



Kateřina Mojžíšová: Chlupatý potápník
Mojžíšová Kateřina | 17. 04. 2010 | rubrika: Pohlazení
NÁVRATY (z archívu Pozitivních novin)
To, že si mnohá zvířata vytváří bohaté zásoby potravy, které jim pomáhají přečkat dlouhé zimní období, je všeobecně známý fakt. Jedněmi z nejvíce shánčlivých, činorodých a uskladňováním posedlých chlupáčů jsou veverky.Nehodlám počínání divokých veverek, kterým jde ve volné přírodě každý den o život a zima pro ně představuje období věčně prázdných bříšek, které by bez včas ukrytých oříšků, žaludů či bukvic nepřečkaly, nijak zesměšňovat.
Jana Stuchlíková: Kamarádi | Azor
Stuchlíková Jana | 30. 01. 2010 | rubrika: Pohlazení
NÁVRATY (z archívu Pozitivních novin)
Tak. Vše je připraveno, sbaleno, může se jet. Rozloučila jsem se svými dospělými syny, kteří na příštích čtrnáct dnů odjíždějí velet skautskému táboru. Vzhledem ke skutečnosti, že oněch padesát kilometrů jeden zvládal autem a druhý na kole, oběma se dostalo nezbytných rodičovských rad jako: „Jeď opatrně, dávej na sebe pozor a když dorazíš, dej vědět, že jsi v pořádku.“ Hoši se rozloučili šibalským úsměvem a větou: „Neboj, a bohatým budeme brát a chudým dávat.“
OPRAVDU NÁDHERNÉ...
Pozitivní noviny | 27. 01. 2010 | rubrika: Pohlazení
Do redakční pošty nám dorazil od neznámých autorů PowerPointový soubor kreseb doplněných moudrými citáty, jehož název zní OPRAVDU NÁDHERNÉ. Nezbývá nám, než s ním vřele souhlasit a předat ho dál, protože jeho poselství více než naplňuje trvalé poslání Pozitivních novin: INSPIROVAT, OBOHACOVAT a DODÁVAT LIDEM DOBROU NÁLADU.
Michal Čagánek: Dar křídel
Čagánek Michal | 27. 12. 2009 | rubrika: Pohlazení
Odjakživa miluju létání. Je to moje největší radost, vlastně byla. Něco se stalo, něco, na co si nedokážu vzpomenout. Jako bych se úplně rozbila. Nejen, že nelétám, já nedokážu ani běžet, dokonce ani chodit nedokážu. Celé dny jenom ležím a pláču. Všechno jsem se musela naučit znovu. Ovládat ruce i nohy, ústa. Konečně se mi podařilo vyslovit: „Maminko, kdy mi narostou křídla?“
Stella Májová: Něco něžného o něčem, co není
Pozitivní noviny | 16. 11. 2009 | rubrika: Pohlazení
Ve vedlejším, už prostornějším domě měli hned po ránu dva moc hezké zákazníky. Bílou kočičku a černého pejska. Když přistoupili k pultu, vzájemně se představili a potřásli si packama. Papoušek Kecal se netrpělivé zeptal čím může posloužit. Kočička chtěla nějaké bílé, jemné papučky, aby, až někoho pohladí, aby to bylo něžné a sexy. A hned to na pejskovi vyzkoušela.
Iveta Kollertová: Půlnoční koncert
Kollertová Iveta | 24. 10. 2009 | rubrika: Pohlazení
Každý večer je příslibem následného usínání, tedy snění. Moje bezbřehá fantazie mi maluje budoucí procházky a setkávání se s lidmi, naději k něčemu novému. Tak i včera. Zapálila jsem si svou poslední cigaretku, zaujala nejpříjemnější polohu, nastavila televizi na dvě hodiny, poslední pohled do pootevřeného okna a blikajících světýlek naproti. Zavřela jsem oči. Ale co to?
Iveta Kollertová: A život je krásný...
Kollertová Iveta | 17. 10. 2009 | rubrika: Pohlazení
Přemýšlela jsem nad tím, jak vyjádřit ono obrovské množství pocitů, které mne poslední dobou ovládá. Nejde o to, jak se člověk staví na odiv, pátrám uvnitř, v té mé lidské dušičce, vyklízím negativa, sonduji slabiny a zjistila jsem, že patřím do jiného živočišného druhu. Netoužím po zlaté míse, plné drahokamů, nechci plastiku obličeje, šedivé vlasy mne nerozpláčí a ke všemu si opravdu každé ráno (nedívaje se na hodiny) zpívám.
Jitka Dolejšová: Nic nanic?
Dolejšová Jitka Bc. | 26. 08. 2009 | rubrika: Pohlazení
Bylo jednou jedno nešťastné NIC. Trápilo se: „Jsem k ničemu, vůbec nic neznamenám. Lidé o mně mluví často, ale jen proto, aby se vyhnuli odpovědi. To je pořád: „Co ti je?“ „Nic.“ „Co dávají v televizi?“ „Nic.“ „Co jste dnes dělali ve škole?“ „Ále, nic.“ NIC si připadalo opuštěné a zbytečné. Bloumalo po světě, až potkalo NULU.
Jana Stuchlíková: … tady a teď
Stuchlíková Jana | 03. 07. 2009 | rubrika: Pohlazení
Na stéblech trávy se jiskřivě lesknou kapičky rosy. Zelená je prostříbřena drobnými, jemnými perličkami, na jejichž povrchu se zrcadlí paprsky slunce a sedmikrásky vítají den svými žlutými terčíky s krajkovím okvětních lístků. Oči, ve chvíli, kdy zvolna míjejí rozkvétající fialové zvonky, zpozorují cosi neobvyklého.
Jitka Dolejšová: U moře
Dolejšová Jitka Bc. | 25. 06. 2009 | rubrika: Pohlazení
Letadlo hladce přistálo. Taxikář naložil zavazadla do modrého kabrioletu, pak úslužně otevřel přední dveře auta a Sandra se pohodlně usadila na místo spolujezdce. Chvilku se proplétali uličkami malebného města, až zastavili před nádherným hotelem „Tropical Beach“. Třípokojové hotelové apartmá s velkou terasou vypadalo pohádkově.
Jitka Molavcová: Pohádka o studené peřině
Molavcová Jitka | 19. 06. 2009 | rubrika: Pohlazení
Byla jednou jedna peřina. Na první pohled byla docela normální. Čtyři rohy a velké břicho. Jenom jednou věcí se od ostatních peřin lišila. Jenomže to jste mohli poznat, až když jste si pod tu peřinu vlezli. Ten, kdo to udělal, tak za vteřinku vyskočil z postele a klepal se pěkně dlouho potom zimou. Ta peřina, oproti jiným normálním peřinám, totiž vůbec nehřála.
Michal Čagánek: Hledači pokladů
Čagánek Michal | 08. 06. 2009 | rubrika: Pohlazení
To všechno a ti všichni jsou neustále tady a osvětlují temná zákoutí mých dnů. Když v mysli stisknu tlačítko vzpomínek a srdce se otevře pocitům, tak vím, že je můj poklad přítomný. Poklad, který neničí rez ani kaz, poklad, který je v bezpečí před všemi lapky a zloději, poklad, jehož hodnota roste s člověkem, jeho pokorou a vděčností. Skutečný poklad domova.
Eliška Peroutková: Ty svatý pražský orloji
Pozitivní noviny | 13. 05. 2009 | rubrika: Pohlazení
Ty svatý pražský orloji | nevěsta sněhobílá | ta svými bílými závoji | radnici pražskou zahalila | Bílá nevěsta, co se tu vdává | tiše se modlí, pokleká | Dvacátého prvního června | poctu těm padlým vzdává | Pánů dvacet sedm a jeden popravčí | začali v pět, skončili o deváté, | a český národ zbled, zbled do dějin, | krví rudou tu padl stín, strachu stín ...
Elena Paclová: Návrat
Paclová Elena | 12. 05. 2009 | rubrika: Pohlazení
Chlapeček ťapká vedle ní. Chvílemi se pouští její ruky, chce už objevovat svět samostatně. Ona uvažuje dál:„Uvařeno mám, mléko i housky jsem koupila, smetánek taky, co si vezmu na sebe? Zase ten černý kostým jak vždy?… nebo ty vínové šaty?… k těm ale nemám pohodlné boty, až půjdu z večírku, budou mne bolet nohy... Jo, ještě se zastavíme pro jablíčka. Snad teta přijde včas, připomínala jsem jí...“Elena Paclová: Zvířata vědí víc, než si myslíme (3)
Paclová Elena | 29. 04. 2009 | rubrika: Pohlazení
Po čase se ukázalo, že Pepíček z neznámých důvodů vůbec nechce létat. Ne, že by to neuměl, ne že by nemohl, nechtělo se mu. Patrně usoudil, že když chodí jeho zachránci, nebude se nad ně vyvyšovat, bude chodit jako oni, po zemi. Dospělí se naučili dívat se pozorně pod nohy, v obavě, aby ho nezašlápli, protože se svižně přemisťoval a objevoval se v nečekané chvíli na nečekaných místech.
Strana | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |

STOLNÍ KABARET (4)

STOLNÍ KABARET (3)

STOLNÍ KABARET (2)

STOLNÍ KABARET (1)

Zdeněk Sternberg

Helga Čočková

Zuzana Princová

Rudolf Rokl

Úvod do typologie internetových potížistů

Jiří Rückl

Brněnské toulky

Pozitivní filtr

"Ukončete nástup - dveře se nezavírají!"

Rozhovor s Ninou Ingrišovou

EJHLE CIRKUSY A VARIETÉ!

Dárek z nebe

úžasná korespondence pánů V+W

NEČEKANÁ POMOC

Svět Josefa Lady

Ztrácím tě

Magická Laterna

Jak jsem se potkal s filmem
Napište nám: redakce@pozitivni-noviny.cz | Vydavatel: Pavel Loužecký | Copyright © Loužecký.cz, 2004–2010 | Webmaster
ze své vlastní svobodné vůle. Nejdůležitějším způsobem šíření těchto novin je OSOBNÍ DOPORUČENÍ spokojených čtenářů.
Prosíme Vás proto o jejich podporu tím, že o nich budete mluvit se svými kamarády a známými. Pokud budete někomu zasílat
OSOBNÍ e-mail, vždy se podepište vlastním jménem, aby nevzniklo podezření na nevyžádaný e-mail (spam).
Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
