Publicistika – Rozhovory

Marek Janáč - Renata Šindelářová: Spojuje nás láska k jazyku

Znáte to oblíbené dětské slovíčko na čtyři písmena: PROČ. Znáte ty nekonečně dotěrné řetězce otázek: „PROČ zase čepici? – PROČ nastydnu? - PROČ je zima? - PROČ ty nemáš čepici? – PROČ mi to nebudeš vysvětlovat?“ Nebyli jsme jiní. Jen jak jsme rostli, postupně jsme se přestávali ptát. (Ta přechodná pubertální fáze se projevuje specifickým typem „pročských“ otázek: „PROČ nesmím zůstat venku až do rána, když všichni ostatní můžou?“.)

ELFÍK - Jitka Dolejšová: Můj vláček je pro kluky i pro holky

Děti se mnou mohou cestovat vlakem po různých zajímavých místech, vydat se na akce, které pro malé cestovatele pořádají České dráhy. V každém čísle je šest soutěžních úkolů a kdo je správně splní, může se účastnit losování o pěkné ceny. Taky dětem ukazuji zajímavá místa na světě v rubrice Světošlápek, vyprávím vtipy, pohádky a básničky....

Jan Míka - Miroslav Vejlupek: Seriál není umění, ale je umění ho napsat

Byl jste i vloni ve starobylém Písku, nebo vás cesty vedly do jiných končin? Nebyl, i když jsem být měl. Točily se zde některé scény z mého nového seriálu Cukrárna v režii Dušana Kleina, ale já pobýval ve Františkových Lázních, protože jsem tam musel po operaci nastoupit. Jinak jsem v Písku alespoň pětkrát za rok, protože tu mám příbuzné, známé, rok jsem tu byl na vojně a Písek mám moc rád. Proto sem byly situovány i scény ze zmíněného seriálu. Konec konců z Tábora, kde bydlím, není do Písku tak daleko.

Martina McLenehan: Vzácně prosté vánoce Ludvíka Vaculíka

Čtenáři Ludvíka Vaculíka vědí hodně o něm i o jeho dnech všedních i svátečních. Těžko se o něm dozvědět něco převratně nového. Možná se tím ale ukazuje něco vzácnějšího: stálost, neměnnost a přetrvávání toho, co platí, čemu Ludvík Vaculík věří, za čím si stojí a co má smysl. Stejně, jako Vánoce.

Jana Witthedová – Jitka Vykopalová: Tvorba mi dává radost a nové pohledy

Byla jsem velmi potěšena, že České centrum mělo letos na veletrhu svůj stánek. Krásné bylo také, že zde představili své knihy Jáchym Topol a Jaroslav Rudiš, a že se uskutečnilo setkání s nimi a s jejich překladateli. Pro malé jazyky je často obtížné proniknout na zahraniční knižní trhy, proto je tato iniciativa velmi potěšující.

Milan Turek: Ještědman nechce být jen rekordman

Extrémní podmínky Ještědských hor pro sportování jako by spíše lákaly k tomu, aby se na svazích uskutečňovaly ty nejkurióznější druhy sportů. Od roku 1900 se pokoušela již celá řada sportovců o co nejčetnější zdolání vrcholu. Nejdřív šlo o odtučňovací kůru, ale později se z výstupů vytvořila speciální ještědská disciplína. Dnes se na trase k vrcholu lze setkat s Jiřím Mánkem, pokračovatelem tradice výstupů. Jeho vyprávění má téměř mysteriózní nádech…..

Alfredo Sábat – Peter Závacký: Boli to tri nádherne dni v Prahe

Alfredo Sábat (1966), narodený v Montevideu (Uruguaj), žije a pracuje v Buenos Aires. Všestranný výtvarník – ilustrátor a sochár, sa venuje predovšetkým žánru zvanému novinová karikatúra, rovnako ako jeho otec Hermenegildo, či pradedo Hermenegildo, na ktorých je veľmi pyšný, ich mená majú dodnes v Argentíne a na kontinente svoj veľký kredit. Jeho dnes už kultová kresba "Mlčiace cunami" pre La Nación (reakcia na bezmocnosť ľudstva pred obrovskými prílivovými vlnami a odvahu pred vodným živlom ), obehla celý svet v roku 2005, priam rovnakou rýchlosťou, s akou ničivé cunami ráno 26. decembra 2004 nečakane dosiahlo pobrežie juhovýchodnej Ázie. Okamžite mu pootvorila dvere do veľkého sveta súčasnej kartún. Odniesla si aj jednoznačné prvenstvo z prestížnej súťaže.

