Stanislav Moc: My Češi, ale hlavně Češky nestárneme

Fejetony Literatura

My Češi, ale hlavně Češky, nestárneme jako jiné národy. Tedy pomalu a důstojně, bez obav, že bychom ten proces přežili. Naopak, my jednáme, jako kdyby stáří bylo jen další fází nekonečné legrace, kde ovšem ti slabší, ne my, pochopitelně, najednou zestárnou a umřou. O těch se pak s úlevou říká... víte, já vám řeknu, von stejně posledních pět let vypadal, jako kdyby utek‘ hrobníkovi z lopaty...

Miloslav Švandrlík: Hlavní je styl

Zábava Literatura

Hostinec Pod lípou neprosperoval. Šenkýř Maleček už s tím chtěl několikrát praštit, ale na podniku ho vždycky přemluvili. „Vydrž," říkali mu, „a uvidíš, že se karta obrátí! Lidi si zvyknou Pod lípu chodit a bude z toho zlatý důl!“  „To určitě!“ nevěřil Maleček. „Já už mám v životě takový štěstí! Proč já vlastně lezu do hospody?

Zdeněk Wachfaitl: Procházka přes Staré zámecké schody

Publicistika

Vypravil jsem na Staré zámecké schody, v posledních letech jsem některá místa v Praze opomíjel ani ne tak z časových důvodů, ale možná proto, že mi přišlo vše dávno známé, dávno přečtené a prošlé. Přesto jsem si v posledních mrazivých dnech uvědomil, že některá místa stojí za to projít zase a opět po letech v klidu se pokochat pohledem na Prahu, podívat na vše, co procházka starou Prahou může přinést. Lákala mne i zvědavost, jak se s takovým dnem i zážitkem vypořádám.

Blanka Kubešová: Jerry a krokodýlové

Doporučení Literatura

Bylo to k ránu kolem druhé, když zazvonil telefon. Chvíli mi trvalo, než jsem na druhé straně rozpoznala hlas bráchy Jerryho. Chystá se do Evropy a rád by prý věděl, jaký by měl přivézt dárek, aby potěšil i mého muže. Přivezu nějaké hady... oznámil osvíceně. Sluchátko se mi rozklepalo v rukou. Hady ne, zaprosila jsem chabě.

Eva Vlachová: Jen tak si vzlétnout

Fejetony Literatura

Na jednom z hradů se mi tuze líbilo, i když, pravda, poslední majitel měl na můj vkus poněkud morbidní záliby. Nechal si například vycpat všechny své psí miláčky. Vycpávání zvířat bylo zřejmě jeho posedlostí, a tak po sobě zanechal rozsáhlou sbírku ptactva i zvířectva se skleněnýma očima a - jak se vyjádřila jedna návštěvnice - všechno jako živé! Na závěr průvodkyně přidala i pozvání do obnovené zoologické zahrady.

Posezení s panem fotografem

Co je psáno... Publicistika

Člověk si to nechce přiznat, a také na to nemá určitě v uspěchaném 21. století čas, že lidi už v čase pravěku při pobytu v jeskyních a na stromech začali žít v dobrém vztahu jako vůbec s prvním zvířetem, kterým byl pes. On je totiž dokázal svým štěkotem varovat před blížícím se nebezpečím a pak také po lidech dojídal, co po nich ještě zbylo na kosti, řekněme, že třeba i od mamuta…

Jan Kuthan: Hoši politici i fotbalisté - děkujem!

Komentáře Publicistika

Co mají společného politici a fotbalisté? Kupodivu mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Především si velmi dobře uvědomují, že jejich kariéra je a bude velmi krátká a je potřeba se během ní co nejvíce činit, aby se člověk takzvaně „zabezpečil“. Politik i fotbalista neustále zdůrazňují, jak svou práci dělají pro lidi, jak by jejich práce jinak ani neměla smysl.

