Literatura – Fejetony
Milan Markovič: Diplomovaný či radšej zázračný?
Poznám nejedného diplomovaného lekára, ktorý nevie prísť na meno celej „alternatívnej medicíne“ a viem o nejednom zručnom masérovi, naprávačovi, liečiteľovi, čo v jednom kuse nadáva na „šarlatánov v bielych plášťoch“ a pritom sám nemá diplom ani zo zemiakovej brigády. Oba prístupy sú mi podozrivé. Je mi jasné, že keď sa človeku začne rúcať zdravie, nuž podľa hesla „topiaci sa aj stebla chytá“, vyskúša každú možnosť, len aby si pobyt na tomto často nevábnom svete ešte trochu predĺžil.
Milan Lasica: Zopár rád pre začínajúcich, ktorí sa derú k moci
Konečne k tomu došlo. Je odhalený princíp komunikácie medzi politikmi a voličmi. Maďarský premiér, ako píšu komentátori, si pustil hubu na špacír v úzkom kruhu spolupáchateľov. To znamená, že neverejne povedal, ako to v Maďarsku pod vedením jeho strany naozaj vyzerá.
Helena Dohnalová: Proč se vlastně učím anglicky?
Jako malá jsem toužila, učit se anglicky. Nevedla mě k tomu vzdělání chtivost, ale medvědi. Ne, že bych znala nějakého medvěda, který mluví anglicky, kromě Médi Bédi. Tehdy jsem ale zahlédla rodinu roztomilých kreslených medvídků v učebnici mých spolužáků, které jejich rodiče na angličtinu přihlásili.
Milan Lasica: Postav dom, zasaď strom a vypadni!
Pravdaže je veľa rozvodov. Tak veľa, že sa naliehavo žiada niečo s tým robiť. Ale čo? Skúsme sa na to pozrieť objektívne. Prečo je veľa rozvodov? Otázka je naliehavá a odpoveď je, na počudovanie, celkom jasná. Pretože je veľa manželstiev. Čím viac manželstiev, tým viac rozvodov. Prirodzene. Je sloboda, demokracia, presadzujeme ľudské práva, nemožno niekoho nasilu držať v manželstve. Také manželstvo je nefunkčné a obom stranám spôsobuje depresiu namiesto extázy. (Otázkou, či zmyslom manželstva je extáza, sa teraz nezaoberajme.)
Eva Vlachová: Esence vzpomínek
Provensálské městečko Grasse patří bezesporu k oblíbeným cílům návštěvníků Azurového pobřeží. Je kouzelné a hlavně voňavé. Jak by také ne, je sídlem společnost Fragonard, která, jak zasvěcenci dobře vědí, vyrábí parfémy. Můžete tady navštívit sídlo firmy, podívat se do muzea a seznámit se se starými i novými metodami výroby něčeho tak neuchopitelného jako je vůně.
Milan Lasica: O vzdelaní
Tým nechcem naznačiť, že absolventi vysokých škôl nepracujú. Pravdaže pracujú. Ale kto bude napríklad opravovať chladničky? Človek s vysokoškolským vzdelaním? Pochybujem. Ten potrebuje prácu primeranú jeho vzdelaniu. Takže nám neostáva nič iné, ako systémová zmena. Viem, pri tomto termíne začne mnohým behať mráz po chrbte, ale nedá sa nič robiť. Bez systémovej zmeny to nepôjde. Vychádzajme z premisy, že bez vysokoškolského diplomu sa nedá prežiť.
Helena Štáchová: Vidí to, jak Hurvínek válku (4)
Od Máničky se Hurvínek vrací se špatnou náladou. Nevylepší mu ji ani Spejblova rajská polévka, uvařená dle Babicova úsporného receptu – vezmi červený talíř a nalij do něj horkou vodu. „Synu,“ lituje ho otec, „provedl ti někdo něco?“ „Máňa,“ žaluje tázaný, „prý mi chybí image. Co je to?“ „Mno,“ podrbe se na pleši rodič, „to je něco, co chtěj mít ti nahoře.
