Fejetony

Libuše Čiháková: Ztráta času | Vem si svetr | Rejža

Fejetony Literatura

"Po přízni řízni", rádí jedno přísloví a má svatou pravdu. Mám sestřenici, která tato slova náležitě potvrzuje. Pokaždé, když k nám přijede na návštěvu, už ve dveřích hlásí, "Jééé, jáááá jsem zapomněla přivézt dětem bonbony". Příště zase "jéééé, jááá vám chtěla dovézt ořechy , ale jako na potvoru jsem je zapomněla doma."

Milan Markovič: Neuveriteľné!

Fejetony Literatura

Aj vás pritiahol ten osvedčený titulok? Samozrejme, dali ste sa napáliť. Lenže ja to aspoň priznám, máličko som si vystrelil z čitateľa, ktorý z nedostatku vážnejších záujmov alebo len tak zo zvyku zalapá po priehľadnej návnade. A robí to často, súc nepoučiteľný. Veď čo je už neuveriteľné na spoľahlivo zaužívaných prázdnych slovách? A vôbec – existuje dnes ešte dačo, čomu by človek neuveril?

Egon Wiener: Povídám si s lidmi | Napoleon a pruský král | Pohlednice

Fejetony Literatura

Pořád slyším a čtu to samé: Jak se vám vaše město líbí, zda ano nebo ne. Co byste změnili? A pak se divím, co mi ti lidé povídají. Nikdo není dokonalý, ale lidé jsou opravdu divní. Rádi se předvádí a jako druh snad i trochu chřadnou. On každý na tenhle svět, jako dítě ateistů, přišel náhodou. A odkud? To bych rovněž mohl vyprávět. Už předem vím, co mi odpoví.

Danuše Markovová: Že půjdeš domů…!

Fejetony Literatura

Nad oblíbenou výhrůžkou, námi od nepaměti užívanou v obou směrech: …že půjdeš domů anebo z domu, se musím zamyslet. Ačkoli si lehkomyslně vyhrožujeme „ nechtěným domovem či jeho ztrátou“, co domov domovem stojí, a to už je drahná doba, přesto se udrželo „ domovní spojení“ do dneška v našich hlavách. Pravděpodobně je v nás domov zakořeněn silněji, než tušíme, a tak jím bez uvážení plýtváme, navíc nechvalně v podobě trestu.

Egon Wiener: Vlastenectví | Zdeněk Burian | Obdiv k dobré práci… Obří sud

Fejetony Literatura

S paní Bahníkovou došla řeč i na někdejší a současný vztah k jazyku, k národu a to především v dobách ohrožení státu, kdy vlastenectví nebylo prázdnou frází. Jedním ze symbolů vztahu k českému a moravskému národu byl národní kroj. Psal se rok 1935 a paní Bahníková, tehdy mladá slečna, chtěla, jako mnozí ostatní, ukázat se na oslavách v národním kroji. Ale ten nebyl zadarmo. Doma na něj nebylo. V té době psaly noviny, že manželka prezidenta republiky dostala darem dva kroje. Napsala tedy paní Haně Benešové prosbu o jeden z nich. Rozběhlo šetření, dotazování, zakončené darem první dámy republiky.

Vladimír Kulíček: "Tak nám zvolili prezidenta, pane Švejku!"

Fejetony Literatura

„A to se divíš, ty vozembouchu? Státem kráčej dějiny a nic! Žádná sláva, žádné hurá, žádné vivat! To já, dyš sem byl mladej a za První republiky se volil prezident, to bylo slávy! Sokolové v krojích, Vltavani v krojích, Baráčníci v krojích, DTJ v úboru, průvody, prapory, trikolory, kapely, hrály se pochody a taky Castaldo, každej se usmíval, tiskli sme si ruce a teď? Nic.

