Fejetony

Ivan Kraus: Francouzština pro cizince

Fejetony Literatura

Francouzština bývala vždy jazykem diplomatů, tedy těch, kteří řeknou vše, co mohou, aniž řeknou něco, co nesmějí. Tato tradice pronikla i do dnešního jazyka. Ne vše, co je řečeno, je tak míněno. Díky svým mnohaletým zkušenostem mohu zde uvést řadu příkladů. Génial – znamená v běžné řeči slušné. Génial, génial – dobré. Génial, génial, génial – velmi dobré.

Jana Pilátová: Milý deníčku (4)

Fejetony Literatura

Ústřední topení také nebylo a místnost se vytápěla pouze kamny, která stála v rohu třídy. K nim vysloužilý pan řídící donášel nasekané dřevo a uhlák naplněný briketami. Zmíněný pan řídící nás nevyučoval. Byl v penzi a obýval první patro stařičké školy. Mnoho jsme jej nevídali, ale občas plnil funkci školníka, poněvadž prováděl drobnou údržbu závad v budově a připravoval na zátop „aby soudružka učitelka nemusela“.

Vladimír Kulíček: Nedoceněný fenomén

Fejetony Literatura

Setkání s Vinckem Cíců po ránu znamená jedno: dávku nových informací. Můžete s nimi souhlasit nebo nesouhlasit, ale nedá se oddiskutovat, že Vinckovy vývody nutí k zamyšlení třeba až do oběda. Jak se s tím vypořádáte, to už potom záleží jenom na vás. Potkal jsem ho hned za rohem opět po delší době. „Ahóój,“ řval na mě přes celou ulici, jak je jeho zvykem.

Eva Vlachová: Je čas na změnu?

Fejetony Literatura

Na podzim roku 2006 proběhla tiskem šokující zpráva. V indickém státě Čchattisgarh se narodilo děvčátko se srdcem na dlani. Dva dny poté, přes snahu lékařů, zemřelo. Možná, že by se ho podařilo zachránit, ale na transplantaci neměli rodiče dítěte peníze a infekce na výsledek případné sbírky nečekala…Tolik krátký příběh, plný bolesti pro rodiče a nás ostatní vyzývající k zamyšlení.

Egon Wiener: Den po dni | Matoušek z Držkova | Kristýna

Fejetony Literatura

Přítel rybaří. Je to takový milý doktůrek ze Dvora Králové. Je, jako já, posedlý sbíráním starých pohlednic. Sbírá Podkrkonoší. A jako by se nechumelilo, jezdí si k tomu do Norska na ryby. Já viděl rybáře kdysi dávno nejdál v Taškentu. Mají tam jezero, kterému místní Uzbeci říkají Taškentské moře a sedí u něho, či alespoň dříve sedávali ve vysokých holinkách, v dlouhém kabátě a s čepicí.

Tomáš Zářecký: Kolik času promarníme čekáním

Fejetony Literatura

Během léta jsem napsal román, cca 400 normostran. Není špatný (jaká to nemístná skromnost), ale hotový také ne. Ani náhodou. Dokončením poslední kapitoly sice skončil příběh, ovšem práce na tom, aby se stal opravdu dobrým a zajímavým, pokračuje ještě dlouho potom. Nejdřív jsem doufal, že přečtení a revizi stihnu během října a listopadu. Nepovedlo se.

Eva Vlachová: Přírodní úkaz?

Fejetony Literatura

Pisatel jednoho článku v nejmenovaných novinách si upřímně povzdechl nad absencí slušnosti v naší společnosti. Výkladový slovník definuje slovo absence jako nepřítomnost osoby, vlastnosti či jevu. Pokud jsem dobře pochopila souvislosti, tak pouhý povzdech je, v případě slušnosti, málo.

Danuše Markovová: Autobusová sourozenecká soudržnost

Fejetony Literatura

Časy, kdy jsem s dětmi každé ráno chodívala, respektive běhávala na autobus do školy, jsounenávratně pryč. Stále se mi vybavují ony autobusově ukvapené chvíle rodinné pospolitosti. Zato oběma dětem dodnes autobus asociuje TRAPASY, jež prý kvůli mně byly nuceny v dorůstajícím věku zažívat. Myslím si, že právě díky tomuto věku měly sklon k značnému přehánění a zbytečnému dramatizování.

Vladimír Vondráček: Bajka o jednom venkovském dvorku a výjimečném kuřeti

Fejetony Literatura

Byl jednou jeden venkovský dvorek a na něm se to hemžilo domácími zvířátky i drůbeží, tak jak to na správném venkovském dvorečku má být. Dvě velké kravky se zde samozřejmě hemžily jen velmi sporadicky, pouze v případě, že byly vyháněny na pastvu, takže o nějakém hemžení vlastně hanba mluvit. Také dva čuníci využívali čerstvého vzduchu na dvorku jen občas, většinou jen ve chvílích, kdy se jim kydal jejich chlívek. Černý chundelatý psík-hlídač před svou boudou nakonec také spíše hlídal vleže a dvě domácí kočky měly na starosti jinačí věci, než se jen tak mírnix-dýrnix bezcílně hemžit.

Tomáš Zářecký: Žádnej soused, dobrej soused

Fejetony Literatura

Není nadto, když vás o víkendu vzbudí hádka od sousedů a hlasité práskání dveřmi. Můžete je proklínat sebevíc, ale nic nezměníte na tom, že bydlet v paneláku, kde vás jen tenká stěna dělí od spousty dalších lidí, je občas sázkou do loterie. Někdy to je křik, jindy vrtačka a ve chvíli, kdy toužíte po klidu nejvíce, přijde na řadu capart bez hudebního sluchu trénující na housle či klavír.
 