Ivan Kraus: Odjezd
Žádný režim neměl vliv na barvu luk, žádné období nedotklo se lesů ani hájů. Také rybníky zůstaly vůči okupacím a revolucím netečné. Nikdy tu neprojel tank ani obrněný vůz. Aleje roubily cesty a úvozy už od pradávna. Včely bzučely klidně v korunách lip, nikdy se nerojily v blízkosti tribun ani nekroužily nad horami papírových pohárků od limonád nebo piva.
Luděk Kocourek: Úřední den
To snad není pravda!?!? Zkouším nemocnici… opět záznamník… DNES NENÍ… rychle uvažuji – policie přeci musí fungovat nepřetržitě! Snažím se vytočit číslo, když vtom vydal mobil podivnou sérii signálů… Tupě zírám na displej a snažím se přečíst vzkaz – Dobré ráno vám přeje váš mobilní operátor, dnes není úřední den, naše služby vám dnes neposkytneme, máte-li přání, můžete….
Monika Petrlová: Naše společnost a její problém blbé nálady
Táta, máma, já a ségra tvoříme de facto společnost. Když si stoupneme všichni hezky vedle sebe a chytíme se za ruce, pak jistojistě tvoříme přesně ten souhrn lidí, který podle Slovníku spisovné češtiny žije v jistých sociálních poměrech. Ano, máme mezi sebou různé poměry: já jsem kupříkladu dcera a sestra zároveň, máma je matka a manželka, táta zůstal od chvíle, co propustil prsatou sekretářku Soničku, naštěstí už jen v poměru otec a manžel.
Tomáš Zářecký: Až příliš (ne)pořádný fotograf
Otevřít, vyndat, roztřídit. Pořád dokola. Za chvíli kolem vás vyroste pyramida lesklých disků, kterou by vám záviděl nejeden egyptský faraon. Usilovná práce však nese výsledky nejen v podobě tolik hledaných disků s fotkami, ale objevím i spoustu CD a DVD, které jsem už dávno oplakal, které jsem považoval za nenávratně ztracené a dokonce i takové, o nichž jsem netušil, že vůbec existují.
Helena Štáchová: Vidí to, jak Hurvínek válku (3)
Hurvínek nakopne školní brašnu, která pamatuje jeho 83 zbytečných školních let, zatímco Spejbl netečně pokračuje v luštění křížovky: „Neodbytný člověk na šest písmen,“ mumlá si, „už vím - otrava!“ „To spíš učitel,“ opraví ho synáček. Otec zpozorní. „Co ti vadí na škole?“ „Na škole nic,“ odsekne jeho ratolest, „budova je to pěkná, ale s učiteli se nedá vydržet. A to chtějí vyšší platy!“
Tomáš Zářecký: Díky za každý nový trn
Na Velký den kaktusů si vezmu stranou každého jedince, prohodím s ním pár povzbudivých slov (on většinou mlčí), pečlivě ho opráším, prohlédnu a jak jen to je možné, zbavím ho všech škůdců a neřádů. Vlnatky, mšice, puklice, to jsou hrozné potvory. Najdou si totiž vždycky to nejnepřístupnější místečko a dostaňte si je odtud!
Josef Fousek: Peníze nesmrdí, ale majitel může / Hřbitovní pojišťovna
„Ten udělá za peníze všechno!“ praví stará okřídlená moudrost. To není myšleno jako pochvala,, ale jako výraz hlubokého pohrdání. Na druhé straně morální barikády stojí vzácná věta: „Toho si za peníze nekoupíš!“ Pro většinu je ale „třicet stříbrných“ lákadlem neodmítnutelným. Máme právo odsuzovat ty, kteří „zlatému dešti“ neodolají?