Publicistika – Rozhovory

Eva Sitta - Mirek Koutský: Malé okénko do minulosti

Měli jsme štěstí, že jsme dostali pasy i výjezdní doložky a mohli jsme vycestovat legálně. Rozhodli jsme se pro Západní Německo. Manžel se zabývá zahradní architekturou, designem a sochařstvím, mimo to již tam v minulosti pracoval a dvakrát vyhrál v zahradní architektuře prestižní ocenění Lenne Prize. Rozhodli jsme se usadit ve městě Essenu.

Vlasta Korbová - Helena Procházková: Povídání u sklenice studeného čaje (1)

Moje cesta byla velice zvláštní. Snad v devadesátém druhém roce jsem se na brněnském veletrhu poznala s mladým Američanem. Snažila jsem se naučit anglicky a hltala jsem každou příležitost trénovat jazyk. Vinek mě seznámil se svou matkou Temi Miller, která právě připravovala podmínky pro „dovoz“ kurzů Dale Carnegie Training do tehdejšího Československa.

Sylva Lauerová - Jarmila Moosová: Královny slz a ostružin

Zvědavost si mě podmaňovala. Osobní stránky Sylvy Lauerové mě vítaly pobídkou k zaslání ukázky svých básní pro tvorbu připravovaného největšího almanachu české ženské milostné poezie. Nebylo zdaleka rozhodnuto - jsem ve věku nedůvěry a ostražitosti vůči neznámému. Ve všech ukázkách z knih erotika, erotika, erotika na samé hraně s pornografií.

Vlasta Korbová - Helena Procházková: Povídání u sklenice studeného čaje (5)

Nedávno jsem při úklidu zásuvky, zaplněné věcmi které by se neměly ztratit, našla povídku, kterou psal můj syn v době, kdy studoval v Olomouci a několikrát měsíčně přijížděl domů. V myšlenkách mne to vrátilo do doby kdy to psal, a zpátky do let, kdy děti dospívaly, a dál, kdy byly ještě dětičky. Až teď si dokážu uvědomit, kolik věcí bych tehdy měla dělat jinak. A dávám důraz na termín „co bych měla dělat jinak“ .

Miroslav Sígl: Se spisovatelem Vladimírem Votýpkou o české šlechtě

Česká šlechta v současné době představuje úzký okruh pětadvaceti až třiceti rodin – každopádně hodně prořídlý šik. Jindřich Kolowrat mi kdysi řekl: Patříme k ohroženému druhu živočichů – jako někteří vzácní motýli nebo jeleni. Mnozí totiž odešli v několika odlivových vlnách. Poprvé po vzniku Československé republiky, která šlechtě příliš nepřála, podruhé před začátkem druhé světové války.

Antonín Tichý - Hynek Šnajdar: Krakonoš je nade vším

Trutnov - Freiheit je česky Svoboda nad Úpou. A nejen to. Jmenují se tak i webové stránky krkonošského patriota, publicisty a sběratele Antonína Tichého, který v tomto městečku žije a nedá na něj dopustit. Jako literát samouk od roku 1990 příležitostně publikuje v regionálním tisku. „Je mnoho zajímavějších lidí vhodných pro rozhovor, než jsem já. Budete pro smích."

Rozhovor se zrcadlem Jany Stuchlíkové

Vezmi si takový strach. Kdy jej máš? Můžeš se ocitnout v nějaké opravdu nebezpečné situaci, pak ti může zachránit život. Častěji se však objevuje plíživě a téměř nepozorován, až sevřený žaludek, bolení břicha nebo knedlík v krku ti řekne, že se něco děje. Jeho projevy jsou nepříjemné a někdy máš pocit, že tě chce ovládnout a ochromit.

Lada Fedorová - Jiří Heller: O rozzářeném slunci s tóny houslí

Pozitivní noviny s rozzářenou slunečnicí přinášeji prostřednictvím fejetonů, básní, fotografií pohledy na radostné stránky lidských životů. Pojďme si povídat o jednom rozzářeném slunci s tóny houslí ve svých rukou, ve svém srdci. Začtěme se, do exkluzivního rozhovoru Jiřího Hellera pro Pozitivní noviny s nadanou českou houslistkou Ladou Fedorovou...

