v pohodlné demokracii, opět nechápal, oč jde, ochotně mi to vysvětlil.
"Dali mi k podpisu formulář Charty, jenže část nadpisu na tom papíře schválně zakryli."
"Co zakryli?"
"První část slova. To - Anti."




Ivan Kraus
Muž na vlastní stopě
Vydalo nakladatelství Academia
rok 2007
  

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 01. 11. 2011.