Dagmar Slivinská: ...že by ani psa ven nevyhnal...!

Fejetony Literatura

Dlouho jsem přemýšlela, jakpak asi toto úsloví vzniklo. Pes je přece přítel člověka a přátelé se nevyhánějí ven do nepohody! Nedávno se mi na facebooku objevila fotografie, kterou vám musím popsat, protože byla legrační a zároveň mne z ní přeběhl mráz po zádech. Na této zdánlivě legrační fotce byla louka, a na té louce stál jediný krásný košatý strom. U toho, nebo spíš na ten strom, čůral pes.

Pavel Pávek: Jeden za všechny...

Fejetony Literatura

…všichni za jednoho; říkávali hrdinové klukovské četby a snů ´D Artagnan a jeho tři kamarádi. Úzkostlivé dodržování hesla se jim obvykle vyplácelo, dobro nakonec zvítězilo a zlí padouchové, jako v každém správném pohádkovém příběhu, po zásluze trpěli. Dnes podle všeho v pohádce nežijeme a po zásluze jsme trestáni všichni. Padouch nebo hrdina, všichni jedna rodina…

Stanislav Moc: Neandrtálci

Fejetony Literatura

Co ta dnešní věda všechno nedokáže! Představte si, že z kosti nějakého Neandertálce, kosti staré desítky tisíc let, vědci vydedukovali, že byl zrzavej a měl světlou pokožku! Teda, abych to upřesnil, to je úsudek ctěných vědců, neboť oni ze sequence DNA vyluštili, že Neandertálci měli tak málo melaninu, jako mají zrzci.

Stanislav Rudolf: Ráno i před večerem

Fejetony Literatura

Zeptal jsem se svého bývalého posluchače z fakulty, který je teď ředitelem jedné velké střední školy, co on, jako šéf, může na svém pracovišti udělat nejhoršího. Bez zaváhání odpověděl: „Pochválit na poradě některou kolegyni!“ Chápal jsem, že v našem přefeminizovaném školství by si dovolil opravdu příliš. A představil jsem si prostředí sborovny, kterou se po takovém neuváženém výroku šíří virus závisti.

Helena Štáchová: Vidí to, jak Hurvínek válku (3)

Fejetony Literatura

Hurvínek nakopne školní brašnu, která pamatuje jeho 83 zbytečných školních let, zatímco Spejbl netečně pokračuje v luštění křížovky: „Neodbytný člověk na šest písmen,“ mumlá si, „už vím - otrava!“ „To spíš učitel,“ opraví ho synáček. Otec zpozorní. „Co ti vadí na škole?“ „Na škole nic,“ odsekne jeho ratolest, „budova je to pěkná, ale s učiteli se nedá vydržet. A to chtějí vyšší platy!“

Tomáš Zářecký: Já a Jindřich VIII.

Fejetony Literatura

Nicméně podobných historek se šíří ve školních lavicích desítky a stovky. Třeba o Gaiu Iuliovi Caesarovi vyšlo bezpočet odborných publikací, přesto si žáci pamatují ponejvíce popěvek jeho vojáků „Hlídejte si ženy, Římani, už vám vedem plešatýho kance,“ popřípadě ti obzvláště hloubaví vzpomenou nějaký ten citát.

Danuše Markovová: Psí ráj

Fejetony Literatura

Od dob, co s námi ještě donedávna sdílel domov náš pes Robin, se nemohu ztotožnit s psími spojeními, která v nás mají evokovat pouze pocity nelibé. Stále mi nejde na rozum, proč se neblahá psí pojmenování tak sveřepě uhnízdila do našich hlav i jazykovědných slovníků. Odkud se vlastně vzala a ustálila natolik, že tyto nepravdy z nás občas bez rozmyslu vypadávají, aniž bychom se hlouběji zamýšleli nad jejich skutečným obsahem?

Tomáš Zářecký: Ve čtenářském deníku klid

Fejetony Literatura

Mezi ty věci, které patří mezi příjemnější nálezy, spadá bezesporu čtenářský deník. Při listování mnohaletými zápisky mě ovane náhlý závan nostalgie. Zavzpomínám na časy dávno minulé a zhrozím se, jak jsem mohl někdy tak neuvěřitelně škrábat a psát natolik přihlouplé komentáře, že mě polije horký pot studu pokaždé, když obrátím list.

Vladimír Vondráček: Jak se nám zachtělo borůvkového koláče

Fejetony Literatura

Houby, maliny, ostružiny, brusinky, borůvky. Nevím čím to je, snad tím, že se tyto plodiny našich lesů a pasek dají stále ještě získat zadarmo, ale většina lidí začne v létě po těchto darech naší přírody prostě šílet. A tak i my jsme častokrát podlehli tomuto volání přírody. Tato příhoda je staršího data, kdy obě naše děti byly ještě zcela závislé na přáních a rozkazech nás, neomylných rodičů, tedy někdy koncem sedmdesátých let minulého století. Přiznat si tak nízký motiv jako jsou ušetřené peníze, to pro nás nepřicházelo v úvahu, a tak ženská polovina rodiny přes protesty části mužské, vyhlásila jednou takhle v pátek heslo: Do lesa – za čistým vzduchem a vitamíny!

Miroslav Sígl: Tudle – nudle – Gogole aneb Brouzdání po internetu…

Fejetony Literatura

Nerad bych si z vás utahoval jako „na cezené nudli“, abych potom nebyl „rozsekán na nudle cimprcampr“, až by ze mne „nudle lítaly“ jak vlaštovky. Také se může najít šťoura, „kterému je to nudle“ (může mu to být ukradené) anebo „nedá nikomu ani nudli“ – čili vůbec nic nikomu zadarmo nedaruje.

Celkem se zde nachází 353 článků

Další strana »