Literatura – Zábava

Miloslav Švandrlík: Spravedlivý muž Pelouch

Potkat Peloucha s rybářským náčiním byla rozhodně událost. Asi jsem nedovedl dostatečně potlačit údiv, protože známý hromotluk se pojednou zastavil a obšťastnil mě úsměvem. „S fotbalem je konec,“ oznámil mi, „a na hřišti mě už nikdo neuvidí.

Emília Molčániová: Turisti | Umelecké dielo | V reštaurácii

Raz ráno si ma dal zavolať šéf: „Magduška, mám pre teba dobrý džob. O tri dni príde na Slovensko veľké zviera z USA inkognito a rád by tak trochu súkromne spoznal naše hlavné mesto. Potrebuje niekoho, kto by sa mu počas pobytu venoval.“ „Prečo práve ja?“ „Máš najdlhšiu prax v odbore sprievodca, vieš dobre anglicky a si domorodkyňa, Bratislavu poznáš ako vlastnú dlaň. Preto.“ „Kto je to?“

Pavel Pávek: Čert a poustevník

Úpěnlivý řev pacholat probudil poustevníka, který mrknutím oka zhodnotil situací a usoudil, že se jeho budoucnost začíná jevit v poněkud chmurném světle. Pohled na pekelníka požírajícího jeho zásoby nebyl právě povzbudivý, představa opravdového sycení se lesními kořínky také do budoucna nevěstila nic dobrého.

Miloslav Švandrlík: Přijde Mutějíček?/ Vytáhl mě Hejblík

Každý večer, krátce předtím, než usnu, si říkám: „Teď by měl přijít Mutějíček a požádat mě o ruku mé dcery!“ Při této představě se vždycky slastně zachvěji. Neboť je jasné, že bych s Mutějíčkem vyrazil dveře. Vypadalo by to asi takto: Mutějíček by se dostavil ve svátečním oděvu a v ruce by třímal kytku. Jeho nesympatická tvář by se chvěla obavami a vyprahlé rty by cosi naléhavě ševelily.

Ivan Kolařík: Ticho léčí

Zdálo by se, že trauma spojené se štěkáním psa je vůbec to nejhorší, co může narušit ticho a klid a vyvést vás z rovnováhy. Jak se však člověk může mýlit! I ten nejurputnější štěkot je procházkou po růžové zahradě v porovnání s tím, jakou trvalou újmu na zdraví vám mohou způsobit svým řevem vaše milovaná, všemi obdivovaná vnoučátka.

Václav Čapek: Slovník jazyka našeho (M-Ž)

MANŽELSTVÍ - spojení domácího života s noční službou. MELOMAN - člověk, který když slyší v koupelně zpívat hezkou dívku, přikládá ke klíčové dírce ucho. MOL - perverzní stvoření, které tráví léto v kožichu a zimu v plavkách. MOZEK - ústrojí, díky kterému si myslíme, že myslíme. MUŽ - inteligentní domácí stvoření, které ví, co chce žena povědět, ještě dříve, než to řekne po třetí.

Ivan Kolařík: Moje štace v Americe (2.)

Ježíšku, kdyby tak žena Máňa viděla, kam mě ti policajti večer zatáhli! Uvítala nás polotemná, zahulená místnost, ze které se linuly jazzové synkopy, při kterých se na sloupcích svíjely lehce oděné křehotinky. Jakmile jsme vešli, thajská majitelka podniku zatleskala, krasavice zanechaly tance a přisedly si k nám. Útlá umělkyně neklamně čínských rysů si sedla vedle mě, šibalsky se usmála a kamarádsky mně pohladila kalhoty v rozkroku.

Jitka Dolejšová: Minipříběhy všedních dní (2)

Moje známá mi vyprávěla, jak s manželem nakupovali v hypermarketu. Její muž se někde mezi regály zapomněl. Pak ho konečně zahlédla. Stál u pultu s rybami, mával na ni a s dojetím v hlase jí sděloval radostnou novinu, že mají úúúžasně levného tuňáka. Zrovna si nechává zabalit asi dvě a půl kila, prý to stojí jen 50 Kč, je to v akci. No nekup to! Prodavač v tu chvíli hodil rybu na váhu a hlásil: „1350 Kč, mám ještě přidat?“ Ono to bylo 50 Kč za 100 gramů!

Jitka Dolejšová: Jménem (Murphyho) zákona

Když o dovolené vyfotíte manžela, vypadá na snímcích daleko lépe než vy, když vás fotí on. || Vždycky usne dřív ten, který chrápe. || Máslo je ztuhlé přímo úměrně k tomu, jak jsou měkké rohlíky. || Domácí práce je taková práce, které si nikdo nevšimne – leda když není hotová. || Vedlejší fronta postupuje rychleji. Jakmile přejdete do vedlejší fronty, začne postupovat rychleji ta, kterou jste opustili.

Václav Židek - Blanka Kubešová: Kolja... to neznáte mého psa! (3)

Můj pes má rád DROBEČKY, tak jako já. Váš taky? Nééé, já nemyslím ty drobečky, které vám někdy spadnou na zem od stolu, ale „Drobečky (Drbečky) z půjčovny lidských duší“ od pana Vlastimila Brodského. Abych to ještě upřesnil, tak Kolja má v této knize rád povídání pana Bródi o jeho psu Hugovi.

Ivo Jahelka: Veřejnost v soudní síni

„Povstaňte a poslyšte rozsudek jménem republiky…“ Bylo ospalé letní odpoledne, když soudce okresního soudu začal předepsaným způsobem vyhlašovat své rozhodnutí. Obžalovaný – známá to firma, nebyl evidentně v nejlepší kondici a zejména stoj spatný mu činil značné obtíže. Na vině byly dva litry čůča, které si dal na posilněnou před tímto procesem v nálevně zvané příznačně „Krmelec“.

Ladislav Háva: Cosinus úhlu větší než jedna - světový unikát

Stalo se to v době vojenských kateder na vysokých školách. Na škole, kde jsem studoval, přednášeli armádní důstojníci, z nichž jeden měl velmi chabé znalosti. To se sice o něm vědělo, ale na škole zůstával dál. Postupně byli tito důstojníci v hodnostech povyšováni, ale když chtěl i velitel získat další frčku navíc, nezbylo mu nic jiného, než aby jako posledního povýšil i tohoto, s prominutím, blba.

Emília Molčániová: MHD – to je ono | Problém bude inde | Pôžička

Pokazilo sa mi auto. Toho som sa najviac obávala, pretože som bez neho neurobila po meste ani krok. Hrozila som sa cestovania mestskou hromadnou dopravou. Stačilo mi počúvať tie chýry, ktoré kolovali ako postrach verejnosti. A teraz je to tu. Musím zakúsiť nepohodu, utrpenie, možno aj boj o holý život. Celú noc som nedokázala od strachu ani zaspať a lúčila som sa so životom. Pred dvadsiatimi rokmi ma seklo v krížoch a odvtedy chodím zohnutá takmer do pravého uhla. Prešla som stovkami rúk našich i zahraničných odborníkov, kadejakých šarlatánov a nič.

Jitka Dolejšová: Petr a slečna k nakousnutí

Když dosáhl Petr věku Abraháma, oslavil to jaksepatří. Pořád vypadal dobře, oblékal se mladistvě, začínající břicho zatahoval a řídnoucí vlasy se stále daly upravit do moderní podoby elegantně nedbalého účesu. Odjakživa se mu líbily ženy a nebránil se ani občasnému flirtu na pracovišti. Jednoho dne do vedlejšího oddělení nastoupila Ona.

strana 1 / 22

Další strana »