Lenka a Luděk Novákovi: Srí Lanka aneb cestování s kufrem pro každého (3)

Letem-světem Publicistika

Čeká nás další den putování za Srilandskými záhadami. Předmětem našeho zájmu budou posvátné skály, kameny a jeskyně. Láká nás skalní monolit, který najednou z ničeho nic vyrůstá ze země, velká hranatá skála s výškou 200 m nad okolní krajinou plná přírodních jeskyní a skalních převisů, které po více než 2000 let upravovala a zkrášlovala lidská ruka.

Ondřej Suchý: Hořký pohled z balkónku Vlasty Fabianové

J+O Suchý Publicistika

„Dobrý den, paní Fabiánová!“ „Prosím? Jak jste to řekl?“ Opakoval jsem rozpačitě svůj pozdrav. „Fabianová! Já jsem odjakživa Fabianová, žádné dlouhé á,“ napomenula mě s úsměvem, z něhož jsem pochopil, že spíš než o vážnou výtku šlo paní Fabianové o to, potěšit se mými vyděšenými rozpaky. Takhle jsem se kdysi s touto dámou poznal. Rozvážná, inteligentní, noblesní a přitom skromná, vlídná, jemná.

Josef Fousek: Gratulace 2000 (stále aktuální)

Fouskův svět Publicistika

Přeji těm plavcům do nejistoty budoucího století, aby nám odpustili naši věrolomnost, hloupost a zpupnost. Přeji nám všem pokoru a radost z každého úsměvu, který není výsměchem, z každého setkání, které potěší na duši. Buďme k sobě zdvořilí a s lumpy se nebavme. A hlavně – nebuďme lakomí, je to ohavná vlastnost.

Jaromír Zelený - Václav R. Židek: "Ač byl postřelen, necítí nenávist vůči SSSR"

Historie Publicistika

S profesorem Jaromírem Zeleným se znám již více než padesát let. Vychodili jsme společně Základní školu v Praze na Vinohradech v Perunově ulici a pak se naše cesty rozešly. Slyšel jsem o něm až po devíti letech, z rádia, že byl jedním z prvních těžce zraněných na Vinohradské třídě u Čsl. rozhlasu.
Později, a to poprvé od ukončení povinné školní docházky, jsme se sešli na setkání třídy po čtyřiceti letech.

Sloupky Jiřího Menzela (13)

Na pokračování Literatura

Život tropí hlouposti, ale ještě víc hloupostí dělají lidé. Nebyl jsem u toho, slyšel jsem tu historku s druhé ruky, ale je rozkošná, posuďte sami. Představte si mladého muže, pravděpodobně začínajícího podnikatele, který ve svém pochopitelném denním shonu nemá ani čas se pořádně naobědvat.Zaskočí si tedy kolem poledne do bufetu na zhltnutí jednoho párku „na stojáka“, jak se říká.

Josef Čermák: "Obyčejná žena" Miluška Peřinová

Zbývá dodat... Publicistika

19. června 2008 zemřela v Torontu ve věku 92 let "obyčejná žena", Miluška Peřinová. Jejích pohřebních obřadů v kostele Sv. Václava o deset dní později se zúčastnilo asi třicet lidí včetně Miluščiny neteře Helenky Robkové, prasynovce Dr. Olina Robka, Rev. Libora Švorčíka a Rev. Ladislava Kozáka. Na rakvi zesnulé ležela československá vlajka. Po ukončení obřadů byly hrány čs. národní hymny. 

Ivo Fencl: Čtvrtek není jen den týdne

Co je psáno... Publicistika

Čtvrtek není jen čtvrtý den v týdnu (a v Anglii ten pátý), je to i příjmení možná nejslavnějšího českého spisovatele pro děti. Pravda, dnes bývá i poukazováno, že Čtvrtek (vlastním jménem Cafourek) vyšel při psaní Rumcajse z klišé o "zlé" šlechtě a zlých Rakušácích. Ještě jiní jsou zase ochotni postavu řáholeckého (Řáholec byl ovšem imaginární les u Jičína) loupežníka brát až co symbol "českého přikrádání vprostřed komunistické rezervace", ale víte, já bych se na to koukl pozitivněji...

