Publicistika – Zajímavosti

Jindřich Lion: Bramboráři všech zemí spojte se!

Ke svému názvu u nás prý přišly podle názvu území, odkud k nám dorazily: podle Braniborska. Lidé jim rychle přicházeli na chuť, zejména když české hospodyňky díky své vynalézavosti přišly časem na nejrůznější způsoby jejich přípravy. Tak se postupně zrodila bramborová polévka bramboračka, bramborové nočky, bramborový salát s octem a cibulí....

Miroslav Sígl: Detektivní příběh o Láďovi Šubrovi a jeho nálezu z Kokořína

Velkým dlouhotrvajícím potleskem v pondělí 3. září v přednáškovém sále Národního muzea odměnili přítomní vážení pánové i dámy z České numismatické společnosti našeho rodáka nedávného 75letého jubilanta Jiřího Ryanta. Zaujal je všechny svým příběhem a výpovědí o nálezu drobných mincí v obci Kokořín z doby vlády Jiřího z Poděbrad, kterému předcházelo takřka detektivní několikaleté pátrání.

Josef Krám: Professor s hlavou hadrem ovázanou

1898 měl TGM poprvé přijet do Rychnova: Zamýšleli ho pozvati zdejší akademikové, ale mezi zdejšími lživlastenci roznítila se veliká bouře a „Posel z podhoří“ přinesl lokálku ,,Co to na nás leze“? Akademické mládeži spíláno nevlastencův, vlastizrádcův, a prof. Masarykovi hrozeno i fysickým násilím.

Chcete být sochařem? Zkuste tužku...

Malá-velká inspirace pro vás: Chcete se stát sochařem? Možná vás překvapí, že k tomu nepotřebujete hlínu ani kámen, ale postačí docela obyčejná tužka, ostrý nástroj a spousta trpělivosti. Že to jde se můžete přesvědčit na následujících fotografiích. Výhodou je, že nemusíte na nic čekat, protože tužku doma určitě máte. Jak to bude s vaší trpělivostí je ovšem úplně jiná otázka...

Milan Turek: Vyprávění Jana Šebelky

Liberecký spisovatel, novinář JAN ŠEBELKA se narodil v roce 1951 v Děčíně. Vystudoval FAMU Praha, obor dramaturgie a scénáristika. Pracoval jako závozník, dělník, vychovatel, vedoucí internátu a v letech 1993 až 2000 byl novinář. V roce 2001 vydal s astroložkou Alenou Kárníkovou knihu Kdy s lunou do postele. Ve stejném roce vyšel první díl jeho liberecké tragikomedie Případ spravedlivého vraha.

Miroslav Sígl: Svatojakubská pouť v Kadlíně se vydařila

Po oba uplynulé víkendové dny pobývali v mělnické obci Kadlín nejen místní občané, ale přijelo sem velké množství návštěvníků z obou sousedních okresů Mělník a Mladá Boleslav, ale také z Prahy i dalších míst na tradiční svatojakubskou pouť. Tolik atrakcí, stánků lidových tvůrců a mnoha dalších pouťových zajímavostí už dlouho opět Kadlín nezažil

Martina Pffeffer: Život je jen náhoda aneb Jak se hraje ve Vídni

Před téměř pěti lety se se mnou pan Život přestal mazlit. Bez varování mi vrazil pořádný pohlavek, nebo spíš ránu pěstí: Odvedl mi manžela tam, odkud není návratu a začal mi udělovat přísné lekce. Byla jsem násilím zatažena do ringu ...

Co se děje v Botanické zahradě hl. města Prahy?

Skleník Fata Morgana je stále plný života. Jak by ne, když se v něm vedle „zdomácnělých“ motýlů druhu Caligo memnon z původních kukel líhnou a stále množí i motýlí obři: Attacus atlas (to je ten, o něhož kráčí) je noční motýl, který pochází z jihovýchodní Asie. Tam se vyskytuje zejména v tropických pralesích velké části Indie a Číny, Srí Lanky, Malajsie a Indonésie.

Smírčí kříž na Kaňku je záhadný

Smírčí kříže jsou středověké památky, vytesané obyčejně z velkého kusu žuly. Patrně připomínají místo, kde došlo k hrdelnímu zločinu, místo, které se stalo součástí pokání. Zločinec musel vytesat a postavit kamenný kříž ...

Evropou bez motoru - S Jardou Lhotou Evropou od severu k jihu

Dobrodruh, cestovatel a spolumajitel CK Adventura Jarda Lhota se před časem rozhodl dát si k padesátinám nestandardní dárek – originální cestu přes Evropu. Myšlenka postupně uzrávala a vedla k mimořádnému projektu. Jarda Lhota popisuje základní filosofii své cesty takto: „Plánuji přejet Evropu z Nordkappu na Gibraltar tak, abych při tom propagoval způsoby cestování ohleduplné k životnímu prostředí.“

Pavel Pávek: Město pana Preclíka

Poutník přešel svažité náměstí, minul renesanční radnici a dlouhou rovnou třídou kráčí jakoby východním směrem. Jde jen tak, co noha nohu mine, ve městě kamenné krásy nemá cenu spěchat, poutník ví, že pár ušetřených minut nenahradí pohled na krásu kamene, kterou by jinak mohl minout bez povšimnutí. Nejen kamene.

Alena Šustrová: ARTSYMPOZIUM VŠERADICE 2008

...pro mě začalo vlastně už loni v červenci. Ale od začátku. Kamarád mi přinesl pozvánku na vernisáž jakéhosi Art sympozia, které probíhalo (dokonce už podruhé!) ve Všeradicích... Ve VŠERADICÍCH! Malé vesnici v okrese Beroun s asi 400 obyvateli, kam jsem jako šestnáctiletá chodila na tancovačky do místní zaplivané špeluňky Na Růžku a kde se kvůli mně jednou i kluci málem poprali...

Ivana Šimánková: Náhodné setkání?

A pak začne mluvit. Tichým, klidným hlasem. O tom, co ho baví víc než film. O tom, že už chce hlavně pomáhat, o tom, jak současné výzkumy ukazují, že voda vytváří malilinkaté krystaly, které se liší podle místa jejího nálezu, že dokáže při jejich tvorbě reagovat na slovo, dokonce i jen na myšlenku, nejkrásnější obrazce vytváří při slovech vděčnost a láska a že naše tělo je tvořeno mnoha procenty z vody, která i v nás takto reaguje a že tedy stav organizmu je hodně ovlivněn naším myšlením.

Jiří Vlastník: Jak se fotí synagogy

Uprostřed Prahy, tam kde jsou dnes krásné, široké třídy s vysokými a veselými činžáky, rozkládalo se ještě před nemnoha lety židovské město. Křivý, ponurý kout, z něhož žádný průvan nemohl vystrnadit zápach ztuchliny a vlhkých zdí a kde v létě z otevřených dveří proudil jedovatý vzduch. Špína s bídou zápasily tu o závod a z očí dětí blýskala tupá, hrozná zkaženost.

strana 1 / 29

Další strana »