POZITIVNÍ NOVINY

Autoři | Prezentace Pozitivních novin |

Internetový magazín věnovaný české zemské šlechtě i šlechtě odjinud a jejich knížatům a králům.

Navigace: Hlavní strana / Literatura / Zbývá dodat...

Jan Burian: Recept na české myšlenky

Pozitivní noviny | 17. 01. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

Ladislav Gerendáš: O neposlušných kůzlátkách

Gerendáš Ladislav | 29. 08. 2009 | rubrika: Zbývá dodat...

NÁVRATY K HODNOTÁM (z archívu PN)
Za devatero horami, devatero řekami… kdo to počítal, bůhví… žila jedna koza se třemi kůzlaty. Bydlely chudě a skromně v malé chaloupce, která svou stavbou připomínala spíše chlívek než Karlštejn. Byly dočista samy, starý kozel totiž v jednom jarním odpoledni odešel „středem“ za mladou rozvedenou kozou.

Milan Turek: Vůně duše

Turek Milan | 21. 08. 2009 | rubrika: Zbývá dodat...

„Táto, kup chleba, víš, jak bývá voňavý a dobrý,“ žadonil malý Martínek, když se vraceli od venkovské babičky. Nemuseli zajíždět, a když zastavili, do otevřených dveří proniknul zvláštní duch, praštil je do nosu a už zůstal v autě. „Ten voní, neukousneme si kousek?“ žadonil malý, když se táta vrátil s teplým a voňavým pecnem v ruce.

Petra Haasová: Udělej něco pro sebe!

Haasová Petra | 30. 03. 2009 | rubrika: Zbývá dodat...

NÁVRATY K HODNOTÁM (z archívu PN)
Nemýlila jsem se. Budík na stole řádil jako tornádo, ačkoli při pohledu z okna mi připadalo, že je něco málo přes půlnoc. Bylo načase vstávat. Žádné teplé letní paprsky, žádné švitoření ptáčků, a při pohledu do zrcadla jsem spatřila něco jako vlnitý plech (a stejně tak to na mojí straně nešlo nijak narovnat).

Pavla Gajdošíková: Odhodlání

Pozitivní noviny | 22. 03. 2009 | rubrika: Zbývá dodat...

Den jako každý jiný. Pořád to samé. Ráno vypravit děti do školy, ranní šálek kávy, něco uvařit, trochu uklidit. Den uteče... za chvíli přijdou děti ze školy, napsat s nimi úkoly, pak si chvilku povídat, co bylo ve škole. Ale to jen někdy, jelikož učební osnovy mi připadají stále více náročnější, než byly kdy dříve předtím. Takže učení se někdy protáhne až do podvečera. No a už je tu příprava večeře. To přece není možné!! Tolik ideálů jsem měla na škole! Kam se to všechno podělo?! Copak takhle jsem to chtěla?!

Ivan Kraus: Zem není

Kraus Ivan | 01. 03. 2009 | rubrika: Zbývá dodat...

NÁVRATY K HODNOTÁM (z archívu PN)
Toho srpnového dne roku šedesát osm ležel otec na chodníku na Václavském náměstí. Nelehl si tam, aby snad upoutal pozornost, ale proto, že zaslechl střelbu a viděl tanky. Nebyl na chodníku sám. Nedaleko něho klesl na zem nějaký profesor češtiny. Vedle profesora ležel pán, který si dělal starosti o svou ženu. Otec ho uklidňoval a vysvětloval mu, že Senohraby jsou ze strategického hlediska bezvýznamné.

Stanislav Moc: Čestný pionýrský!

Moc Stanislav | 27. 02. 2009 | rubrika: Zbývá dodat...

S Petrem se klábosilo dobře a měli jsme o čem, i když já jsem měl na starosti děti, takže jsem mohl pít i klábosit trochu omezeně. Hlavně proto, že jsem musel zůstat střízliv, abych jej večer mohl odvézt na nádraží a pak jet rychle do nemocnice vyzvednout ženu z práce. Tou dobou už jsem děti nakrmil, vykoupal a dal do postelí, takže když jsme vyjížděli, děti už spaly.

Václav Židek - Vladimír Kulíček: I to se může stát … Aneb nevážně o vážném

Kulíček Vladimír | 30. 01. 2009 | rubrika: Zbývá dodat...

NÁVRATY K HODNOTÁM (z archívu PN)
Jsem si vědom toho, že nebývá obvyklé zahajovat předmluvu ke knížce slovy: Přitroublý dědek. Namístě by bylo uvést datum narození autora, jeho vzdělání a běh životní dráhy. Přesto se domnívám, že drobná životní příhoda může přinést k poznání autorovy osobnosti často více, než obsáhlé a proto nudné curriculum vitae.