Milan Turek: Německá VIA SACRA má zastavení na severu Čech

Doporučení Publicistika

Tvůrcem zajímavé poutní cesty se čtrnácti zastaveními ve významných místech sakrálních památek v Euroregionu Nisa je žitavský historik Volker Dudeck. Prezentoval se řadou děl o českých dějinách v souvislosti s historickými památkami Horní Lužice. Jeho největším objevem je žitavské postní plátno, nazývané také Žitavskou biblí. Druhým autorem poutní cesty je manažer z Bautzenu Holm Grosse, který doplnil cestu praktickými radami. Spolu s dalšími tvůrci vydali v květnu průvodce, který vede návštěvníka Euroregionu Nisa po těch nejkrásnějších místech historie Čech, Německa a Polska v Trojzemí.

Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch Ravik: O divadelnících a divadle

Co je psáno... Publicistika

Člověk je tvor nedokonalej a poněvadž každý více méně ví o svých chybách, kouká po jiných lidech a touží po tom, aby všichni ostatní byli zrovna tak nedokonalí jako on a pokud možná ještě nedokonalejší. A protože každý člověk je více méně taky směšný, touží po tom, aby ostatní byli pokud možno směšnější než on.

Egon Wiener: O skleničkách, ze kterých pijeme | O Textilaně

Historie Publicistika

Má generace poznala tu první, nejoblíbenější skleničku od hořčice, skleničku, která se v nápojovém průmyslu stala legendou. Věřte, nevěřte, byl to nelehký boj vymýtit z československých domácností ,,hořčicový servis“. Noviny, rádio, kdekdo o tom tehdy mluvil a nic se nedělo. Národ pil stále z hořčicových skleniček. Vše se vyřešilo, když se začala hořčice prodávat v úplně jiné skleničce, ze které už pití nikomu nechutnalo. Tím byl ,,vyřešen“ poklesek našich rodičů ve vztahu k nápojovému sklu a přestali jsme být za barbary.

Rut Kolínská - Zdeněk Pošíval: Žena Evropy

Rozpravy ZP Publicistika

Když byla Rut Kolínská v dánské Kodani jmenována ŽENOU EVROPY, pocítil jsem na jedné straně nesmírnou radost a hrdost, na druhé straně mě zaplavilo rozčarování, že taková pro národ ohromující zpráva proběhla v tisku bez náležitého ohlasu. Soudím tak i podle toho, že o české ŽENĚ EVROPY ví jen málo tuzemských lidí a dost dobře nechápu, proč v nesporně pozoruhodném případě setrvala většina tisku v mlčení.

Luděk Horký: Zvu vás do Českého ráje

Fotoreportáže Publicistika

Název oblasti Český ráj je vskutku pro tuto lokalitu výstižný. Nenalezneme zde ráj v nebi, který možná navštívíme pouze jednou za život, ale nalezneme zde ráj na zemi, který můžeme navštěvovat kdykoli. Jsou však tací, kteří se s tím nesmíří – je to pro ně málo, a tak se sem pro jistotu raději rovnou nastěhují, aby vše měli pěkně na dosah. Kdo se vydá na návštěvu Českého ráje třeba vlakem, bude mít dobrodružství vskutku na celý den. Pojede-li někdo například z Liberce, bude mít třeba ještě to štěstí, že se sveze až do České Lípy pěkným moderním vlakem.

Baťůžek

Zbývá dodat... Literatura

Baťůžek se toho dne těšil do školy a nemohl se dočkat, kdy tam už konečně vyrazí. Chodil do školy rád, chodilo tam plno jiných baťůžků, tak jak oni nosil tam plno vědomostí a mnohé jiné zase přinášel v sobě domů, ale nebyl z nich nikdy zkoušen - a to byla veliká krása!

Sobotní oběd / Pohoda už dopoledne

Zábava Literatura

Black je pes odvedle. Má holt život, úměrný svému postavení. Jazyk by plazil i jako vepř, dělal by splašeného i co by veverka. Netvrdím, jenom se dívám. Jeho páníček si ho nevybíral. Oba však dostali jediný společný úkol. Aby spolu vycházeli. Je toho, očividně, na oba moc. Ale, kdo má pořád hlídat ve vzduchu tetelící se střet?

« Předchozí strana

Celkem se zde nachází 5962 článků

Další strana »