Na pokračování

Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel (4)

Na pokračování Literatura

„Bylo odstartováno, tak plaveme!" Následoval pokyn mým společníkům, aby se ponořili do kalné Visly. Oba plavci se ke mě přidali a vzduchem se k nám donesla vlna potlesku. Plavali jsme volně prsa, seřazeni do trojúhelníku, já na špici, jako host. Na mostě Poniatowského se zastavily tramvaje i auta. Ohlédl jsem se a zjistil, že polští kolegové vypadli z tempa a nestačili nasazenému rytmu.

Stanislav Moc: In vino veritas (2)

Na pokračování Literatura

Míchání různých vín se v angličtině jmenuje blending, doslova míchanice či splynutí. V Minchinbury jsme také blendovali vína, ale hlavně proto, abychom dokázali udržet stejnou chuť, protože každý ročník byl přece jen trochu jiný. Dávno přede mnou, ba i před manažerem Donem, který také ve fabrice nebyl tak dlouho, namíchali v jednom tanku víno, které se jim moc nepovedlo.

Sloupky Jiřího Menzela (31)

Na pokračování Literatura

Je horký srpnový den, do oken mi praží sluníčko a každý, kdo má rozum, leží někde u vody. Jenom já sedím doma a smolím tyhle sloupky, protože jsem to, blbec, slíbil. Kolem mne jsou hromady nevyřízených dopisů, stohy nepřečtených scénářů, spousta nedopsaných vyjádření k těm scénářům.

Jan Hora: Sběratel dobrodružství (24) Lovci dinosaurů

Na pokračování Literatura

Na jaře roku 1876 přijeli do městečka Franklin ve státě Idaho tři muži. Vystoupili z vagonu úzkorozchodné železnice a vydali se k nejbližší stanici dostavníků. Byl to paleontolog Charles Sternberg se svým přítelem Isaacem a profesor Edward Cope. Měli namířeno do divokého a téměř neprobádaného kraje Bad Lans. Chtěli prozkoumat povodí řeky Judith, kde se údajně nacházely kosti předpotopních zvířat. Přes holé a nehostinné pláně Idaha cestovali dostavníkem. Byla to krušná a ne právě pohodlná cesta. Dostavník, tažený koňským spřežením, zvedal oblaka žlutého prachu a ctihodní lovci fosílií ho měli v šatech, v ústech i v očích.

Pavel Vrána: Vzpomínky s vůní moře (6) Každodenní život na palubě

Na pokračování Literatura

Posledním členem posádky, o kterém dosud nebyla řeč, je radista. Vlastně byl, protože v dnešní době už tato profese téměř zanikla. V názvosloví oné doby byl nazýván radiodůstojníkem, ale v běžné mluvě námořníků to byl prostě „radiák“. Ze všech profesí na palubách námořních lodí to byl právě on, kdo byl odjakživa v mých představách obestřen tím fantazii jitřícím, tajemným závojem romantiky, uchovaným z dětství. Nevím, kdo přesně to způsobil.

Jan Řehounek: Než malej Ventil dostal rozum (6)

Na pokračování Literatura

U vodotrysku s cementovýma dětičkama, z nichž se loupe emajlová barva, seděli na lavičkách metaři. Měli poradu, jak obyčejně říkal starej Bihári, jinak cikánskej baron. Jako vždycky měl na sobě černý rajtky s naleštěnýma žlutohnědýma holínkama a rezavou kazajku, na hlavě klobouk se štětkou. Když jsme přicházeli, přihladil si mohutného kníra, přihnul si z velké flašky francovky, vzal dlouhé koště a kráčel pryč.

Iveta Kollertová: Když mne opět navštívil strach

Na pokračování Literatura

Měl tik ve tváři, byl to jak klasický roztržitý pan profesor ze starých filmů, držící kladívko na zkoušení reflexů. Působil uklidňujícím dojmem, a i když jsme se my pacientky culily do polštářů, zůstal mi ve vzpomínkách jako jeden z těch milých a hodných lékařů, kteří prošli mým životem i nemocemi. Prohlídky nic nového nepřinášely a doktor "Tik", jak jsme mu tajně říkaly, si se mnou nevěděl rady.