Eduard Světlík: Hledá se Voltaire / Papoušek na tři

Fejetony Literatura

„Vrátit knížku, kterou jsem mu půjčil. On se však nehýbal, jenom zabručel: ,Co to bylo?‘ ,Voltairův Filosofický slovník,‘ řekl jsem. ,Velmi dobrá knížka,‘ podotkl. Čekal jsem, že ji začne hledat, místo toho však otevřel přihrádku psacího stolu, položil na stůl nějaké pouzdro, chvíli si hrál s jeho zámkem – a pak vyndal dalekohled. Co to má znamenat? říkal jsem si.

Pavel Landa: Záhada lombardní sazby

Fejetony Literatura

Denní porada začala jako každý den přesně v deset hodin. A jako každý den se nejprve ptal šéfredaktor, co má kdo pozoruhodného. Vždy otrávený vedoucí sportu Mgr. Krysařík znuděně informoval, že se hraje hokej, a jestli to ti volové nezvorají, mohl by být výsledek znám do uzávěrky. Komentář už je pochopitelně napsaný předem. Snaživá představitelka kultury Bc. Wordenová pravila, že se jim podařilo získat exkluzivní rozhovor s televizní moderátorkou počasí, která zničehonic otěhotněla.

Egon Wiener: Egonovy pohledy a pohlednice

Fejetony Literatura

Když už nesmím čokoládu, tak mi aspoň dopřejte mirabelky, špendlíky. Ty žluté, malé načervenalé meruňky našich příkopů, luk, polí, strání a zaplevelených zahrad. Dopřejte mi tu radost předčasného stáří. Ovoce, spíš plevele našich sadů, bastardů, levobočků chlupatých masitých broskví, sladkých meruněk a bosenských švestek, plebejců mezi značkovým ovocem – voňavými jablíčky, máslovými hruškami a jižními citrusy.

Tomáš Zářecký: Když kopne stará láska

Fejetony Literatura

Hokej patří k mým vášním už více jak deset let. A ať už srším emocemi přímo na stadionu nebo se proháním s hokejkou a tenisákem po malém plácku mezi baráky, užívám si ho stejně. Víkend co víkend na nerovném betonu, s brankami bez sítí, s dřevěnými paletami místo mantinelů, se starými tenisáky, co ne pokaždé najdou z hustého křoví cestu zpátky ke svému majiteli....

Ivo Jahelka: Dobrá rada nad zlato

Fejetony Literatura

Advokát je od toho, aby člověku, který se ocitnul v nějakých nesnázích, poskytnul právní služby. Klienti proto od něho očekávají dobrou radu, která je však někdy, jak praví přísloví, doslova nad zlato. Za takovou radu se ovšem taky musí platit, což se lidem někdy moc nechce. I proto se v naší branži říká, že největším nepřítelem advokáta je právě jeho klient.

Stanislav Moc: My Češi, ale hlavně Češky nestárneme

Fejetony Literatura

My Češi, ale hlavně Češky, nestárneme jako jiné národy. Tedy pomalu a důstojně, bez obav, že bychom ten proces přežili. Naopak, my jednáme, jako kdyby stáří bylo jen další fází nekonečné legrace, kde ovšem ti slabší, ne my, pochopitelně, najednou zestárnou a umřou. O těch se pak s úlevou říká... víte, já vám řeknu, von stejně posledních pět let vypadal, jako kdyby utek‘ hrobníkovi z lopaty...

Eva Vlachová: Jen tak si vzlétnout

Fejetony Literatura

Na jednom z hradů se mi tuze líbilo, i když, pravda, poslední majitel měl na můj vkus poněkud morbidní záliby. Nechal si například vycpat všechny své psí miláčky. Vycpávání zvířat bylo zřejmě jeho posedlostí, a tak po sobě zanechal rozsáhlou sbírku ptactva i zvířectva se skleněnýma očima a - jak se vyjádřila jedna návštěvnice - všechno jako živé! Na závěr průvodkyně přidala i pozvání do obnovené zoologické zahrady.

