Publicistika – Co je psáno...

Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: Vidět Neapol...

Jednoho dne jsem navštívil milého Josefa, který si se zlomyslnou radostí mnul ruce. I vyprávěl mně, jak si kterýsi Ital vybral jedno z Mistrových děl. Dohodli si schůzku, ale protože se Hlinomaz vzdával svých obrazů nanejvýš nerad, pořídil rovnou dvě kopie. Originál sňal ze zdi, uložil kamsi na skříň, a na stěnu pověsil kopii. Což našinec pochopí.

Dobromila Lebrová: Alois Jirásek, spisovatel a dramatik

Alois Jirásek byl za svého života uznávaným spisovatelem, ale hlavně byl oslavován po vzniku Československa, protože jako první podepsal prohlášení 222 českých spisovatelů ze „17. května 1917 Manifest českých spisovatelů za svobodný stát Čechů a Slováků“, jehož autorem byl Jaroslav Kvapil. V době války to vyžadovalo hodně odvahy.

Václav R. Židek: Vzpomínka na Eduarda Ingriše (2)

Jsem nesmírně vděčna za to, že jste započal v Pozitivních novinách akci, aby byla umístěna pamětní deska na Smetanově nábřeží 12. Já sama jsem se o tom zmínila již před několika měsíci panu Gabrielu Goesselovi z Českého rozhlasu, který vydal CD Eduarda Ingriše "Chci věčně vzpomínat". Ten byl také pro, ale od té doby jsem už nic na tohle téma neslyšela, až jsem se vše dověděla z Vašeho článku a pak i další podrobnosti po telefonu od Vás.

Alena Heinová: Krásný den – až do usnutí!

Srdce je tíha. Rozum jen váha… Slova básníka Vladimíra Holana, ta z říše cest ze stínů do světel, kterou nás vedlo s pokorou i odvahou Hercovo Umění – právě ta slova mě napadla, když přišla ta zpráva, že v poledních hodinách 10.března odešel z pozemského bytí Radovan Lukavský. Bolí to. Obyčejně a hodně to bolí, protože odešel Člověk hodný obdivu i lásky v dokonalé čistotě obsahu těch slov.

Milan Richtermoc – Petra Haasová: Kdo byl fialový poustevník?

Ota Pavel (1930-1973), vlastním jménem Otto Popper, patří k autorům, o kterých bylo napsáno více knih, než kolik spisovatelé sami za svého života vytvořili. Zájem o jeho dílo neupadá ani šestatřicet let od jeho předčasného odchodu. Pozornosti čtenářů se těší nejen Pavlova tvorba, ale i jeho život, který je dodnes v mnohém zahalen tajemstvím.

Josef Krám: Uděláme z toho mrdník, proč tu není Gustav Bubník?

EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR PRO POZITIVNÍ NOVINYPo první třetině najednou koukáme, co se děje, hrálo taky jen 8 Angličanů jako nás. Říkali jsme si - jsou to gentlemani. Nejhorší pro nás bylo, když po utkání, které skončilo 4 : 3 pro nás, Angličané přišli k nám a protože jsem dovedl anglicky, tak mě překvapilo, že mi jeden z Angličanů neblahopřeje, ale kondoluje. On říkal: „ Spadlo letadlo.“

Ivan Kraus slaví sedmdesátiny! Gratulujeme!

To, že se Ivanův skutečný kmotr jmenoval František, byla ovšem náhoda. Náhoda byla i to, že v roce třicet devět platily zákony, které náhodou už dnes neplatí, ale tehdy se za ně platilo životem. Zákony proměnily Ivana v I-Ivana a jeho matka proměňovala obsílky z úřadů v popel, aby se v popel neproměnil Ivan.

Ivo Fencl: Složím písničku a život ukáže, říká Jan Vodňanský

Kde podle vás leží hranice černého humoru? * To je asi u každého autora jiné. Hranice leží tam, kam si je kdo posune nebo dobrovolně zúží... Třeba dvaadvacetiletí Voskovec a Werich psali dadaistickou Vest Pocket Revue (1927) jen ku obalení svého skeče Nepřípadný zpěv o hrobce, pak se však ukázalo, že ten obal je u jejich generačního publika mnohem úspěšnější a nekrofilní humor původní Hrobky ne zcela kompatibilní, a tak asi po desáté repríze Hrobku ze scénáře vyrubli.

Český malíř KAMIL KUBÍK přítelem amerických prezidentů (2/2)

Významným okamžikem v mém životě byla pro mne příležitost seznámit se s velvyslancem (pozdějším víceprezidentem a prezidentem) Georgem Bushem. V 70. letech, když byl G. Bush americkým velvyslancem ve Spojených národech, měl jsem uměleckou galerii na Madison Anenue Stuatrů.

Antonín Hančl: Ejhle cirkusy a varieté (8)

Víte jak vznikl August? Když ještě nebyli manéžoví dělníci, veškerou práci dělali artisté. Bud před svým výstupem nebo po něm si oblékli parádní livrej, nasadili paruku, natáhli si bílé rukavičky, obuli lakované střevíce a šli pracovat do manéže. Mezi artisty byl v té době krasojezdec Tom Belling, Angličan, jenž si rád přihnul.

Ivan Rössler: SOL LUCET OMNIBUS

Strávil jsem v ateliéru Jiřího Švengsbíra mnoho hodin. Nikdy jsem ho ale neviděl při práci. Pili jsme spolu červené víno a povídali si. Byl však nesmírně pracovitý. Vyryl nesčíslné množství známek a vytvořil spoustu volných grafik vesměs rytin na téma Praha. Vždycky na nich byla zlatá barva. Snil o tom, že po japonském vzoru slavného Hokusaie Sto pohledů na Fudži vytvoří originální obraz Prahy stem grafických listů.

Olga Wister: Když kdysi dávno před léty, ale vlastně nedávno...

Když kdysi dávno před léty, ale vlastně nedávno jsem jako malá holčička seděla u stolu se svým tatínkem a panem Werichem v restauraci V Jámě, která bývala jen pár kroků od divadla pana Wericha a kde si oba tito pro mne dnes velmi vzácní muži pochutnávali na veliké pochoutce tehdejší doby, na smažených žampionech s bramborem a tatarkou...

Dobromila Lebrová: Otakar Ševčík, houslový virtuos a pedagog...

Po absolutoriu byl v letech 1870 - 1873 činný jako koncertní mistr v salzburském Mozarteu. Podle určitých pramenů zároveň učil a také založil své vlastní kvarteto. V dubnu 1973 se stal koncertním mistrem pražského Prozatímního divadla, ale hned v květnu nato dostal nabídku stát se koncertním mistrem Vídeňské komické opery.

Irena Voštová - Miloš Bařinka: Rok osmičky (1)

A takovým člověkem je i Josef Čermák – doktor práv, partner významné právnické kanceláře, královský konzultant (QC – čestný titul udělený vládou), novinář, spisovatel, básník, herec a celoživotní organizátor a inspirátor veřejného i vědeckého života českých a slovenských krajanů v Kanadě...

strana 1 / 42

Další strana »