Sloupky Jiřího Menzela (10)

Na pokračování Literatura

Jezdíval jsem často do Kerska k Hrabalům v jejich lesním útulku a bylo mi s nimi dobře. Jednoho krásného jarního dopoledne, plného teplého slunečního svitu jsem tam zastihl pana Hrabala samotného. Paní byla u sousedů na kanastě. Bylo krásně, oba jsme byli naladěni lyricky, schylovalo se k obědu, dostali jsme hlad a chyběla nám ženská bytost. Nabídl jsem se, že panu Hrabalovi mu jeho paní přinesu. Ne že pro ní doběhnu. Že jí přinesu.

Jan Hora: Sběratel dobrodružství (23) V obklíčení šelem

Na pokračování Literatura

Jacku Lampardovi nebylo ještě ani sedmnáct let, když se začal hodně přátelit se svým sedmašedesátiletým strýcem Oliverem. Sblížila je společná záliba v lovu. Žili oba na severu Kanady a pro společná lovecká dobrodružství nemuseli chodit daleko. Jackovi imponovala zkušenost starého zálesáka a rád ve chvílích volna poslouchal jeho vyprávění. Dne 7. listopadu 2009 vyrazili na sněžném skútru k pobřeží na lov tuleňů. Byla sobota a Jack se těšil na zajímavý víkend. Přejeli z pevniny na zamrzlé a zasněžené moře. Ledová rovina vybízela k rychlé jízdě, ale Jack se řídil radami starého Olivera.

Luděk Ťopka: Příběh od Žárského rybníka (1)

Na pokračování Literatura

Bylo to asi tejden po soudu v Budějicích, když partajní předseda Nývlt odešel z hospody, kam chodil pravidelně na mariáš. Protože ale domů nedošel ani do půlnoci, šla si pro něj do hospody jeho žena a našla ho u kostela s kudlou v zádech. Přijeli novohradský policajti s doktorem, ale nezbylo, než konstatovat smrt následkem vraždy.

Jan Hora: Sběratel dobrodružství (10) Mahdího vězeň

Na pokračování Literatura

Slatin Paša byl původem Rakušan. Prodělal jako důstojník vojenské tažení do Bosny v roce 1879 a pak odešel do Súdánu. Vstoupil do služeb guvernéra Gorgona v Chartúmu a stal se mudírem provincie Dary v jihozápadním Dárfúru. Podobnou hodnost mohl přijmout pouze dobrodruh tělem i duší, protože v oblasti zuřily dvě války, jedna se sultánem Harúnem a druhá s vlivným otrokářem Zobeirem. Slatin Paša prožil pětileté období plné bitev a šarvátek, když došlo v Súdánu k obrovskému povstání.

Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel (17)

Na pokračování Literatura

Už když jsem stál s Františkem Venclovským na prknech Občanské plovárny v Praze mi bylo jasné, že můj další cíl bude mezi břehy Francie a Anglie ve vodách kanálu La Manche. Byl jsem rozhodnut přeplavat ho oběma směry nonstop. Moje rozhodnutí podpořil i fakt, že František Venclovský a Jan Novák ho překonali při oslavách 100. výročí přeplavání, a to každý už podruhé, přičemž Venclovský měl v kategorii veteránů nejlepší čas na světě.

Sloupky Jiřího Menzela (2)

Na pokračování Literatura

Lidi, to jest ti, kteří představují průměrnou většinu populace, ti které potkáváme na ulici, ve veřejných dopravních prostředcích nebo v sousedství, ti kdo musí od rána od šesti zařezávat u ponku, či od osmi u pultu, ti kteří mohou bez úhony na občanské cti vidět krále nahého, ti mají k opravdovým Umělcům zvláštní vztah. Podle muže ulice, který je vzdálen snobismu, opravdový Umělec může být z jeho pohledu taky jen blázen nebo exhibicionista.

