Každým rokem se první březnovou neděli ve Švédsku obrátí veškerá pozornost na jednu louku u vesnice Berga na severozápadě v oblasti Dalarna. Vysílá odtud pokaždé televize, stejně tak jako rádio. Tmavozelená stěna smrků tiše hlídá šumící vzrušení na bílé, sněhem pokryté louce. Něco mezi čtrnácti a patnácti tisíci mužů a žen tam stojí od časného rána, připraveni na běžkařských lyžích a s hůlkami v ruce.

Možná někoho překvapí, že pěstování kaktusů má již tak dlouhou tradici, ale o rozvoj kaktusářství u nás se zasloužil ve dvacátých letech minulého století cestovatel, botanik a spisovatel Alberto Vojtěch Frič. Ten je pro své nepopiratelné zásluhy v oblasti botaniky ve světě dodnes uznáván, zatímco u nás pomalu upadá v zapomnění.

Společnost Bussmark spolu s občanským sdružením APLA (Asociace pomáhající lidem s autismem) zorganizoval charitativní večer, který nenásilnou formou přiblížil toto postižení širší veřejnosti. Nápad se zalíbil Českému rozhlasu 2, který převážnou část večera natočil jako svůj pořad „Radiodárek“.

Trénink je pravá odstresovávací vakcína. Mnoho z nás je dnes vystaveno velkému stresu. Naše životní situace a životní ambice nejsou vždy v souladu s tím, co naše tělo dokáže zvládnout. Ale i když si člověk ještě „nesáhl na samé dno“, zažila většina z nás někdy stresující symptom. I když samozřejmě usilujeme o životní situace, kdy se cítíme dobře, musíme si i přesto uvědomit určitá fakta.

Představte si, jak by vypadala mapa republiky, kdyby byl zavden zákon, že názvy všech měst, městeček, obcí i samot musí být na první pohled srozumitelné. Praha by nebyla Praha, ale třeba Vyprahlov, Všetaty by se jmenovaly Zlodějov, lidé by nejezdili do Kladna, ale do Dřevoskladova. Krom toho by existovala Trpaslíkárna, Kýchaly a Strašpytlíci.

Také občas řešíte (nad)váhu svou anebo svých blízkých? Moje kamarádka Hanka se už 23 let snaží zhubnout. Je přeborníkem v dietách a jejich trendech. Jíst jen maso bez příloh, jíst přílohy bez masa, jíst jen to, co běhá, jíst semínka, jíst polévku, která zaručeně požírá tuky, jíst celý den a nejíst vůbec. To, že se stále snaží, dokazuje, že se jí to moc nedaří a přitom by to čím dál víc potřebovala.

Mám k tomuto tvrzení názorný příklad z vlastní zkušenosti: Švédské noviny mívají někdy až 64 stran, tak to je i docela fuška je celé přečíst. A mně se často sejdou až tři různé deníky denně, ze kterých vyhledávám a překládám ...

Tak jak je to? Prázdniny mají za sebou už polovinu – nebo: Prázdniny mají za sebou teprve polovinu? A třeba není ani tak důležité, jak to vidíte napsané – nebo jak to uslyšíte vyslovené – ale jak jste to pochopili. Někdo jako povzdech, že „už se to krátí“ – někdo jako otázku: A co nás tedy ještě čeká? - někdo jako výzvu: Nebloumat, nevzdychat, vzhůru za dalšími zážitky! Že vy to chápete jinak?

Karlovarský kraj toho dnes již etnologům mnoho bohužel nenabízí, snad jen vedle dudáků, citeristů, paličkované krajky a chebského hrázděného statku. Zvláště pak po odsunu zde většinového německého obyvatelstva mnoho atributů lidové kultury upadlo v zapomnění, přesto zdejším specifikem lidové mytologie v regionu od Plzně do Chomutova a v oblasti dnešního Karlovarského kraje (dříve Egerlandu), byla od 15. století do poloviny 20. století zde hojně tradovaná pověst o svatém Mikuláši z Krudumu.

Zaznamenejme, že podle Tyla měla být píseň Kde domov můj údajně nezáživná a dokonce prý přemýšlel, že ji ze hry vyškrtne, ale František Škroup ho přemluvil, aby ji tam nechal, i když i on ji pokládal za méně zdařilou. A tak se stalo, že píseň, kterou mnozí odsoudili k zániku, v ději zůstala.

