Co je psáno...

Dobromila Lebrová: Václav Beneš Třebízský, spisovatel a kněz

Co je psáno... Publicistika

Spisovatel historických děl - Václav Beneš Třebízský - je od některých literárních historiků a kritiků, především Arneho Nováka (1880 - 1939), srovnáván s dalším spisovatelem historických románů a povídek - Aloisem Jiráskem (1851 - 1930). Je zdůrazňováno, že ryzí vlastenectví Třebízského je tendenčně sentimentální, především u jeho děl z pobělohorské doby.

Ivan Rössler: Na sklence červeného s Adolfem Bornem

Co je psáno... Publicistika

Adolfa Borna mám rád pro jeho baculaté dámy s ještě baculatějšími klobouky, dlouhé psíky a uťápnuté pány. Pak ho mám rád, protože má rád - stejně jako já - dobré víno. Pojďme si tedy s Adolfem Bornem při sklence červeného povídat o jeho dětství (shledáte, že i v tomto tématu to víno je obsaženo). "Narodil jsem se v Českých Velenicích," začíná vyprávět Adolf Born, "což je zajímavé městečko.

Rudolf Křesťan - Eva Laštovičková: KŘESŤAN NA DOSLECH

Co je psáno... Publicistika

V našem městečku Stará Role jsem v uvedeném žákovském věku roznášel předplatitelům nedělní tisk. Než jsem jim ho dal do schránek, vždycky jsem se do novin podíval. Takové mazané čtení zadarmo bych dnešním termínem nazval jako bonus té služby. V tehdejších nedělních vydáních novin vycházely pravidelně fejetony. Něčím zvláštním mi byly sympatické. Možná tím, že na rozdíl od úvodníků s budovatelským nabádáním byly osobnější.

Vladimír Kulíček: Já měla zlý té noci sen aneb Šla-li dceruška k vodě ven

Co je psáno... Publicistika

Cesta do Sniny-Vihorlat trvala dlouho, rychlík byl spíše pomalík, a když jsme konečně v letním vedru dorazili k cíli, měli jsme především hlad a žízeň. V jediném místním podniku, který představovala knajpa asi páté kategorie, měli jen párek a rejžovník. Objednali jsme obojí – já párek, kolega rejžovník.

Blanka Kubešová: Novinářská a vydavatelská činnost Mirko Janečka v Kanadě končí...

Co je psáno... Publicistika

Česko-anglické Kanadské Listy začaly vycházet v 66. roce zprvu cyklostylovaně pod názvem Hlas nových a o pár let později už v podobě, jak je známe dnes. Od počátku archivovaly a mapovaly činy a osudy hrdinů protinacistického odboje a veteránů 2. světové války. Informovaly pravidelně jak o životě vojáků, letců a parašutistů, tak i o krajanech, kteří svou prací a úspěchy dosáhli uznání za hranicemi vlasti.

Dáša Cortésová: Jaká byla (a je) skupina Czerwone Gitary (15)

Co je psáno... Publicistika

Každý, kdo navštívil tuto zemi, měl v podvědomí, že je pod stálou kontrolou, sledován nebo odposloucháván. Jednoho večera po úspěšném koncertu se skupina sešla v kapelníkově apartmá, aby to společně oslavili. Při tomto posezení došlo i na debatu okolo odposlechů. Slovo dalo slovo a všichni začali pokoj prohledávat, ale nikde nic.

Jaroslav Volf: Pocta H. Ch. Andersenovi

Co je psáno... Publicistika

„Roku 1805 - v městě Odense - v ubohém pokojíku žili mladí novomanželé, zamilovaní do sebe až za kraj světa. On byl jen dvaadvacetileté švícko, však povahou vskutku básníkem byl - ona byla jen o málo starší, neznala ani život ani svět a jediným jejím majetkem bylo ryzí srdce. Manžel teprve nedávno stal se z tovaryše mistrem a vlastníma rukama zhotovil si jak vybavení pro dílničku tak i svatební jejich lože.

Dobromila Lebrová: Viktor Schauberger, rakouský lesník, přírodovědec, vynálezce

Co je psáno... Publicistika

Viktor Schauberger byl pro své současníky a - možná i pro naše současníky - rozporuplnou postavou. Většinu jeho objevů považovali za šílené, nesmyslné. Dost z jeho objevů se vymykalo uznávaným fyzikálním zákonům a jeho řeč nebyla vědecká, tak ho jen málokterý vědec dokázal pochopit. Mnohé jeho myšlenky předběhly svou dobu o staletí...

Ivo Fencl: Pozitivní skeptik Jonathan Swift

Co je psáno... Publicistika

Stejně jako Robinsona četl Gulliverovy cesty (1726) asi každý. Přinejmenším v dětství - a přinejmenším neúplnou verzi. Ne každý si ovšem, pravda, zapamatoval zdejší "odvážná" zjištění o vesmíru. Možná to nevadí. Ona zas tak odvážná nejsou. Slovo jsem umístil do uvozovek asi právem a Swiftova (1667-1745) tvrzení totiž k žalu všech záhadologů nebyla nikterak vizionářská.

Dr. Ernst (Arnošt) hrabě Waldstein-M.Pfeffer: Muž s nonšalancí aristokratům vlastní

Co je psáno... Publicistika

Když jsem se ještě řadila do kategorie dítek školkou, později základní školou povinných, tak jsem si asi jako většina malých holčiček hrála na princezny. Krásné dlouhé šaty (v mém případě máminy svatební), představa o životě na zámku, později se ještě přidaly sny o princi na bílém koni. Po téměř třiceti letech jsem stoupala do druhého patra ve starobylém měšťanském domě, nacházejícím se hned vedle zámku Belvedere ve Vídni, a hlavou se mi promítaly právě tyto vzpomínky z dětství.