Dr. Volker Dudeck - Milan Turek: Poklad nejen německý

Nemálo památek v Lužici má své původce z dob českého království. Nemálo vesnic zde založili Čechové. Nejsou významné jenom pro naše německé sousedy, ale patří i do našich českých dějin. Znaky českého království nese i v poslední době objevená, nově restaurovaná a veřejnosti zpřístupněná památka světového významu velké žitavské postní plátno – velum quadragesimale z roku 1472. Byla instalována v nádherném prostředí barokního hřbitova a gotického kostela sv. Kříže v centru Žitavy. Se zatajeným dechem, v chrámovém prostoru ticha a vznešené velebnosti, prožije návštěvník zážitek zcela nevšední a hluboce duchovní, vnoří se do dějin lidstva, když naslouchá vyprávění ředitele Muzea Kostela svatého Kříže Dr. Volkera Dudecka.

Martin Foretník - Jarmila Moosová: Who is Martin Foretník?

„… co vlastně znamenají slepenky? To jsou všichni ti, kteří slepili na čas svůj život s mým. A taky toto slovo vyjadřuje moji slepou zamilovanost k nim. Věřím, že se v některém z mých zamyšlení najdete. Že vám připomenou vlastní pocity ...

Vlasta Korbová - Helena Procházková: Povídání u sklenice studeného čaje (6)

Umějte naslouchat. Povzbuzujte druhé, aby hovořili o sobě. Mnohdy si ani neuvědomujeme, jak špatnými jsme posluchači. Nasloucháme jen povrchně, většinou se domníváme, že už víme, co dotyčný chce říci a uděláme si zcela mylný názor. Tady je na místě, vrátit se k jednomu z předchozích pravidel, která jsme zmínili v minulém posezení.

Anna Neborová - Ivo Fencl: Oskar byl mé vlastní psisko...

Ovlivněna však je spíš jemně ženským neorealismem a blízka malíři amerického velkoměsta Edwardu Hopperovi (který se inspiroval filmy) a německému malíři Neo Rauchovi. Už koncem tisíciletí se proslavila cyklem Tiché útoky, jenž krásně dokládá její fotografické vidění (zparodovala kult umělé krásy modelek) a který možná i připomíná, že výtvarnice je dcerou fotografa Leoše Nebora.

Vlasta Korbová - Helena Procházková: Povídání u sklenice studeného čaje (5)

Nedávno jsem při úklidu zásuvky, zaplněné věcmi které by se neměly ztratit, našla povídku, kterou psal můj syn v době, kdy studoval v Olomouci a několikrát měsíčně přijížděl domů. V myšlenkách mne to vrátilo do doby kdy to psal, a zpátky do let, kdy děti dospívaly, a dál, kdy byly ještě dětičky. Až teď si dokážu uvědomit, kolik věcí bych tehdy měla dělat jinak. A dávám důraz na termín „co bych měla dělat jinak“ .

Pavel Vavrys - Jarmila Moosová: VZTAHY

V pražských ulicích je mimořádné teplo. Jazyk se lepí na patro a není mi příliš do hovoru. Ráda se nechám vést Celetnou ulicí kolem orloje, cestou známých zastavení svých občasných toulek. Mohu si vybrat z nabízeného ...

Tomáš Danko – Jitka Vykopalová: Prameny snů Evy Emingerové

Eva Emingerová se v jazzu a swingu pohybuje přes dvě desítky let, působila se Steamboat Stompers, Originálním pražským synkopickým orchestrem a dalšími skupinami. Zpívala v celé Evropě, v Mexiku, Kanadě, Spojených státech. Pátá sólová deska Prameny snů je jejím prvním skladatelským počinem a vznikla ve spolupráci se švédským hudebním producentem Andersem Johanssonem a textařem Dušanem Prokopem, za výrazné podpory jejího švédského manažera Tomáše Danka.

strana 1 / 15

Další strana »