J+O Suchý

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (19) Jitka Molavcová

J+O Suchý Publicistika

„Sotva který chlap se může chlubit tím, že ležel s Jitkou Molavcovou na Karláku. Troufám si tvrdit, že jsem byl v roce 1978 jediný, kdo s ní měl možnost prožít několik dlouhých dnů a nocí plných vzájemného pochopení a citů. Prožili jsme společně bolest i sladké usínání, ve světlých chvilkách jsme se jimi zoufale prochechtávali až k slzám, na několik dnů a nocí pro nás přestal tehdy svět existovat. Ten společný zážitek už nám nikdy nikdo z paměti nevymaže. V oněch dnech bohapustého nicnedělání nám oběma totiž přibyla nová zkušenost. Jitka při ní přišla o slepé střevo a já o žlučník.“

Ondřej Suchý: Herečka Jana Ebertová slaví dnes devadesátku!

J+O Suchý Publicistika

Půvabná septimánka Zdeňka Chalupová do níž je zamilován spolužák Jan Vaněk (Rudolf Hrušínský) v Cestě do hlubin študákovy duše (1939), Milada Švarcová, kamarádka Karly (Adiny Mandlové) v Pacientce dr. Hegla (1940) anebo Kordula, žena muzikanta Kalafuny (Ladislava Peška) v Strakonickém dudákovi (1955), to jsou tři z deseti postav, které vytvořila herečka JANA EBERTOVÁ v českých filmech. Narodila se 7. května roku 1920 a tak se právě dnes dožívá úctyhodného životního jubilea – 90 let.

Jiří Suchý: Chvála povrchnosti

J+O Suchý Publicistika

Vždycky mě zajímalo všechno to, co plynulo okolo mne: historie, mračna, hvězdy, dívky, hudba, fámy, svatojánské mušky a vlastně všechno, z čeho se skládá život. Rád o tom povídám, přemýšlím a píšu a rád kloužu po povrchu toho všeho: po povrchu historie, mračen, hvězd i dívek. Baví mě zlehka se dotýkat všech těchto darů života. Do hlubších rozborů se však nepouštím. Jen ne žádnou hloubku!

Ondřej Suchý: Jitka Molavcová = 60? Nemožné! (4/4)

J+O Suchý Publicistika

Můj bratr měl v životě několikrát velké štěstí. Dvě z těch velkých štěstí byla setkání se dvěma osobami – s Jiřím Šlitrem a pak s Jitkou Molavcovou. Dlouhá léta jsem psal i kreslil hlavně pro děti. Vzpomínám-li dnes na tuto etapu svého života, musím konstatovat, že i já měl štěstí – bylo jím setkání a spolupráce se dvěma osobami, které se staly pro děti idoly – s Jitkou Molavcovou a později s Dádou Patrasovou (která uvedla do života mou žížalu Jůlii a kosa Oskara).

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (12) Jim Carrey

J+O Suchý Publicistika

Když jsem se poprvé setkal s drastickou komikou Jima Carreyho, přiznám se, že jsem jí byl trochu zaskočen a trvalo mi chvíli, než jsem si na ni zvykl. Pak jsem uviděl film Miloše Formana Muž na Měsíci ve kterém hrál Jim Carrey hlavní roli. Myslím, že nepatřím k lidem, kteří své emoce musí sdělovat hned stůj co stůj, ale když jsem si doma film Muž na Měsíci přehrál, neuhlídal jsem své nadšení a panu režisérovi jsem o něm v euforii napsal, že se právě stal jedním z mých velkých životních zážitků.

Jiří Suchý: PERPLEX aneb Praktický průvodce od ničeho k ničemu (7)

J+O Suchý Publicistika

Ingmar Bergman občas vystoupí v úvodu svého filmu před kameru a z plátna vysvětlí divákům, jak to myslel. Tak tohleto kdybych udělal já, nechci vidět, co by se stalo. Ode mne se čeká, že film bude sdělný sám od sebe. A při tom tak rád vysvětluju! Bergmana zkrátka jeho autorita opravňuje takřka k čemukoliv.

Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (18) Harpo Marx

J+O Suchý Publicistika

V 8.dílu tohoto seriálku jste se před časem seznámili s vůdčí osobnosti slavné trojice filmových komiků, bratří Marxů — Groucho Marxem. Ještě jednou si připomeňme některé z jejich komedii, které natočili ve třicátých letech a které jsme viděli také u nás: „Kobylkáři", „Kachní polévka", „V cirkuse“ a „Noc v opeře". Na počátku bylo bratrů Marxů pět: Groucho, Harpo, Chico, Gummo a Zeppo. Světovou slávu si však vydobyli jen první tři.

Ondřej Suchý: Škola kouzel - Seriál historika Antonína Hančla

J+O Suchý Publicistika

Když jsem se před časem seznámil s dalším velkým Hančlovým dílem, nekonečným seriálem ŠKOLA KOUZEL, v němž kromě zajímavě napsaných medailónků předních našich i zahraničních kouzelníků uveřejňoval i principy některých jejich jednodušších kouzel, napadlo mne, že by výběr kapitol z tohoto seriálu mohl začít vycházet v Pozitivních novinách. Je totiž velká škoda, že knižní podoby se asi nikdy nedočká.

Jiří Suchý: Dopis

J+O Suchý Publicistika

Tento dopis je nanejvýš důvěrný, a proto Vás žádám, pane rektore, abyste jej po přečtení ihned spálil nebo snědl - nejlépe obojí. Vyzval jste mě jménem Vašeho slavného ústavu, abych vypracoval návrh, jak by měla vypadat zpráva, která by podala budoucím pokolením výstižný obraz naší současnosti.

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (42) Ljuba Hermanová

J+O Suchý Publicistika

„No, řekněte, jak bych mohla opomenout umění kulinářské, když knihkupci a nakladatelé přes celou tu obrovskou záplavu nejrůznějších kuchařek a knih o jídle i nadále prahnou po tom, aby se k vaření, pečení, smažení (a posléze ke stolování) znovu a znovu vyjadřovali známí lidé různých profesí. Jsi-li zpěvák či herec, tím líp!“ zdůvodňovala kdysi Ljuba Hermanová, proč v knížce jejích vzpomínek nesmí chybět také kapitola o umění kulinářském. Několik jejích receptů nebude chybět ani zde. Zdůvodnění mám prosté – o jídle jsem si s Ljubou poprvé povídal už v roce 1968, kdy jsem ji zpovídal coby „mladý novinář“ pro zvláštní tiskovinu – Pionýrské noviny!

Jiří Suchý: Řekni mi co nosíš na hlavě a já ti povím, jaký jsi (3)

J+O Suchý Publicistika

Rekreační klobouk slaměný - pokud je nošen v létě v přírodě, svědčí o zdravém postoji k životu. Je vzdušný, chrání proti slunci a jeho poněkud kovbojský tvar svědčí i o smyslu pro romantiku. Horší však to s vámi je, pokud nosíte tento klobouk v zimě do společnosti. V tom případě vás neváhám označit za člověka, který nemá špetku soudnosti.

Jiří Suchý: Úsměvy

J+O Suchý Publicistika

Co je to vlastně úsměv? Dalo by se říct, že úsměv je grimasa, kterou člověk nasazuje v okamžiku, kdy je mu fajn? Dalo by se to říct, ale byla by to pěkná pitomost. Pěkná, ale pitomost. Úsměv totiž není jenom grimasa, i když ano, rty se nám jaksi roztáhnou, jejich koutky se lehce po­zvednou, oči přimhouří, tváře se rozšíří...

Ondřej Suchý: Co prozradily noční hovory s Jiřinou Štěpničkovou

J+O Suchý Publicistika

Když mě začátkem osmdesátých let fotograf Svatopluk Sova (který si kvůli svému ošuntělému baloňáku říkal Colombo, zatímco jeho pravá přezdívka byla – vzhledem k jeho titěrné postavě – Kilo) neustále pronásledoval s návrhem, ať s ním sepíšu paměti jeho vrstevnice a kamarádky Jiřiny Štěpničkové, příliš jsem se k tomu neměl. Ne, že by mě taková práce nezajímala, ale měl jsem v té době (podobně, jako mám dodnes) rozdělaných několik jiných projektů a práci na takové knížce bych už nezvládl.