Ivan Rössler: Nevtíravý zpěvák Pavel Bobek

Co je psáno... Publicistika

Kdybych měl hledat synonymum, které by nejpřesněji definovalo Pavla Bobka jako člověka, pak bych asi zvolil přídavné jméno „nevtíravý“. A kdybych zase chtěl zpětně hledat argumenty, jimiž bych svoji emotivní definici podpořil, pak bych asi tvrdil, že nevtíravost Pavla Bobka se projevuje nejen v jeho celkové osobnosti, ale v každé jeho části zvlášť.

Petr Bende: Hvězda

Co je psáno... Publicistika

Každý člověk má ve svém životě mnoho voleb, kterou cestou se dát. Vždy se někam vydá, a i když se to zprvu zdá, že přešlápnul, tak třeba za pár let si řekne: Ještě, že jsem se nevrátil. Z toho plyne, že vše je tak, jak má být. Buďme přirození a mějme se rádi, pak se nám všem bude společně žít v pokoji.

Václav R. Židek: Zastavení se Zuzanou Stirskou

Co je psáno... Publicistika

Zpěvačku Zuzanu Stirskou jsem poznal osobně koncem listopadu minulého roku při benefičním koncertu Nadace na ochranu zvířat „Podejte pac“, kde zadarmo vystupovala se svými dětmi i se souborem „Gospel Time“, tak jako všichni umělci tohoto večera. Nebylo to však naše první setkání. To se uskutečnilo už několik měsíců před tím na vlnách internetu, kdy jsme si dopisovali ohledně přípravy tohoto koncertu.

Dobromila Lebrová: Josef Mánes, malíř

Co je psáno... Publicistika

Josef Mánes bývá označován za zakladatele českého novodobého malířství a sice malířství zcela národního, které je jedním z pilířů naší kultury. Mánesova rodina pocházela z Radnic u Rokycan, kde se narodil Josefův dědeček František Mánes. Vyučil se mlynářství a byl zaměstnán v Praze ve Štítkovských mlýnech, kde dnes - skoro jako žert historie - stojí výstavní síň Mánes.

Pavel Veselý: Zastavení Richarda Pachmana

Co je psáno... Publicistika

Setkat se s lidmi renesančního typu, to je dnes skoro vzácnost. V době úzké specializace na nějaké téma nebo činnost. U Richarda Pachmana to neplatí. Píše nejen dobrou muziku, ale také krásné texty, stejně tak zajímavě maluje. Poprvé jsem Richarda potkal jako novinář, který s ním chtěl udělat rozhovor. Později jsme přišli na to, že máme různé podobné názory na život a svět. A tak se z čistě pracovního pohledu stal pohled kamarádský. Zastihnout Richarda v klidu je skoro nemožné. Má stále plno plánů a aktivit, ale přesto se to povedlo.....  

Milan Richtermoc: Posledním rájem Oty Pavla

Co je psáno... Publicistika

Po válce Ota navštěvoval obchodní jazykovou školu v Praze (rodina si po válce změnila své příjmení ze židovského Popper na české Pavel). Později, na přímluvu Arnošta Lustiga, Ota započal v československém rozhlase slibnou kariéru sportovního novináře, kterou předčasně, v únoru 1964, ukončila zákeřná nemoc – maniodepresivní psychóza, se kterou zápasil po zbytek života.

Petr Janda - Jitka Vykopalová: Olympic, hvězdy bez hvězdných manýrů (2/2)

Co je psáno... Publicistika

... ta muzika v té době vznikla, to byl převrat, to byla revoluce, to bylo revoluční myšlení v muzice, tenkrát kytara byla nástroj pro čundráky a pro nějaké zoufalce, pro hospodské povaleče, to nebyl počestný nástroj jako housle nebo klavír, to byl prostě nástroj té nejspodnější vrstvy obyvatel, a najednou ta kytara se dostala úplně jinam...

Vladimír Just: Vlasta Burian a sport ...

Co je psáno... Publicistika

Kdykoli se píše o Vlastovi Burianovi, propírá se věčné téma Burian a sport. Není divu – sportovní výkony byly vždy Burianovi rovnocenné s výkony jevištními. „Hrál fotbal v nejlepších mužstvech, hraje tenis, jezdí s autem odvážně jako závodník, jezdí na koni a skáče přes překážky… Sport, tělesná námaha, otužilost a dravá chuť k životu spolupůsobí hybnou pákou při tvorbě Burianově na jevišti.“

Ivan Kraus slaví sedmdesátiny! Gratulujeme!

Co je psáno... Publicistika

To, že se Ivanův skutečný kmotr jmenoval František, byla ovšem náhoda. Náhoda byla i to, že v roce třicet devět platily zákony, které náhodou už dnes neplatí, ale tehdy se za ně platilo životem. Zákony proměnily Ivana v I-Ivana a jeho matka proměňovala obsílky z úřadů v popel, aby se v popel neproměnil Ivan.

Milan Richtermoc - Petra Haasová: Smutný osud autora České mše Vánoční

Co je psáno... Publicistika

Neodmyslitelnou součástí českých vánoc, výrazným symbolem a zlatou perlou jejich tradic je Česká mše vánoční Hej mistře…, kterou zkomponoval prostý rožmitálský kantor a ředitel kůru ve zdejším farním kostele Povýšení sv. Kříže Jakub Jan Ryba (1765-1815).

Celkem se zde nachází 576 článků

Další strana »