Nejen já, ale i Ivo Zelenka jsme byli letos hosty na každoročním milém setkání krajanů v Kyrkekvarnu nedaleko Göteborgu, na jehož zorganizování se velkou měrou zasloužila také i Jitka Vykopalová ze Stockholmu, která je kulturním manažerem stockholmského Švédsko-česko-slovenského spolku a redaktorkou a zástupkyní „Pozitivních novin“ ve Švédsku.

Autoři Pozitivních novin uspěli v Literární soutěži Polabského knižního veletrhu 2012 na téma Sběratelství. V kategorii dospělých porota hodnotila 59 prací celkem od 49 autorů. Mezi jinými byli oceněni také autoři Pozitivních novin: Obor próza: 1. místo – Milan Čechura z Plzně; Obor poezie: 1. místo – Zdeněk Horenský z Koryčan; 2. místo: Jitka Dolejšová z Prahy. Redakce Pozitivních novin autorům gratuluje a do dalšího období přeje mnoho inspirace.

Vzpřímená rostlina rostoucí na březích řek, v pískovnách, lomech, podél silnic či železničních tratí, ale také na rumištích, která trochu připomíná diviznu, ale její květy jsou mnohem zářivější, se jmenuje pupalka dvouletá, latinsky Oenothera biennis. U nás je pravděpodobně nepůvodní, ale už velmi dávno zde zdomácněla. V lidovém léčitelství se jí říkalo pupenec či noční svíce. To proto, že její žluté květy rozkvétají večer a po čtyřiadvaceti hodinách se zavřou a zvadnou.

Po celé jaro a v průběhu léta můžeme na vlhčích loukách, březích řek a potoků nebo lužních lesích, od nížin až do vyšších horských poloh, nacházet nápadnou rostlinu z čeledi brutnákovitých, rozvětvenou, asi šedesát centimetrů až metr vysokou, s ochlupenými stonky a listy a drobnými kalíškovitými květy. Okvětní lístky má fialové, modrofialové, červenofialové, růžové či bílé. Je to kostival lékařský (Symphytum officinale).

Knihotoč je hra o knížkách a s knížkami. O knižním putování od člověka k člověku. Funguje na principu obrovské knihovny, kdy výpůjčním místem může být třeba lavička v parku, čekárna u zubaře nebo sedadlo ve vlaku. A desítky dalších, často překvapivých míst. Půjčovné se neplatí, ani pokuta za opožděné vrácení knihy. Hra je časově neomezená a zúčastnit se může v podstatě každý.

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) je malý tažný pták z řádu pěvců, u nás je chráněný zákonem jako ohrožený druh. Je rezavohnědý s bělavou hrudí. Žije zejména na okrajích lesů, v křovinách a parcích na území Evropy a jihozápadní Asie. Zimuje v jižní Africe. V České republice se vyskytuje od dubna do září, hnízdí od května do června. Hnízdo si staví na zemi v keřích a samice do něj klade 4 až 6 olivově hnědých vajec, na kterých sedí asi 14 dní. Mláďata jsou krmena oběma rodiči, hnízdo opouštějí po 11 až 12 dnech, ale s rodiči zůstávají ještě další dva týdny.

Výstaviště Lysá nad Labem vyhlašuje u příležitosti devátého ročníku Polabského knižního veletrhu tradiční literární soutěž, tentokrát na téma Sběratelství. Soutěž je vyhlášena ve třech věkových kategoriích: pro děti do 15 let, pro studenty středních škol do 18 let a pro dospělé nad 18 let, a to v kategoriích „poezie“ a „próza“. Zadané téma je u prózy třeba ztvárnit do útvaru s max. 4 000 znaky (bez mezer), což je přibližně jeden a půl stránky textu o velikosti znaků 14, u veršů není rozsah omezen.

Když se moderátor v jedné soutěži zeptal na státy USA, napadlo mne: Nevada, Utah, Arizona, Ohio, Colorado – a ještě pár dalších. Ale všechny názvy bych dohromady nedala. Věřím, že drtivá většina z vás je na tom mnohem lépe. Pro nás ostatní jsem dala do kupy příručník – tahák. Protože:Když to nemáš na háku, připrav si pár taháků !