Ondřej Suchý: A večer bude biograf (15)

J+O Suchý Publicistika

"V roce 1909 zvítězil jsem ve velké sportovní slavnosti Cheyenne a získal jsem značnou peněžitou cenu, která mi byla poukázána ve formě šeku,“ začíná s popisem svého příchodu k film ve svých „pamětech“ jedna z prvních mužských hvězd westernu, Tom Mix. (V polovině dvacátých let vyšly jeho vzpomínky v laciném sešitovém vydání i u nás pod názvem Nejslavnější cowboy světa Tom Mix vypravuje svá dobrodružství.) „Druhého dne šel jsem si vyzvednout peníze do banky, jejímž ředitelem byl jakýsi pan Stone, který byl také současně předsedou oněch sportovních slavností a byl velmi nadšen mými sportovními výkony.

Jiří Suchý: Lže, jako když tiskne

J+O Suchý Publicistika

Denní tisk čtu pravidelně denně, ale nepravidelně v tom smyslu, že střídám tituly. Jednou jsou to tyhle noviny, jindy tamty, a musím říct, že si libuju. Po čtyřiceti letech hubených osmistránkových listů, kdy i těch osm stránek bylo moc, protože se smělo psát jen o tom, o čem se smělo psát, a toho nebylo mnoho, je tu úroda zpráv, které člověk skutečně přečte, na rozdíl od článků v socialistickém tisku, které nepojednávaly mnohdy v podstatě o ničem a jen přemílaly fakta o úspěších našeho zřízení.

Ondřej Suchý: Vodňanský, Nesvadba a ušatá tužka

J+O Suchý Publicistika

Již první otevření knížky prozradí, že oba tvůrce spojuje především nespoutaná hravost. Nesvadbovy ilustrace dovádivě překračují stránky jim určené a dovádivě vpadají do výsostného území vyhrazeného písmenkům, Jednou tam vlétnou pádíci králíci, jindy třesně z bublaniny. Z „obrázkové“ stránky tam pod básničku vesele ujíždí vláček, vzápětí zase letí kopací míč rovnou do branky.

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (27) Věra Ferbasová

J+O Suchý Publicistika

Jednoho květnového dne roku 1972 jsem měl odpoledne schůzku s paní Věrou Ferbasovou v restauraci U Nováků, ve Vodičkově ulici v Praze. Vzpomínám si, jak jsem si doma předtím pozorně prohlížel ve starých ročnících Kinorevue její tvář, k čemuž se přiznávám bez uzardění, neboť jsem si ji z pozdějších let nemohl upamatovat. Nebylo divu, po mnohaleté odmlce se na plátna kin vrátila až na přelomu padesátých a šedesátých let a to v epizodkách tak nevýznamných, že její současná podoba byla (alespoň pro mne) k nezapamatování.

Jiří Suchý: Elektrická puma (3)

J+O Suchý Publicistika

Je opět noc. Jedna z těch předjarních nocí, kdy zima, která už přes den ztrácí půdu pod nohama, vrací se alespoň na pár temných hodin zpět. Podél vysoké zdi Hadžadžadžova paláce obchází ozbrojený voják a ráznými kroky se snaží zjednal si uvnitř prokřehlého těla trochu tepla. Jeho trasa je velmi jednotvárná: nejprve sem a pak tam. A znova.

Ondřej Suchý: Jitka Molavcová = 60? Nemožné! (1/4)

J+O Suchý Publicistika

Ale ano, možné to je. Ovšem pouze podle data narození na rodném listě: 17. 3. 1950. Také já mám v souvislosti s Jitkou malé výročí - čtyřicáté: Když jsem hledal ve svém archivu první článek, který jsem o ní napsal, našel jsem výstřižek z časopisu Sedmička z roku 1970. Zanedlouho jsem Jitce začal také psát písničky, kreslil její karikatury, s Oldřichem Dudkem jsme jí psali takříkajíc na tělo scénky v Malých televizních kabaretech, občas jsem se po jejím boku objevil i v roli moderátora, párkrát troufale i v roli zpěváka.

Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (4)

J+O Suchý Publicistika

Když mi byly čtyři roky, nechtěl jsem být ničím jiným, než francouzským legionářem, tak mi učarovala bleděmodrá barva jejich uniforem a ty barety. Později jsem chtěl být pilotem na dvojplošníku a pak chemikem a potom čímkoliv u kresleného filmu. Moje poslední touha byla stát se komikem. Jako byl George Formby, Lupino Lane, Laurel a Hardy nebo Voskovec a Werich.

« Předchozí strana

Celkem se zde nachází 371 článků

Další strana »