Machmud Ešonkulov – Peter Závacký: Karikatúra je pre mňa všetko, nemôžem žiť bez jej kreslenia

Jazyk karikatúry nepotrebuje tlmočníka. Je zrozumiteľný pre každého i vzácny. Je obrazom procesu rozvoja vo svete i napredovania tej ktorej krajiny a národa, čo dáva optimistickú nádej, že karikatúra v budúcnosti dosiahne novú vyššiu úroveň. Kreslený humor je stále viac a viac populárny aj v slnečnom Uzbekistane v ďalekej Strednej Ázii. Uzbecká karikatúra sa každým rokom zviditeľňuje viac a viac. Jej autori majú svojich stálych priaznivcov nielen doma, ale už aj za hranicami, keď najúspešnejší z nich sa čoraz častejšie presadzujú aj na medzinárodných súťažiach kartún na všetkých kontinentoch. Najviac z nich sa darí ich lídrovi a najznámejšiemu z nich Machmudovi Ešonkulovi, ktorý už dnes iste patrí do svetovej TOP 50.

Vladimír Červenka - Jitka Dolejšová: Jsem v jádru pořád ten obyčejný kluk

Pozitivní noviny znám, ale, jak už jsem říkal, nemám bohužel moc času. Ale moje žena nebo dcery, které s počítačem pracují, si na stránky Pozitivních novin občas chodí pro pohlazení po dušičce. A podávají mi zprávy. Takže vím, kdy jsi co pěkného zase napsala. Jo, jak ses zmínila o tom rozhlase, tak před časem na stanici Praha 2 někdo vzpomínal, že když je otrávený a smutný ze všech těch zpráv a bulvárů, otevře si internetové Pozitivní noviny – a hned je mu dobře.

Ivo Fencl: Rozhovor s paní Vlastou Tafelovou

Vlasta Tafelová pracovala jako redaktorka i překladatelka v nakladatelství Svět sovětů (1951-64). Do odchodu do důchodu byla paní Tafelová také redaktorkou nakladatelství Olympia (1969-79) a zůstává rozhodně významnou překladatelkou z ruštiny i němčiny i držitelkou několika cen. Navzdory tomu se mi bohužel nepodařilo rozhovor s ní včas uplatnit (původně byl určen pro Tvar), takže v Pozitivních novinách vychází poprvé.

Milan Turek: Rozhovor v moderním paláci skvostů

Vlastivědných muzeí i všelijak lokálně zaměřených sbírek je po celé naší vlasti nesčetně. Bývají cílem návštěvníků lokalit, školních výprav, zájezdů a turistů za poznáním života našich předků i za poznáním současných řemesel, výtvarníků a lidových umělců. Nejsou to jen muzea ve velkých městech, lákavá jsou především malá muzea se specifickými sbírkami, zaujímajícími typickou originalitou.

Miroslav Sígl: Před znovuotevřením Národního technického muzea

O odpovědi na otázky jsem požádal Karla Ksandra (* 1964), nového generálního ředitele Národního technického muzea – krátce před jeho znovuotevřením, k němuž má dojít 16. února 2011 u příležitosti narozenin významného českého architekta, stavitele a mecenáše Josefa Hlávky (1831–1908). Na otázky mi odpověděla Mgr. Olga Šámalová, vedoucí odboru prezentace a práce s veřejností.

Jakub P.Malý - Jarmila Moosová: Cyrano třetího tisíciletí

Ve větším úžasu pak zůstane stát tváří v tvář fenoménu, který básní tak přirozeně, jako dýchá, a nelze nevzpomenout legendárního Cyrana de Bergerac, jemuž vyjadřování se verši bylo právě tou přirozenou vlastností. Poznala jsem desítky a stovky básní Jakuba P. Malého a před jeho umem se hluboce sklonila.

strana 1 / 15

Další strana »