Iveta Kollertová: Nenadálý odchod

Na pokračování Literatura

Občas vešel do pokoje a začal mi cloumat s chromými koleny, bolelo to, děsně. Roura z kamen, vypadlá ze zdi a kouřící do pokoje, byla doprovázena slovy: „Tobě se blbě dejchá, tak si otevři okno, ne?“ I moje prosba, jestli by nezatopil, byla komentována slovy: „Tak si dojdi do lesa a přines si dříví.“

Iveta Kollertová: Polámal se mraveneček, ví to celá obora...

Na pokračování Literatura

"Tak jak se cítíte?" "Skvěle," odpověděla jsem a nelhala jsem. Až na tu mou kuřáckou anabázi, mi vlastně nic nechybělo. "Dobře, tak vás dneska pošleme na Urologii, kde se rozhodne, zda vám uděláme vývod i na moč. Operace by vycházela na zítra. Nashledanou." No páni, to to šlo rychle. Po chodbách se už opět sunuly snídaně, jen já mávla rukou. Krajíček chleba, malé máslíčko a sýr. Jen to bílé kakao se dalo pít.

Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (7)

Na pokračování Literatura

Pokud nebyl někde na služební cestě, staly se naše společné vycházky po městě a do okolí města v následujících dnech samozřejmostí. Dokonce jsem se přistihla, že už ho nedočkavě vyhlížím, zda nás nečeká. Také jsem se rozhodla nevracet se už k našemu rozchodu. Snad proto se pokaždé se mnou normálně bavil.

Michal Čagánek: Malá (2)

Na pokračování Literatura

Chodím za maminkou každý den, když je to jenom trochu možné. A to je téměř vždy. Jedině tehdy nejdu, když mě tatínek zamkne v pokoji, protože dostane vztek, že jsem tak malá a všechno můžu. Kamkoliv jít, kohokoliv navštívit, vůbec se nebát a klidně vidět anděly, dobro a lásku. On nemůže nic. „Tak řekni, můžu ovlivnit krizi? Děcka v Africe brečí hlady a já můžu co?! Akorát houby! Všecko je to byznys! Prachy, prachy, prachy!“ křičí sám na sebe, bouchá do stolu.

Michal Čagánek: Malá (5)

Na pokračování Literatura

Podle některých se Marek zbláznil, podle jiných konečně přišel k rozumu. To, co v poslední době provedl s obchodním domem, skutečně stojí za zvážení. V první řadě úplně zmizel dětský koutek. Místo něho je zde celé podlaží nazvané Dětský svět. Ten blázen pořádně popustil uzdu fantazie. Ty ji budeš muset také popustit, aby sis to celé dokázal představit. Malebná zákoutí plná barev. Výtvarnou dílnu, keramickou dílnu, pohádkový les. Vůni dřeva, zurčení vody, oblé tvary, čáry a máry, vše dokonale propojené.

Sloupky Jiřího Menzela (30)

Na pokračování Literatura

Na jednom kanále si dávají pěstmi do zubů dva slavní američtí herci. Na dalším se o sto šest střílí a bouchají granáty. To jsou dva kanály veřejnoprávní. Přepínám na komerční stanici – opět rvačka, tentokrát mezi herci českými. Další stanice mi nabízí otevírající se hroby. Jiná válku gangů. Ostatní kabelové zdroje, pokud mne nezajímá život pod mořem, nebo fotbal, mi předvádějí jen další přestřelky a bouračky.

Sloupky Jiřího Menzela (22)

Na pokračování Literatura

Poslední dobou pořád se mi vybavuje v hlavě jméno a postava legendárního filmaře Maca Friče. A s odstupem doby si ho čím dál tím více vážím. Není to jen tím, že se v televizi často objevují jeho nikdy příliš oceňované, ale přesto nesmrtelné filmy, jako je „Pytlákova schovanka“, „Roztomilý člověk“, „Kristián“ a podobně.

Celkem se zde nachází 272 článků

Další strana »