Antonín Siuda: Pak to zvíře tiše umřelo

Siuda Antonín | 13. 11. 2008 | rubrika: Zbývá dodat...

Paní od vedle chodí celá zkormoucená. Důvodem je, že zůstala sama. Umřel jí muž a záhy po něm starý člen rodiny, pejsek. To první úmrtí je naplněním determinanty života – chvíli jsme tu a pak už na věčné časy nejsme. Člověk musí žít velmi dlouho, aby dosti hluboce procítil krátkost svého bytí a smysl svého konce.

Jakub Hein: Jak jsem psal diktát a byl v průchodu

Hein Jakub | 03. 07. 2008 | rubrika: Zbývá dodat...

NÁVRATY K HODNOTÁM (z archívu PN)
Tak se konečně musím přiznat: kdyby byla moje znalost gramatiky k mojí oblibě vymýšlet si příběhy nebo popisovat svoje zážitky v poměru důsledkovém, měl bych to spíše diktovat než psát. V jedné gramatické příručce je jako příklad poměru důsledkového uvedeno: „hustě pršelo, a proto se rozhodli…“.

Radka Jurkovičová: Moje první láska / Čínský kačer / "ALE"

Pozitivní noviny | 14. 06. 2008 | rubrika: Zbývá dodat...

Já a hysterická? Nikdy! Své emoce mám vždy pečlivě střežené, ven mohou vycházet jen zřídka, po jedné a pouze některé. A nejlépe beze svědků a se slzavým doprovodem. Po setkání s NÍM však následovala emoční vzpoura. No, je pravda, že jsem byla po většinu svého života citově uzavřená (železobetonem), ale takový průlom jsem vážně nečekala!

Ivan Kolařík: O oslovování a chabé paměti

Kolařík Ivan | 04. 06. 2008 | rubrika: Zbývá dodat...

V situacích, ve kterých se octnete zaskočen, protože si za boha ani za národ nemůžete vzpomenout na jména lidí, kteří vás srdečně zdraví a kteří prahnou po tom, aby si s vámi mohli promluvit, vám obyčejně může pomoci hodná žena, která vám jméno dotyčné osoby taktně zašeptá do ucha.

Jiří Vaněk: Jak jsem tančil s dcerou Červoněnka

Pozitivní noviny | 09. 05. 2008 | rubrika: Zbývá dodat...

Pracoval jsem v Karlových Varech u Pozemnich staveb, mimo jiné u závodu, který soutěžil o titul nebo nějaký řád, mělo to něco společného se socialistickou prací. A já se snažil taky. Pár let se Stalincem, buldozerem, s kterým jsem se podepsal na věky v Karlových Varech. Na louce, kde jsme odpalovali německé rakety coby mladí kluci, a pod loukou ve skále jsem se svým milovaným Stalincem trhal skálu, aby mohl být vybudován bazén Termal.

Petra Haasová: Když se řekne Mikuláš

Haasová Petra | 30. 04. 2008 | rubrika: Zbývá dodat...

NÁVRATY K HODNOTÁM (z archívu PN)
Když se řekne Mikuláš, vždycky na mě dýchne atmosféra výjimečných dnů, jako jsou Velikonoce, Štědrý den nebo třeba narozeniny. Nejinak to bylo i pátého prosince, když jsem kousek od Staroměstského náměstí čekala na přítele, se kterým jsme byli rozhodnuti strávit večer tím, že prozkoumáme všechny čerty, Mikuláše a anděly, co se jich do Prahy vejde.

Jitka Dolejšová: Pro krásu se musí trpět

Dolejšová Jitka Bc. | 10. 04. 2008 | rubrika: Zbývá dodat...

Další půlhodinu Eliška protrpěla. Kosmetička Hronová ji svou vytvarovanou hrudí občas přidušovala, Eliščin obličej byl namáčen, nasvěcován, šmirglován, ďoubán, odchlupováván (kde se tam ty chlupy vzaly?), píchán, štípán, mačkán, patlán a omýván, chvíli potažen stahujícím páchnoucím bůhvíčím a zase poléván, přejížděn čímsi s protivným praskáním a sadisticky masírován rukama s mozoly a ostrými nehty.

Strana | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 |

POZITIVNÍ NOVINY fungují jako neziskové internetové médium. Všichni autoři a dopisovatelé do nich přispívají bezplatně,
ze své vlastní svobodné vůle. Nejdůležitějším způsobem šíření těchto novin je OSOBNÍ DOPORUČENÍ spokojených čtenářů.
Prosíme Vás proto o jejich podporu tím, že o nich budete mluvit se svými kamarády a známými. Pokud budete někomu zasílat
OSOBNÍ e-mail, vždy se podepište vlastním jménem, aby nevzniklo podezření na nevyžádaný e-mail (spam).

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.