Počítačová posedlost aneb užitečný zloděj času

Fejetony Literatura

Český národ je negramotný. Zjistil jakýsi průzkum(!). Ne že bychom neznali psát nebo počítat, to nás umí téměř 100%, jenomže mezi takzvaná gramotnostní trivia se v poslední době počítá také základní ovládání počítače.

Milan Markovič: Boj o stádo

Fejetony Literatura

Bývalý režim mal priam v popise práce zoradiť nás do šestnásťstupov (prvý máj) či do iných pravidelných útvarov (celoštátna spartakiáda) a v nich jednotne pokrikovať predpísané heslá a spoločne mávať rukami, unožovať, skackať či predkláňať sa. Hej, predklon vo vyrovnaných radoch bol vôbec ten najžiadanejší.

Pavel Landa: Fachmanské aušdruky

Fejetony Literatura

„Tak se mi podělal ten můj malej gránych,“ stěžoval si v přestávce zkoušky Amatérského symfonického orchestru pan Holíkovský, tesařský mistr, kterému chybí na pravé ruce ukazováček, takže hraje na pozoun tahový, kde ukazováček není nutně zapotřebí. „Rupla mi osa. Řek jsem zeťákovi, aby mi tam u nich vytočil novou. Já tedy věděl předem, že to bude malér, protože ten jeho vercajk, pánové, to byste museli vidět. Má šupléru, která svítí tak, že byste skrz ni mohli vobhlížet Český středohoří. Povídám mu, aby jen na koncích srazil gróty, ale von tam rovnou udělal bombírunky a fertig.

Ivan Kraus: Pravdivé pozadí napoleonských válek

Fejetony Literatura

Po mnoha letech strávených ve Francii a pečlivém prostudování množství materiálů se mi podařilo konečně dokončit tuto práci, kterou bych rád trochu přispěl k osvětlení historických událostí. Nezabýval jsem se však tématem tradičním způsobem jen proto, abych nosil dříví do lesa, či jak říká s oblibou můj přítel historik a archeolog – zanášel papírem knihovnu.

Antonín Siuda: Byla jednou jedna kaňka...

Fejetony Literatura

Ještě počátkem sedmdesátých let se nesmělo ve školách psát plnícími pery (prý se kazí rukopis), přestože proslulá firma Pelikán, ale i naše provinční firmy, přivedly na trh slušná, ne-li dokonalá – krásná i funkční plnicí péra. Maně si vzpomínám na slovutný „Centropen“. Později došlo k ústupku. Pokrok se zastavit nedá.

Ivan Kraus: Dopis

Fejetony Literatura

Když nedokážu říct, co bych chtěl, napíšu jí dopis. Psaní dám do obálky a pošlu jí ho. Nebo ho nechám ve škole ležet na její lavici. Napsat dopis je určitě lehčí, než mluvit, už proto, že si mohu rozmyslet, co chci napsat. Na papíře se nekoktá. Tuhle část plánu jsem měl hned, zbývalo jenom napsat dopis, tak aby na Janu opravdu zapůsobil, aby po jeho přečtení neměla oči pro nikoho jiného, než pro mě. Měl jsem dokonce chuť si trochu představit, co ten okouzlující dopis s ní udělá, až ho bude číst. Ale včas jsem se zarazil a zakázal jsem si na to myslet, protože vím, že bych to psaní nikdy nenapsal. Nejdřív práce a pak zábava – řekl jsem si - a pustil jsem se do toho.

Egon Wiener: Lípa | Pár teplých dnů | Kniha jako odkaz

Fejetony Literatura

Nevím kolikátá, ale vím, že ještě před ní tu stála jiná, neméně krásná, mohutná a statná lípa. Strom, který z běhu věků ve svém okolí pamatuje leccos. Pod širokou korunou v mohutných větvích nocují odedávna ptáci, pod její ochranou žijí včely, brouci, drobní hlodavci, červi, u kořenů mravenci, hadi i ještěrky.

Celkem se zde nachází 356 článků

Další strana »